Zkoumáme táhlý zvlněný pohyb

  1. 1
  2. 2

Ve své instrumentální tvorbě s prvky performativity pracujete, například v Jagdtriu, kde akce hráčů na pódiu je součástí skladby.  Jakou zkušenost si z komponování scénického vokálního díla odnášíte, můžete-li si to už pro sebe vyhodnotit z období zkoušek?

S pohybovou akcí po pódiu pracuji v několika instrumentálních skladbách, ale v opeře jsem ji naopak nechal kompletně na scénografovi a režisérovi. Na rozdíl od instrumentálních skladeb, kde performační prvky v určitý moment pouze zesilují hudební sdělení předávané interpretem, v hudebním divadle je na textu a pohybu založená velká část představení, a vyžaduje proto soustředěnou péči a zkušenosti, které v tomto ohledu nemám. Značně minimalistický, dramatický a scénický koncept Petra Macháčka a Davida Baziky byl pro mě ve svém počátku trochu nesnadný, ale rychle jsem ho přijal a teď už si provedení těžko představuji jinak.

Zkouška opery Petra Cíglera Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu (foto archiv Ostravského centra nové hudby)
Zkouška opery Petra Cíglera Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu (foto archiv Ostravského centra nové hudby)

Současní skladatelé se vůči formě tradiční klasicko-romantické opery obvykle nějak vymezují. Jak to máte s operou vy? Jste návštěvníkem operních domů?

Na operu chodím jen málo. Trochu častěji jsem se jí začal věnovat poslední dobou, ale spíš jen proto, abych pochopil lépe, co v hudebním divadle funguje nebo nefunguje a proč. K tradiční formě opery se v podstatě nevztahuji, můj způsob práce s hudebním divadlem je dost minimalistický a vychází z jistého potlačení individuality jednotlivých protagonistů. V mé opeře nevystupují sólisté, kteří by předváděli své vokální umění v náročných áriích a sólech a očekávali za to obdiv publika. Hlasy zde plní spíš funkci hudebních nástrojů, skrze které prozařují osobnosti jednotlivých zpěváků.

Proč podle vás skladatelé u nás nejsou v širším společenském povědomí na rozdíl od významných literátů nebo vizuálních umělců? Co by pro to mohli dělat lépe hudební instituce a skladatelé samotní?

Mám kamaráda, kterého si velice vážím a jehož osobnost reflektuje přesně tenhle fenomén. Obdivuje se modernímu výtvarnému umění, čte současnou literaturu, ale jeho hudební zájmy vrcholí barokem a končí někde v raném romantizmu. I Mahler je už pro něj hřmotný a obtížně přijatelný. Dvacáté století jako by skoro neexistovalo. Důvodem může být, že hudba je nesmírně abstraktní a také vyžaduje podstatně vyšší koncentraci. Zatímco na expresionistický obraz se můžeme dívat krátký okamžik a hned se nám dostavuje určitý pocit, se kterým můžeme dál pracovat, z hodinové opery ani po prvních deseti minutách netušíme, co nás v nadcházející téměř hodině čeká. Po nasycení se vizuálním vjemem se jednoduše přestaneme objektem zabývat. U skladby se nikdy nedobereme sdělení, dokud ji neslyšíme celou. I toto může být jednou z příčin, proč například řada jinak otevřených intelektuálů není schopna soudobou hudbu přijmout. Partituru nebo nahrávku si také nikam nepověsíte a těžko ji budete vydražovat vedle obrazů nebo soch, které mohou mít mnoho dalších společenských funkcí hudbou nedosažitelných – od sběratelství až po funkci užitého umění.

Skladatelé by se pak především neměli snažit jakkoliv se zalíbit nebo psát s vidinou dobrého přijetí u posluchačů. Kvalitní hudba si s trochou štěstí vždy cestu k posluchači najde. Potřebuje však podporu vzniku nových děl a hlavně jejich opakované uvádění. Stát, jehož systém financování podhodnocuje a přehlíží osobitou a výraznou tvorbu, směřuje k úpadku kultury. Doufám, že se v Česku do této autokatalytické spirály nedostaneme, ačkoliv k ní máme opět docela našlápnuto. Naposledy se to stalo za normalizace a česká kultura její vliv cítí ještě dnes.

Uměl byste, třeba ve třech bodech, vystihnout, v čem se prostředí české vědy liší od prostředí české hudby?

Snazší odpověď by byla na otázku, v čem jsou si podobné. Současný způsob financování kultury i vědy je do značné míry založený na podávání grantových projektů, jejich obecná struktura se až nápadně podobá. Problémem tohoto typu financování české hudby je především nízký počet kompetentních lidí, kteří mohou projekty objektivně a nestranně posuzovat. Pomohlo by přijetí významných zahraničních osobností do hodnotitelských komisí, zprůhlednění hodnotících kritérií a zveřejňování detailních výstupů a zdůvodnění vypracovaných grantovými komisemi. Česká věda je na tom oproti hudbě o krok lépe – hodnocení projektů v zahraničí je dnes už standardem.

Děkuji za rozhovor!

Petr Cígler (foto: archiv Ostravského centra nové hudby)
Petr Cígler (foto archiv Ostravského centra nové hudby)

 

 

Vizitka:
Petr Cígler (1978), hudební skladatel, hornista, chemik a molekulární designér. V současné době vede vědecký tým Syntetické nano chemie na Akademii věd České republiky, kde se zabývá výzkumem nových léčiv a diagnostických metod pro medicínu. Kompozici formálně nestudoval. Oba obory se u něj propojují spíše v obecnější úrovni —přístupu objevovat nové. Jeho orchestrální a komorní skladby vznikly například pro Ostravskou bandu, Orchestr BERG, MoEns a byly provedeny na koncertech a festivalech v Česku (Pražské jaro, Ostravské dny, Expozice nové hudby), Anglii (Huddersfield Contemporary Music Festival), USA, Německu a Švýcarsku. Skladba Ueber das farbige Licht der Doppelsterne byla objednána WDR Köln am Rhein a její premiéra v podání Ostravské bandy byla vysílána v přímém přenosu na WDR 3. Skladba Entropic Symphony byla nominována za Českou republiku na Mezinárodní tribunu skladatelů UNESCO 2013. Letos zabodovala jeho skladba Daily Patterns v podání Ostravské bandy a dirigenta Ondřeje Vrabce. Díky doporučení Mezinárodní tribuny skladatelů bude vysílána sedmadvaceti rozhlasovými stanicemi European Broadcasting Union (EBU).
(Zdroj: newmusicostrava.cz)
***

Petr Cígler:
Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu
Režie: Petr Odo Macháček

Dirigent: Ondřej Vrabec
Scéna: David Bazika
Ostravská banda
Premiéra 29. června 2016 Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava

Zpívající žena 1 – Aneta Bendová
Zpívající žena 2 – Eva Gieslová
Zpívající žena 3 – Vojtěch Semerád
Zpívající žena 4 – Josef Škarka
Mluvící žena 1 – Zdeňka Brychtová
Mluvící žena 2 – Lenka Chadimová
Mluvící muž 1 – Vladimir Benderski
Mluvící muž 2 – Jiří Šimek

www.newmusicostrava.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat