Zveme vás na Maškarní ples v Národním divadle: masky, hry lásky a nenávisti, tanec intrik a Verdiho nesmrtelná hudba

Opera Giuseppe Verdiho Maškarní ples (Un ballo in maschera), drama plné politických intrik, vášně a lásky a zrady se do historické budovy Národního divadla vrátí bezmála po padesáti letech, a to 5. a 7. října 2017 pod taktovkou hudebního ředitele Opery Národního divadla Jaroslava Kyzlinka a v režii Dominika Beneše. Kostýmy a scénu vytvořil Marek Cpin. V milostném trojúhelníku hlavních postav se objeví v alternacích Peter Berger a Michal Lehotský jako Gustav III., Anda-Louise Bogza, Veronika Dzhioeva a Maria Kobielska jako Amélie, Svatopluk Sem a Michele Kalmandy jako Renato. Koloraturní roli Oscara ztvární Marie Fajtová a Yukiko Kinjo, věštkyni Ulriku Veronika Hajnová a Eliška Weissová.

„Opera Un Ballo in maschera, v českém prostředí uváděná s názvem Maškarní ples, byla na jevišti Národního divadla premiérově uvedena naposledy před padesáti lety,“ říká hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. „Dlouhý odstup je však jen jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli tuto operu do dramaturgického plánu zařadit. Nejen jméno skladatele, ale také samotná kvalita díla, výborné pěvecké příležitosti, očekávaná divácká atraktivita a v neposlední řadě jakýsi kontext, chcete-li dramaturgická linie Opery Národního divadla – věnovat se nejen odkazu české a slovanské tvorby, ale budovat operní soubor, který dokáže interpretovat celé spektrum operního repertoáru.“

„Samotný název opery ve mně vzbuzuje emoci bujarého veselí a zábav, důležité téma přetvářky a pokrytectví ústící až k hororovému dramatu,“ popisuje režisér Dominik Beneš, který se v Národním divadle představil inscenacemi oper Slavík a Jolanta. „Skrývá v sobě tajemno a rozvíjí fantazii. Takzvaným maškarním plesem je celý příběh, kde společnost nebo jednotlivé postavy jednají z určitých svých důvodů pokrytecky, v přetvářce nebo v masce,“ vysvětluje Beneš.

„Děj opery je napsán na základě skutečné historické události, zavraždění švédského krále Gustava III. v roce 1792, ale mě při tvorbě scény i kostýmů víc inspirovala epocha, ve které Verdi operu vytvořil, tedy druhá polovina 19. století, která má v sobě eleganci, divadelnost, u dam i větší ženskost a nepůsobí tak archaicky jako rokoko,“ vysvětluje Marek Cpin. „Nechtěli jsme operu násilně aktualizovat, spíš vytvořit nadčasově moderní podívanou. Důležitým a vodícím prvkem je právě maškarní ples, finále opery, ale masky se nám objevují u každé z hlavních postav už během celého děje.“

Další operní premiérou sezony, a to dokonce světovou, bude 14. prosince 2017 provedení opery Miloše Orsona Štědroně Don Hrabal.

Milovníci operního umění si přijdou na své i na speciálním operním koncertu Beethoven-Berg-Wagner 16. listopadu 2017 ve Foru Karlín, kde budeme mimo jiné uvedeno i celé 1. dějství opery Valkýra Richarda Wagnera za účasti světoznámého wagnerovského tenoristy Andrease Schagera (Siegmund), vynikající americké sopranistky Meagan Miller (Sieglinde) a skvělého slovenského basisty Petra Mikuláše (Hunding). Orchestr Státní opery řídí hudební ředitel Státní opery Andreas Sebastian Weiser. Na programu večera dále bude Beethovenova předehra Leonora I, op. 138 a Bergův Houslový koncert v provedení talentované mladé houslistky Lidie Baich.