Závěrečný koncert 67. sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava povede Andrej Borejko

V tentýž den JFO oficiálně představí 68. sezónu a zahájí předprodej vstupenek. „Neumíme v tuto chvíli posluchačům s jistotou sdělit, zda s námi budou po celou následující sezónu v sále osobně, ale my tu s nimi budeme za všech okolností. Jak udržet tvůrčí potenciál orchestru jsme si již vyzkoušeli. Důležité je prostě nerezignovat a hledat cestu. A kde je vůle, je i výsledek. Pokud by epidemiologická opatření zasáhla i 68. sezónu, budeme připraveni. Jedeme dál!,“ říká ředitel JFO Jan Žemla.

Uplynula v pořadí již 67. sezóna, pro JFO však první, která proběhla ve zcela jiných podmínkách. Spolu s omezeními a nucenými změnami programu se vyskytovaly ale také příležitosti. Jednou z nich je příjezd Andreje Borejka, který druhou sezónu působí jako hudební a umělecký ředitel Varšavské filharmonie a již sedmou sezónu je uměleckým ředitelem floridské Naples Philharmonic.

„Andreje Borejka jsme do Ostravy zvali mnohokrát, až nyní přijal pozvání dirigovat Závěrečný koncert a těšit se na něj mohou posluchači i v programu nové sezóny. Nyní však Andrej Borejko s JFO představí opravdu exkluzivní a řekněme i trochu ostřejší program. Jedná se o mimořádný dramaturgický počin, kdy během večera zazní vedle suity z Ptáka ohniváka Igora Stravinského také moderní hudba, Koncert pro klavír a smyčce Alfreda Schnittkeho. Když se na pódiu setká kvalitní program, dirigent, sólista a orchestr, tak je v tu chvíli druhotné, zda hrají pro živé publikum v sále nebo je koncert online,“ dodává ředitel Jan Žemla. Andrej Borejko se nechal slyšet, že dorazí do Ostravy především kvůli práci s orchestrem, se kterým bude trávit bezmála týden. Posluchačům představí program, který bude skutečným vyvrcholením 67. sezóny JFO.

Dílo Alfreda Schnittkeho je stylově těžko zařaditelné. Tento autor dokáže komponovat tonálně i atonálně, těží z církevní hudby, jazzu i expresionismu. Inspirace nejrůznějšími vlivy u něj vedla ke zformování vlastní polystylové hudební výpovědi. Jeho jednovětý Koncert pro klavír a smyčcový orchestr vznikl v roce 1979.

Igor Fjodorovič Stravinskij jednou prohlásil: „Vzpomínám si, jak se mě jednoho dne, když jsem překračoval francouzskou hranici, četník zeptal, jaké je mé povolání. Odpověděl jsem mu zcela prostě, že jsem vynálezce hudby. Četník, ověřující si můj pas, se mně ptal, proč jsem v něm označen jako skladatel. Odpověděl jsem mu, že označení vynálezce hudby se mi zdá přesněji vystihovat povolání, které provozuji, než označení, jaké mi bylo přiřčeno v dokumentech.“ V baletu Pták ohnivák lze mimo jiné zaslechnout ohlasy na kolový tanec chorovod nebo tesknou ukolébavku. V díle je rovněž znát autorova tehdejší inklinace k impresionismu, jež byl tenkrát v hudební Paříži velmi módní. Jak se na pohádkovou hudbu sluší, balet oplývá také výrazně barevnou instrumentací, což je bezpochyby výsledkem pedagogického vlivu Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, u něhož Stravinskij za mlada studoval. Za svůj život se autor k Ptáku ohnivákovi třikrát vrátil, aby pro účely koncertního provozování vytvořil baletní suitu. Na Závěrečném koncertu JFO zazní poslední z nich, jež vznikla roku 1945.

Závěrečný koncert 67. sezóny JFO:
Alfred Schnittke: Koncert pro klavír a smyčce
Igor Stravinskij: Pták ohnivák, suita

Tomáš Vrána – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Andrej Borejko – dirigent