Státní opera se po rekordně krátké tříleté rekonstrukci opět otevírá veřejnosti

Velkolepý slavnostní koncert znovu po třech letech otevírá dveře Státní opery, která prošla generální rekonstrukcí. Symbolicky, v neděli 5. ledna 2020, přesně 132 let od jejího prvního otevření v roce 1888, zazní jako první tóny ouvertury Mistrů pěvců norimberských Richarda Wagnera, pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karl-Heinze Steffense.

Operní galavečer s podtitulem Státní opera v proměnách času (1888–2018) reflektuje nejslavnější kapitoly pozoruhodné historie Státní opery. Režie se ujala renomovaná režisérka Alice Nellis. Český dramatik Pavel Kohout několikrát během večera osloví diváky, prostřednictvím speciální instalace na scéně, přičemž přehledně zmapuje historické milníky. Koncepci večera připravili dramaturgové Jitka Slavíková a Ondřej Hučín, pečlivě vybrali operní árie, ansámbly a předehry symbolizující klíčové momenty nejen historie budovy dnešní Státní opery – světové či české premiéry, mimořádné inscenace, slavné pěvecké, dirigentské a režisérské osobnosti, hostování významných zahraničních operních divadel, ale českých dějin vůbec.

Pod taktovkou hudebního ředitele Státní opery Karla-Heinze Steffense se představí významní sólisté Opery ND a SO a další čeští i mezinárodní hosté například Pavel Černoch, Eva Urbanová, Kateřina Kněžíková či slovenský basista Peter Mikuláš. Vystupují spolu s Orchestrem a Sborem Státní opery. Diváci také uvidí vynikající mladou norskou sopranistku Lise Davidsen, která v listopadu 2019 debutovala v Metropolitní opeře v Pikové dámě v roli Lisy a sklidila skvělé ohlasy od recenzentů, kolegů, ale i samotného šéfa MET. Árie z této opery Blíží se půlnoc také zazní i na slavnostním koncertě v Praze.

Orchestr a Sbor Státní opery v průběhu večera mimo jiné zahraje Janáčka, Smetanu, Pucciniho, Wagnera a mnoho dalších. Slavnostní večer bude přenášet v přímém přenosu Česká televize a ARTE, ze záznamu pak ZDF a další evropské televizní stanice.

„Smyslem rekonstrukce bylo vrácení Státní opery do původního stavu. Návštěvníci v hledišti by tak měli mít pocit, že se vrátili do časů habsburské monarchie do roku 1888. Do doby, kdy budova byla ještě Novým německým divadlem, které bylo otevřeno přesně před 132 lety. Ovšem zároveň bude technická část divadla tou nejmodernější. Tak se tu pod novou střechou setkají dva světy –ten minulý i ten dnešní. Přál bych si, aby se staronová podoba Státní opery stala právě místem setkávání různých světů, aby se v ní nescházeli stále jen titíž lidé, ale aby do ní začali chodit i ti, kteří třeba ještě nikdy v opeře nebyli,“ uvedl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

„Mám radost z velké a odborně náročné práce řady spolupracovníků v divadle i u dodavatelů stavby,“ shrnuje ředitel Národního divadla prof. MgA. Jan Burian. „Usiloval jsem o komplexní rekonstrukci Státní opery a ta je ve finále. Teď budu usilovat o její nový umělecký rozkvět v evropském kontextu. Národní divadlo se všemi svými scénami chce být uměleckou institucí, kam se diváci z domova i ze zahraničí budou chtít vracet,“ dodal.

Co se změnilo?
Státní opera prošla naposledy komplexnější opravou v 70. letech minulého století. Historická budova dostává nové jevištní technologie včetně unikátní točny. Ve druhém podzemním podlaží vzniká moderní zkušebna s vynikající akustikou, renovovány byly zkušebny, baletní, orchestrální i sborový sál a zázemí umělců. Provozní část budovy získává nový vzhled, byla osazena její skleněná fasáda. Na rekonstrukci budovy se podílelo mnoho restaurátorů, kteří vyčistili monumentální nástěnné malby Eduarda Veitha na stropě auditoria i vzácné fresky. V hledišti byla instalována nová křesla, inovací jsou individuální čtecí zařízení s variabilní možností titulků.

Státní opera v rámci rozsáhlé rekonstrukce dostala novou oponu. V průběhu posledních dvou let na ní pracoval tým pod vedením uměleckého ředitele sekce výroby Národního divadla Martina Černého ve spolupráci se studenty katedry scénografie DAMU. Opona vznikla v dílnách Národního divadla podle návrhu původní opony Eduarda Veitha, kterou návštěvníci viděli při otevření Státní opery (tehdy Nového německého divadla) v roce 1888. Za unikátním dílem se skrývá více než 1000 hodin pečlivé práce.

Originální opona Eduarda Veitha se záhadně ztratila v roce 1945. Nová opona nahrazue oponu akademického malíře Antonína Střížka, původně určenou pro nastudování Kouzelné flétny v roce 2002.

Plány Státní opery
V první polovině roku (3. dubna 2020) uvedeme ve Státní opeře inscenaci opery Král Roger Karola Szymanowského, nejvýznamnější osobnosti polské hudby první poloviny 20. století. V současné inscenaci bude režisér Mariusz Treliński na sofistikované fascinující scéně slovenského scénografa Borise Kudličky vyprávět příběh krále, který na cestě za poznáním čelí vnitřnímu boji mezi rozumem, pořádkem či křesťanstvím a instinktem, chaosem či hedonistickým životním stylem.

Uvedeme v koprodukci s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu. Balet Národního divadla uvede v nově zrekonstruované budově Spící krasavici Petra Iljiče Čajkovského v choreografii slavné brazilské primabaleríny a choreografky Marcii Haydée. České premiéra se uskuteční 21. května 2020 za doprovodu Orchestru Státní opery. Diváci dále zhlédnou z baletního repertoáru tituly Marná opatrnost a Timeless.

Další premiérou souboru Státní opery budou Mistři pěvci norimberští skladatele Richarda Wagnera. Tato opera zazněla u příležitosti slavnostního zahájení provozu v tehdy Novém německém divadle (Neues deutsches Theater) 5. ledna 1888. Jedná se o zásadní titul v historii Státní opery, navíc Richard Wagner byl v prvních dvaceti letech po otevření budovy jedním z nejhranějších autorů. „Mistři“ jsou jednou
z nejnáročnějších oper, co do délky (4,5 hodiny), tak i co do požadavků na sbory.

Do Státní opery se po jejím otevření vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio, dále například kritiky oceňovaná inscenace Jiřího Heřmana Madama Butterfly, Bohéma či La traviata. Toscu uvedeme v obnoveném nastudování inscenace z roku 1999.

„Současná dramaturgie Státní opery musí čerpat ze své historie. Již od svého založení hrála významnou roli v evropském operním životě, absorbuje, ale také vytváří nejdůležitější umělecké impulzy té doby, vždy v dialogu s jinými evropskými operními domy, kde hostuje mnoho předních světových umělců té doby,“ říká umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen a dodává: „Pro mě je velkou inspirací skladatel Alexander Zemlinsky. V letech 1911 až 1927 byl hudebním ředitelem Státní opery, tehdy ještě Nového německého divadla. Zemlinsky byl velmi inovativní experimentátor a Státní opera pod jeho vedením dosáhla vysoké mezinárodní úrovně.“

Úvahy uměleckého ředitele Opery o repertoáru jsou ambiciózní a široké. Chce uvádět velké romantické opery 19. století, s jádrem repertoáru Verdiho, Wagnera a Pucciniho. Zařazovat bude pozdní romantické a expresionistické impulsy z první poloviny 20. století – skladatele jako Richard Strauss, Korngold, Schreker, Zemlinsky a Hindemith. Dále klasické moderní opery 20. a 21. století a opery živých skladatelů včetně nových skladeb. Neopomene ani operu ze všech období, která má potenciál oslovit nové publikum: rodiny, mladé, ty, kteří z jakéhokoli důvodu ještě nebyli v opeře.

Hosté slavnostního večera
Na nedělní slavnostní znovuotevření Státní opery dorazí do Prahy i maďarský premiér Viktor Orbán. Své státy zastoupí velvyslanci a diplomaté: USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Maďarska, Izraele, Norska nebo Slovenské republiky. Zúčastní se prof. Monika Grütters, státní tajemnice a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu a média. Českou republiku bude reprezentovat premiér Andrej Babiš, předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr kultury, ministryně financí, ministr průmyslu a obchodu, dopravy, životního prostředí, zdravotnictví, ministryně spravedlnosti, práce a sociálních věcí, primátor hlavního města Prahy, kardinál Duka, předsedové poslaneckých klubů nebo předseda odborových svazů Josef Středula. V hledišti se objeví ředitelé českých i světových operních a baletních domů, stejně jako osobnosti a mecenáši české kultury.

Doprovodný program
Slavnostní otevření Státní opery předznamenal unikátní flashmob na Hlavním nádraží, pokračoval originálním videomappingem se zapojením automobilů projíždějících magistrálou V pátek 13. prosince 2019 proběhla na největším pražském nádraží nezvyklá akce se sólisty Opery Národního divadla a Státní opery. Roman Janál, František Zahradníček, Josef Moravec, Pavel Švingr, Kateřina Jalovcová, Michaela Zajmi a Jana Horáková-Levicová se neobvykle sešli v brzkých ranních hodinách v nádražním vestibulu. Nečekala je však žádná společná cesta, ale unikátní vystoupení pro cestující čekající na spoj či náhodné kolemjdoucí. Sólisté v civilních a pracovních kostýmech vystoupili v krátkém koktejlu světoznámých árií za doprovodu piana. Videonahrávky od kolemjdoucích se šíří sociálními sítěmi.

Další předzvěstí očekávané události byla unikátní audiovizuální show na přední fasádě budovy divadla. Od silvestrovské půlnoci byla k vidění až do 5. ledna 2020. Speciální videomapping (stejně jako flashmob na nádraží) iniciovali společně Národní divadlo a Raiffeisenbank, a. s., generální partner ND. Realizátorem videomappingu byla umělecká skupina 3dsense, která využila specifického umístění divadelní budovy na rušné magistrále. Projíždějící vozidla se staly komponenty vzniklého generativního videomappingu.

„Automobily projíždějící magistrálou před budovou Státní opery jako noty na pomyslných linkách notové osnovy svým pohybem generovaly na fasádu budovy unikátní videoprojekce, světelnou show a hudební dílo v reálném čase. Pozice, velikost a rychlost jednotlivých automobilů byla rozpoznávána z kamery umístěné na budově Státní opery. Data byla online zpracována a použita ke generování hudební skladby a vizuálním efektům,” vysvětluje Jan Hrdlička z 3dsense.

Divadelní budova Státní opery, architektonický skvost slavné vídeňské společnosti Fellner und Helmer, zahájila svou činnost 5. ledna 1888 Wagnerovou operou Mistři pěvci norimberští ještě jako Neues deutsches Theater (Nové německé divadlo). Dnes spolu s dalšími třemi divadelními budovami spadá pod správu Národního divadla. Za 132 let své existence prošla mnoha proměnami, uvedla díla mnoha významných i opomenutých autorů a hostila mnoho pěvců. S novými technologiemi a s novou oponou ji dnem 5. ledna 2020 čeká nová éra.