Všechno o zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde se tak dařilo hudbě

V nákladu čtyři sta kusů vyšla dosud nejobsáhlejší publikace o zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Šest autorů na ní podle kastelána zámku Radima Petra pracovalo pět let. Kniha se věnuje historickému i stavebnímu vývoji zámku, zabývá se uměleckými sbírkami i barokní zahradou a klade důraz také na osobnosti, které se se zámkem pojí. Nikdo jiný už nic zásadního o Jaroměřicích není schopen objevit, řekl kastelán.

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou (zdroj commons.wikimedia.org / foto Maciej Szczepańczyk)

„Všechno, co jsme o zámku kdy věděli a zjistili, je v knize použito, jsou tam úžasné fotografie i objevy, které se podařily ve vídeňském archivu,“ řekl Petr. Spoluautory publikace jsou Tomáš Valeš, Jana Spáčilová nebo nizozemská historička umění Lilian Ruhe, která zpracovala zámeckou sbírku obrazů.

Kniha Proměny zámeckého areálu v Jaroměřicích nad Rokytnou má pět set osmdesát tři stran. Podílel se na ní také archeolog a historik umění Petr Fidler, který se zámkem zabýval poprvé ještě jako student v sedmdesátých letech minulého století, nebo muzikoložka Jana Perutková z Masarykovy univerzity v Brně – ve své habilitační práci se totiž věnovala skladateli Františku Antonínu Míčovi, který pracoval pro majitele jaroměřického zámku hraběte Questenberka.

Portrét Jana Adama Questenberka s loutnou – malíř Jan Kupecký (zdroj commons.wikimedia.org/radio.cz)

Kapitolu věnovanou zámecké zahradě napsala zahradní architektka Lenka Křesadlová, která se specializuje na památky zahradního umění. Studuje také vídeňské zahrady, které mají s moravskými zámeckými zahradami mnoho společného. „Morava byla letním sídlem šlechtické honorace,“ řekla Křesadlová. Jako příklad uvedla Lednici nebo Slavkov a Jaroměřice.

„Ve své době patřila zahrada jaroměřického zámku ke špičce u nás, v níž pracovali vynikající zahradní architekti a sochaři, kteří jí dali vše, co barokní zahrada má mít,“ řekla Křesadlová. Plány zahrady se podle ní sice nedochovaly, zato bylo možné v archivech objevit materiály k oranžerii, která dřív zahradu zdobila. „Dochovaly se i seznamy rostlin, které se v ní pěstovaly, což není úplně běžná věc,“ uvedla Křesadlová.

Původní renesanční tvrz v Jaroměřicích nad Rokytnou byla koncem šestnáctého století přestavěna na zámek. Svou barokní podobu objekt získal přestavbou v letech 1700 až 1737. Nejslavnější éra zámku je spojena s Janem Adamem Questenberkem (1678–1752), který v Jaroměřicích organizoval bohatý kulturní život. Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu, v jejímž čele stál skladatel František Antonín Míča (uváděn dříve též chybně jako František Václav Míča).

Napsat komentář