Výjimečně něžné pondělí. Markéta Cukrová a Barbara Maria Willi

Při svém přeshraničním výjezdu do saského Grossschönau festival Lípa Musica u sousedů uvedl mezzosopranistku Markétu Cukrovou, kterou na kladívkový klavír doprovodila profesorka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění Barbara Maria Willi. Splendidní večer započal písněmi Václava Jana Křtitele Tomáška a hned po odehrání prvního titulu Am Flusse publikum konsternovaně spočinulo v absolutním tichu. Interpretky nastavily již od samotného začátku kvalitu vystoupení neskutečně vysoko a nutno předem říci, že se jim ji podařilo po celou dobu koncertu udržet. Vše bylo dokonalé a precizní, ať už se jednalo o jemný, leč silný hlas Markéty Cukrové, nebo o líbezný doprovod kladívkového klavíru Barbary Marie Willi.

Večer nabízel překračování hranic jednotlivých stylů od pozdního baroka, přes klasicismus až po romantismus. Uvedl tak hudbu, která byla ve své době komponována právě pro kladívkový klavír, o jehož historii a mechanismu během koncertu Barbara Maria Willi uvedla krátké exposé.

V koncertu, který se konal v blízkém saském příhraničí, kladl repertoár v úvodu důraz na české skladatele, kteří měli k německé hudbě blízko, tedy na německé písně skládajícího Václava Jana Křtitele Tomáška a na Jiřího Antonína Bendu, jenž strávil dlouhá léta ve službách na pruském královském dvoře. V jeho sonatinách se kladívkový klavír představil jako sólový nástroj.

Jednalo se o vlídné, místy reflexivní a emotivní dílo. Jeho provedení bylo vynikající a snad i za potenciálem skladeb samotných – skvostná interpretace je povyšovala na díla ještě lepší. Možná to bylo i přívětivostí kladívkového klavíru, na jehož jemnost není ucho tolik uvyklé a velmi brzy a rádo se mu poddává.

Po Bendovi došlo v programu na kantátu Ariadna na Naxu od Josepha Haydna, která z repertoáru nejvíce odrážela barokní operní dědictví. Opět dokonalý a lehce působící hlas Markéty Cukrové výtečně zvládal širokou škálu výrazů, forem a dramatičnosti, kterou živoucí provedení kantáty vyžadovalo. Projev byl skutečně nádherný, po celou dobu silný, ale přitom pečlivě gradující až ke skvostnému finále.

Poté večer díky Mozartově Sonátě č. 5 získal zpět svůj klidnější a hravější ráz. Barbaře Marii Willi se v ní podařilo věrně zprostředkovat Mozartův smysl pro humor a bezstarostnost jeho mladých drobných útvarů. Velice hezky si hrála s barvami a důrazem jednotlivých linií sonáty.

Závěrečný přednes Berliozových Letních nocí byl slíbeným přesahem večera do romantismu. Česko-německý večer tak dostal po italském i francouzský přesah. Jednalo se také o intelektuálně nejnáročnější pasáže koncertu. Jejich vnímání dalo v uvozovkách nejvíce práce, ale velmi se to vyplatilo. Mezi jednotlivými písněmi cyklu opět znělo ono mrazivé dlouhé ticho v publiku, jež značí úžas a jež vládlo v kostelních lavicích už v úvodu koncertu.

Festivalu Lípa Musica se daří již několik let málo vídaná věc, kterou je vývoz jeho programu i do blízkého příhraničí. Asi je i přirozené, že u sousedů nabízí veřejnosti ty nejlepší interprety, které má k dispozici. Markéta Cukrová i Barbara Maria Willi mu v tomto odvedli skvělý servis. Díky zmíněným dámám mělo všední deštivé pondělí na českoněmeckém pomezí velmi nevšední zakončení a odehraný koncert v tomto ohledu působil naprosto terapeuticky.

 

Hodnocení autora recenze: 95%

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica 2016
Milostná hra
Markéta Cukrová (mezzosoprán)
Barbara Maria Willi (kladívkový klavír)
3. října 2016 Grossschönau

program:
Václav Jan Křtitel Tomášek: písně
Jiří Antonín Benda (Georg Anton Benda): Sonatinas I-III
Joseph Haydn: Ariadna na Naxu, kantáta pro hlas a kladívkový klavír
Joseph Haydn: Original canzonettas
Wolfgang Amadeus Mozart: Sonata in G Major KV 283
Hector Berlioz: Les Nuits d’été

www.lipamusica.cz