Týden s tancem

Taneční soubor DEKKADANCERS vstupuje do nové sezóny obnovenou premiérou Proměny na motivu stejnojmenné povídky Franze Kafky. Oproti verzi z roku 2018, kterou skupina uvedla v Divadle J. K. Tyla v Plzni, se diváci mohou těšit na nové obsazení, choreografii přizpůsobenou větší scéně, nové kostýmy a scénu či delší stopáž. V titulní roli vystoupí trojnásobný držitel Thálie za tanec Ondřej Vinklát. Inscenaci doprovodí audio pasáže z Kafkovy povídky. Proměně touto formou propůjčil hlas Jiří Lábus, který s DEKKADANCERS dlouhodobě spolupracuje.

Choreografii připravili Ondřej Vinklát a Štěpán Pechar. Ondřej Vinklát v představení současně ztvární roli úředníka Řehoře Samsy a uvedení Proměny tento multitalentovaný umělec doplnil i o novou hudební pasáž. „Literární svět Franze Kafky, jednoho z našich největších spisovatelů, je nejen mrazivou osobní výpovědí autora, potýkajícího se se svými démony, ale také absurdní paralelou k jakékoliv době.  Vždyť svět, ve kterém žijeme, jakoby broukovi ze zadnice vypadl… A kdo tvrdí, že ne, nechť se změní v hovnivála,“ přibližuje aktuálnost více než sto let staré Kafkovy povídky Ondřej Vinklát.

Kafkova povídka z roku 1915 si vysloužila nespočet různých výkladů. Pro DEKKADANCERS představovalo největší výzvu přenést autorův suchý, věcný styl do choreografie a stylizace scény a hudby. Režisérem inscenace je Štěpán Benyovszký, který se souborem spolupracoval jako režisér a dramaturg již na Poslední večeři nebo A.I.

Představení pracuje s citacemi původního textu, které namluvil Jiří Lábus. Herec patří mezi podporovatele souboru a příležitostně po boku DEKKADANCERS účinkuje v beneficích pro Lékaře bez hranic. Jeho hlas naposledy prováděl inscenací o umělé inteligenci A.I., jež měla premiéru v září 2020. „Pro představení jsem namluvil vybrané pasáže z Proměny, které na scéně ilustrují ztvárňovaný příběh. Až při jejich namlouvání ve studiu jsem si uvědomil, jak moc je toto Kafkovo dílo groteskní. Ironii pak dokresluje skvěle vybraná hudba,“ říká herec Jiří Lábus. Ke spolupráci se souborem pak dodává:

„DEKKADANCERS jsou v rámci české kultury ojedinělým úkazem. Nechtějí ustrnout na místě a nebojí se nevyzkoušených věcí. Výběrem Proměny opět dokazují další svéráz – touhu vyjadřovat se k věcem, které jsou aktuální a pro společnost důležité. Tvorba DEKKADANCERS nikdy není jen pouhou zábavou pro zábavu, naopak má vždy přesah a výpovědní hodnotu. To vše umí navíc podat ve formě, která není nudná, ale humorná a strhující.“

Premiéra Proměny proběhne 6. září v Jatkách78. Více informací naleznete zde.

Tanec Praha zve na Williama Forsytha

Příliv energie a radosti z pohybu slibuje představení A Quiet Evening of Dance Williama Forsytha, kterým se otevře podzimní etapa festivalu Tanec Praha. Originální kombinace baletu a hip hopu, která vás nabije – to je přesně to, co všichni aktuálně potřebujeme.

Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha, dodává: „Fenomenální Forsythe potěšil naše diváky již v roce 2000. Plánovali jsme jeho návrat po 20 letech, ale loni prostě nebyla šance. Jsme nadšeni, že nám dokázal dát termín v září. Dílo nastudoval se svými oblíbenými, vyzrálými tanečníky, kteří si dokáží vychutnat každý detail, nechybí mu tak vzácný pohybový humor.” 

A Quiet Evening of Dance bude uveden v Hudebním divadle Karlín 11. září.

Díky červnovému úspěchu pokračuje zkoumání pomyslného žižkovského gordického uzlu: v rámci site-specific projektu Žižkov v pohybu se uskuteční čtyři outdoorové performance.

Další lahůdkou bude česká premiéra koprodukčního projektu festivalů Tanec Praha a Divadelná Nitra: ICARUS. Čeští a slovenští teenageři v něm v režii Marie Gourdain reflektují téma svobody a hranic. Představení proběhne také v plenéru.

V rámci červnové etapy byla možnost zúčastnit se otevřené zkoušky Silent Mobu Temporary Collective a Terezy Ondrové. V září zažijeme premiéru tohoto projektu reagujícího na témata samoty a sdílení zesílené pandemickou zkušeností prostřednictvím audio taneční performance odehrávající se skrze sluchátka ve veřejném prostoru.

Více informací o programu festivalu k nahlédnutí zde.

DOX a halucinační vesmír Francka Vigrouxa

Audiovizuální událost letošního podzimu. Nevšední zážitek. Interdisciplinární dílo. I tak lze označit živou instalaci či hudební divadlo na pomezí výtvarného umění, koncertu a dramatu s názvem Flesh, jež se odehraje 8. a 9. září 2021 v Centru současného umění DOX.  

Diváky čeká halucinační cesta do atmosféry apokalypsy. Spojení hudby, videa, tance a světla. Autonehoda. Následně se v hlavě řidiče otevře prázdný, neměnný, mírumilovný prostor, kde je slyšet píseň nelidského hlasu. Kromě tohoto rozpínajícího se prostoru se stává pomalu viditelným místo, kde došlo ke kolizi, ztracené v široké dálniční křižovatce. Vraky vozidel získávají podobu pohybujících se objektů, z dálničních viaduktů se stávají gigantičtí golemové, automobilové motory jako by se vznášely nad mořem sněhu nebo oblaky.

Autor inscenace Flesh Franck Vigroux není českému publiku neznámý, vystoupil zde v prosinci 2016 s německým klavíristou Reinholdem Friedlem s projektem Tobel. Nyní se osmačtyřicetiletý Francouz představí nejen v roli radikálního skladatele elektronické hudby, ale také coby režisér a vizuální umělec.

V inscenaci Flesh se nechal inspirovat vlastní zkušeností s autonehodou – tím okamžikem, který následuje po šoku, kratičkou chvílí, kdy se zdá, že se čas zastavil nebo rozšířil, momentem, kdy se mysl oddělí od těla a odhalí panoramatický pohled na surrealistickou scénu. Dalším inspiračním zdrojem byl Vigrouxovi kontroverzní román Bouračka anglického spisovatele J. G. Ballarda, sci-fi o fascinaci rychlostí a automobilovými nehodami, při nichž hlavní postavy dosahují sexuálního vyvrcholení.

Páteří inscenace Flesh je hudba. Tvoří její základy, a to prostřednictvím své narativní síly a metafyzického rozměru. Skládá se ze široké škály živých tónů: elektronických beatů, vokálů, staromódního zvuku cembala. Protipólem je mluvená píseň Bena Millera vyprávějící o putování tří postav ve fantasmagorickém prostoru. A kromě drsných elektronických a mechanických zvuků omotávaných kolem minimalistických rytmů používá Vigroux jako zvukovou materii také ticho.

Flesh je komplexní umělecké dílo, v němž se setkává digitální umění, primitivní a současné. Diváky čeká intenzivní estetické dobrodružství s novými dojmy, které umožňují nové technologie.

„DOX se ve svém programu zaměřuje na tvorbu etablovaných umělců z celého světa, kteří překračují hranice jednotlivých uměleckých disciplín, vynikají nezaměnitelným tvůrčím rukopisem a divákům přinášejí silný zážitek. Taková je také tvorba elektronického skladatele, režiséra a vizuálního umělce Francka Vigrouxa, kterého DOX v Praze představí ve spolupráci s Francouzským institutem a festivalem Struny podzimu,“ přibližuje Viliam Dočolomanský, programový ředitel pro živá umění Centra současného umění DOX.

„Struny podzimu za 25 let existence představily nespočet českých premiér, odvážná dramaturgie byla vždy jedním z pilířů celého festivalu. Tím dalším, který je v posledních letech čím dál výraznější, je i prolínání žánrů. Program osvětluje vztahy mezi klasickou a soudobou vážnou hudbou, jazzem, hip hopem a elektronikou. Audiovizuální projekt Flesh Francka Vigrouxa tak dokonale zapadá do filozofie festivalu a nás těší, že v rámci jeho české premiéry můžeme zase o něco víc prohloubit spolupráci s DOXem, jehož filosofie je s tou naší v mnohém podobná,“ doplňuje Marek Vrabec, ředitel festivalu Struny podzimu.

„Pro Francouzský institut v Praze je pozvání Francka Vigrouxa, který je bezpochyby jedním z nejtalentovanějších francouzských umělců současnosti v oblasti současné proteovské tvorby na pomezí hudby, zvuku, choreografického a vizuálního výzkumu, obrovským zadostiučiněním. Chceme se o tuto výjimečnou zkušenost podělit s pražským publikem a s českými profesionály působícími v oblasti avantgardní a experimentální tvorby, abychom tak podpořili náš dialog a uměleckou výměnu. Přijít s tímto skvělým projektem do DOXu, který je neopominutelným místem současné umělecké tvorby, byla jasná volba,“ říká Sarah Doignon, první tajemnice velvyslanectví Francie v České republice

Pavel Šmok v podání Baletu NDB

O premiérových plánech baletních souborů jsme informovali v minulém týdeníku. Tentokrát se podrobněji zaměříme na začátek sezóny v Baletu Národního divadla Brno.

Je to již pět let, co nás v osobě Pavla Šmoka opustila česká choreografická legenda. Proto se Balet NdB rozhodl věnovat zářijový premiérový večer právě jemu. Díky nesmrtelným tématům, jako je láska, radost, ale i bolest ve vás večer Stabat Mater zanechá dlouho doznívající vizuální a emocionální prožitek.

Choreografie Pavla Šmoka byly založené na silném interpretačním výrazu a stavěné do menších scénických prostor. V tomto ohledu změny hracích plánů vynucené pandemií inscenaci paradoxně prospěly. Z původně plánovaného uvedení v Janáčkově divadle se Stabat Mater přesunulo do divadla Mahenova a menší scéna, blízkost diváků i genius loci divadla dávají Mistrovým baletům možnost zazářit naplno.

Výběr titulů složeného večera zahrnuje to nejlepší z tvorby Pavla Šmoka pro Pražský komorní balet – Zjasněnou noc, Trio g moll a Stabat Mater. Balet NdB téměř po čtvrt století zařazuje hned celý večer choreografií jako poctu této výjimečné osobnosti. Nastudování se ujaly emeritní sólistky Pražského komorního baletu Marika Blahoutová, která střeží Mistrův odkaz ve Stabat Mater, a Kateřina Dedková-Franková, dlouholetá múza Pavla Šmoka, která stála u zrodu souboru PKB. Ta tanečníkům předává choreografie Zjasněná noc a Trio g moll. Večer vznikl ve spolupráci s Pražským komorním baletem.

Premiéra se uskutčení již 3. září v Mahenově divadle od 19.00.

Věra Ondrašíková v Ponci

Choreografka Věra Ondrašíková v příštím týdnu uvede v Divadle Ponec své nové představení Witness.

Němí svědci . Na některých místech jsme je úplně vytlačili. Přitom se ve chvílích volna a únavy uchylujeme do jejich stínu. Výrazní nad zemí, silní pod ní. Zdroj životadárné síly a kyslíku. Mockrát jsme se na nich provinili, ale oni zůstávají. Pečují o své přátele i vztahy. Stromy.

Zdánlivě statický objekt pevně zakořeněný v zemi se v nové choreografii Věry Ondrašíkové stává partnerem tanečníka, ale taky jeho synonymem. Skutečné stromy přenesené na jeviště ztrácejí své přirozené prostředí a získávají zcela nové charakteristiky. Jsou stejně pružné jako těla tanečníků, jsou zranitelné, ale jsou i pevné a v každém okamžiku magické. 

Premiéra proběhne 9. září ve 20.00, více informací naleznete zde.

Alica Minar v Altě

Alica Minar & col ve spolupráci s raum4 e. V. uvedou ve Studiu Alta premiéru díla Permeance. Mezinárodní participativní taneční inscenace zkoumá naše měnící se zkušenosti s vodou ve vzpomínkách i v současnosti. Venkovní choreografie Permeance předává pocit soudržnosti a harmonie s přírodou a se sebou samým. Zároveň tato multilingvální inscenace přináší pocit hravosti a lehkosti, jako když jsme nadnášeni vodní hladinou za letního dne, která nás jako siréna postupně a nenásilně vtahuje do hlubin tématu. 

Premiéra proběhne 4. září od 18.00, více informací zde.