Narozeninový koncert PKF – Prague Philharmonia se nesl v duchu vzpomínek na éru Jiřího Bělohlávka

Večer začal krátkou Schubertovou Předehrou v italském stylu D dur. Již v introdukci zazářila dechová sekce, mezi smyčci a dechovými nástroji probíhaly následně hravé interakce. Hlavní téma v Allegro giusto od smyčců převzali hoboj, klarinet a flétna. V závěru skladby Schubert využil tzv. „Rossiniho crescenda“, kdy postupně gradovaly zároveň dynamika i tempo.

Jako pravé ohlédnutí za historií PKF – Prague Philharmonia působila Mozartova Koncertantní symfonie Es dur, která zazněla na vůbec prvním veřejném koncertě PKF v roce 1994. Sólových partů se ujali kmenoví hráči PKF, z nichž fagotista Tomáš Františ v roli sólisty vystoupil i na zmiňovaném premiérovém koncertě. Hobojové sólo hrál Jan Souček, klarinetu se ujal Jan Brabec, lesnímu rohu vládl Mikuláš Koska. Opět se potvrdilo, že v českých orchestrech hrají natolik kvalitní hráči, že mohou sebejistě vystupovat i jako sólisté, není třeba nutně zvát k provedení sólových partů hosty ze zahraničí.

Z vyjádření současného uměleckého ředitele a šéfdirigenta Emmanuela Villauma víme, že PKF chce v této sezóně, kdy se slaví Rok české hudby, poukázat na bohatost tvorby velikánů, jako jsou Smetana a Dvořák, a vedle jejich slavných opusů zařazovat i díla méně známá, která stojí v ústraní. Z této skupiny na koncertě zazněla jediná pochmurná skladba, méně hrané Dvořákovo Nokturno H dur. Skladba začínala smutečními tóny violoncell a kontrabasů, postupně se přidávaly tklivé smyčce, celé vyznění přecházelo do jakési meditativní plochy a celkově v závěru působilo až dojmem smířlivé ukolébavky.

Jako poslední skladba zazněla už v úvodu zmiňovaná Symfonie D dur Jana Václava Huga Voříška. Tento méně známý talentovaný český skladatel patřil mezi geniální děti – v téměř všech zdrojích je uvedena zmínka, že již v sedmi letech byl schopen u mše zastoupit svého příbuzného, varhaníka Suchánka v Golčově Jeníkově. Při studiu v Praze se stal učitelem klavíru v rodině Lobkowiczů. Ve Vídni byl svého času považován za nejlepšího pianistu a ke sklonku svého krátkého života se stal dokonce prvním dvorním varhaníkem. Svá díla konzultoval s Ludwigem van Beethovenem, který se o nich údajně vyjadřoval pochvalně, a právě tato jeho jediná symfonie nese známky inspirace symfoniemi tohoto velikána.

Voříškova Symfonie D dur začala pozvolna a jemně lyrickou první větou v sonátové formě, pokračovala velmi závažnou druhou větou s kontrapunktistickými úseky a postupně vygradovala přes zcela originální, pauzami rozervané Scherzo až k velkolepému Finale, čtvrté větě.

PKF – Prague Philharmonia zahrála celý koncert s jistotou, bylo znát, že tuto hudbu mají po tři desetiletí zažitu hluboko v žilách. Evidentně si užívali tohoto večera s lehkostí a virtuozitou jak v sólových, tak v orchestrálních výkonech. Taktovky se chopil temperamentní švýcarský dirigent, držitel prestižních cen OPUS Klassik Award za rok 2020 a ECHO Klassik Award za rok 2017, muž velkých gest Christoph-Mathias Mueller. Jeho vedení se vyznačovalo energickými tempy v rychlých či gradujících částech skladeb, pomalým a reflexivním částem dodal patřičnou emocionalitu vedoucí posluchače do výšin kontemplativního zasnění.

A2 Schubert. Mozart. Dvořák. Voříšek
1. října 2023, 19:30 hodin
Rudolfinum Praha

Program
Franz Schubert: Předehra v italském stylu D dur D 590
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, lesní roh, fagot a orchestr KV 297b
Antonín Dvořák: Nokturno H dur op. 40 B 47
Jan Václav Hugo Voříšek: Symfonie D dur op. 24

Účinkující
Jan Souček – hoboj
Jan Brabec – klarinet
Tomáš Františ – fagot
Mikuláš Koska – lesní roh

PKF – Prague Philharmonia
Christoph-Mathias Mueller – dirigent