Kdo to umí, ten to je, tomu se to hýbe! Move on!

Už víc než deset let hýbe nejen českou taneční scénou uskupení NANOHACH. Prezentuje osobitost českého tance prostřednictvím těch, kteří tento soubor v roce 2004 postavili na nohy a stále mu určují směr. Na svých vlastních nohách nesou onu zátěž, která se zdá býti lehká, pokud vše funguje, jak má, a o to těžší, když není zrovna do skoku. V roce 2014 se ohlédli, aby sečetli výsledky svého působení víc než jen symbolicky (recenzi najdete zde).

Nebyli by to NANOHACH, aby uplynulou první dekádu svého působení nechali bez povšimnutí jen jako podtržítko pod datem. Nebyli by to NANOHACH, aby jejich retrospektiva nebyla originální a přitom poutavá bez zbytečného patosu. A tak jak je zcela typické pro jejich jednání a myšlení, znovu oslovili Veroniku Švábovou (autorku jednoho z prvních titulů pod hlavičkou NANOHACH), aby režijně a choreograficky vedla jejich taneční bilancování. Dostalo název Move on.Pokud není deset let v českém tanci pro diváka velkou neznámou a má k dispozici hodnoty X, výsledek rovnice (představení Move on) odpovídá předpokladu a očekávání: solidní taneční inscenace plná tanečního humoru, situační nadsázky a dávkovaná v abstraktním i konkrétním módu Leou Švejdovou (před deseti lety ještě Čapkovou), Janou Látalovou (rozenou Hudečkovou, která se v roli alternuje s Martou Trpišovskou) a Honzou Malíkem (ten jméno nezměnil, zato vodil NANOHACH celou dobu pod ramenem). Co jméno, to osobitý taneční projev, který jen těžko nalezneme kdekoli jinde a který více než zřetelně vystihuje to, co se za těch deset let událo. U nich samotných, okolo nich i na nich. Pod kostýmy je podepsána další neodmyslitelná osobnost spjatá s NANOHACH i českým tancem. Její současné jméno (i ona změnila stav i příjmení) je Mariana Novotná.Move on však není jen příběh ve zpětném zrcátku. Je to především kvalitní současný tanec v úzkém vztahu se soudobou i klasickou vážnou hudbou Johna Adamse, Amona Tobina nebo Bedřicha Smetany.

Mluvit u Veroniky Švábové o experimentování se zvukovým elementem v Move on by bylo nevhodné.Posledních deset let jejího působení v rámci skupiny Handa Gote r&d (vznik v roce 2005) jí přineslo výzkumem a vyvíjením principů zcela jistě dostatek materiálu nejen pro práci se zvukem, ale i s vizuálními možnostmi, které jeviště nabízí. Loni prvním pokusem ve Svěcení jara, letos zvolila více pohybu. Move on!

Veronika Švábová využívá ve zvukovém aranžmá ekvalizér na propojení hudby s tanečními sekvencemi, který zdůrazněním či potlačením daného zvukového detailu (změnou intenzity basových či výškových hladin hudby a dalšího) v rámci určitého pohybového prvku provokuje dění na jevišti novými souvislostmi a evokuje známé a možná už zapomenuté stavy, situace, melodie či pocity, které byly součástí ušlých cest a dosažených cílů ve vytoužených směrech. Příklady? Formy pilování některých detailů a neustálá práce, která přináší poznatek pocitu svobody. Svobody, která může i svazovat nebo povzbuzovat touhy určující cestu.Ti, kdo nemají z jakéhokoli důvodu k dispozici hodnotu X a nemohou využít nabízených asociací k pochopení některých dějových nebo pohybových sekvencí, se nemusejí při návštěvě divadla za účelem zhlédnutí Move on cítit jakkoli diskriminováni. I pro ně je dílo uchopitelné právě díky tanečnímu výrazu choreografie. Čistotě, přirozenosti a především přesvědčivé energii v interpretaci, která sloučená s osobním vkladem všech zúčastněných přenáší pozitivní náladu z jeviště do hlediště a možná ještě dál.

Realita plná boje i klidu, odhodlání i zklamání, emocí a netečnosti, úspěchu i stagnace, zadání a výsledků, to byl, je a bude svět uměleckého tance. Takových bylo i deset let NANOHACH. A takové je ve své podstatě i Move on.Zahájilo symbolicky 9. dubna 2015 v Experimentálním prostoru NoD – Roxy jednadvacátý ročník tuzemské soutěžní přehlídky Česká taneční platforma, která svým programem letos opravdu prezentuje pestrost českého tance v jeho nejrůznějších podobách, které posouvají hranice. Move on!

Hodnocení autorky recenze: 95 %

Česká taneční platforma 2015
Move on
Námět: NANOHACH & Veronika Švábová
Choreografie, režie: Veronika Švábová
Tvorba: Lea Švejdová, Marta Trpišovská, Honza Malík
Kostýmní spolupráce: Mariana Novotná
Světelný design: Robert Štěpánek
Hudba: John Adams, Amon Tobin, Bedřich Smetana
Premiéry 18. listopadu 2014 Duncan Centre Praha a 27. listopadu 2014 divadlo Ponec Praha
(psáno z reprízy 9. 4. 2015 Experimentální prostor NoD Praha)

Tanec – Lea Švejdová, Jana Látalová, Honza Malík

www.nanohach.cz
www.tanecniplatforma.cz

Foto Linda Průšová, Vojtěch Brtnický