Zámek v Litomyšli čekají rozsáhlé opravy

Renesanční zámek v Litomyšli, který byl v roce 1999 zařazen do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, by měl být v příštích letech rozsáhle opraven. Národní památkový ústav jej chce za zhruba 250 milionů korun spolu s přilehlým Panským domem rekonstruovat, využít hodlá evropské dotace. Oprava bude nejrozsáhlejší v poválečném období, zámek by však kvůli ní neměl být uzavřen, řekla mluvčí správy Národního památkového ústavu na Sychrově Lucie Bidlasová.

Zámek Litomyšl (zdroj commons.wikimedia.org/Petr1888)

„Naším cílem bude, aby zámek zůstal zpřístupněný veřejnosti, i kdyby bylo nutné některé prohlídkové trasy mírně odklonit. To se využívá i v případech, kdy jsou na objektech filmaři. Zkrátí se základní trasa a přidají se prostory, které běžně návštěvníci nevidí, aby měli pocit plnohodnotné náhrady,“ uvedla Bidlasová.

Podle ní už žádosti o dotace na opravy zámku a Panského domu byly akceptovány, konečné rozhodnutí by mělo padnout zřejmě do konce letošního roku. Poté bude nutné vypsat soutěž na dodavatele prací, stavby by měly začít příští rok.

Památkáři plánují obnovu krovů, střešního pláště, komínů a restaurování sgrafit. Projekt nazvaný Božský zámek zahrnuje vybudování návštěvnického centra, obnovu Sloupového sálu v přízemí a vytvoření zázemí pro pořádání kulturních a společenských akcí. Ve třetím nadzemním podlaží je plánován menší koncertní sál v prostoru starého zámeckého divadla, vznikne multimediální expozice věnovaná sgrafitové výzdobě a renesančnímu stavitelství. V plánu jsou i úpravy obrazárny, které umožní celoroční provoz a důstojnou prezentaci jedinečné umělecké sbírky děl Julia Mařáka, Františka Kupky a Maxe Švabinského. Významnou součástí bude i nová expozice zaměřená na dochované zámecké divadlo a prezentaci kulisových scén Josefa Platzera, nejvýznamnějšího tvůrce kulisových scén pro česká a rakouská divadla druhé poloviny osmnáctého století.

Asi třetina sgrafit zámku je původních renesančních nebo z doby baroka, zbytek pochází z doby obnovy sgrafitové výzdoby v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století a jsou autorským dílem týmu pod vedením Olbrama Zoubka. Václav Boštík, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský a Olbram Zoubek na lešení u fasád zámku v letech 1974 až 1987 trávili každou stavební sezonu, někteří pokračovali v dalších pracích až do roku 1993.

Zámek Litomyšl – zámecká sgrafita (zdroj commons.wikimedia.org/Palickap)

„Opravy by neměly ohrozit ani konání tradičního festivalu Smetanova Litomyšl na zámeckém nádvoří,“ řekla kastelánka zámku Zdeňka Kalová.

Zámek v Litomyšli patří mezi nejvíce navštěvované památky v Pardubickém kraji. Minulý rok si jej prohlédlo 50.249 turistů.

Zámek v Litomyšli je cennou ukázkou úpravy italského renesančního paláce pro podmínky zaalpských zemí. Byl postaven v šedesátých až osmdesátých letech šestnáctého století Vratislavem z Pernštejna jako dar pro manželku Marii Manrique de Lara. Pernštejnské renesanční sídlo doplnily v sedmnáctém a osmnáctém století barokní úpravy provedené dalšími majiteli, Trauttmansdorffy a Waldstein-Wartenbergy, za účasti předních barokních umělců. Unikátem je dochované zámecké rodinné divadlo z roku 1797.

Související články


Napsat komentář

Reklama