Tři hvězdní tenoři míří do Prahy
Je až s podivem, že ač si hvězdy operního nebe již zvykly dávat Prahu do svých diářů, lyrický klenot jménem Jonathan Tetelman v Praze dosud nevystoupil. Jeho příliš dlouho oddalovaný debut se odehraje ve Dvořákově síni Rudolfina 23. ledna 2024 a tak bude mít i místní publikum možnost slyšet naživo, proč jej francouzský server Ōlyrix označil za lyrické zjevení a proč o něm New York Times napsal „Tento chlápek je totální hvězda“. Jonathan se narodil v Chile a později byl adoptován do rodiny v New Jersey. Jeho adoptivními rodiči jsou právník a architektka, z nichž ani jeden žádné hudební zázemí nemá. I tak ale Jonathan od útlého mládí rád zpíval a jeho nová rodina ho v tom podporovala. Na střední škole hrál na elektrickou kytaru v rockové kapele a později propadl kouzlu elektronické hudby. Ostatně během svých vokálních studií na Manhattan School of Music si po večerech vydělával jako DJ v newyorských klubech a tuto zálibu pěstuje dodnes. Stejně jako Rolando VIllazón, i Jonathan Tetelman svůj latinsko-americký původ ani temperament neskrývá a nekrotí. Postavy, které na operním jevišti ztvárňuje, jsou plné ohně a vášně. V poslední době se ale stylizoval do jižana evropského, respektive italského gentlemana. Tento image ztotožňuje se svým nejnovějším CD The Great Puccini, v němž skládá poctu velkému italskému maestrovi. Na jeho sociálních sítích jsou vidět videa, jak se prohání ve svém vintage Fiatu 124 Spider (který mu, mimochodem, autor tohoto textu nepokrytě závidí) po italském venkově, prozpěvujíc si árii Nessun dorma. Celá jeho nadcházející sezóna je o velkém Puccinim. Po svém debutu v Praze bude mimo jiné debutovat v Metropolitní opeře jako Ruggero v Pucciniho Vlaštovce a Pinkerton v Madama Butterfly. Ke svému pražskému vystoupení pozval sopranistku Sylvii D’Eramo, čerstvou absolventku prestižního Lindemannova programu pro mladé umělce při newyorské Metropolitní opeře. Nutno dodat, že výše zmíněné album, které obsahuje mimo Pucinniho „vypalovaček“ i několik méně známých árií, nahrál s orchestrem PKF – Prague Philharmonia, který ho bude doprovázet i při jeho pražském debutu. Dirigovat bude Rastislav Štúr.
Přesně o měsíc později se do Prahy vrátí Jonas Kaufmann, jehož světová kritika několikrát označila za největšího tenora světa. Mezi nejvyšší světovou operní elitou se drží již úctyhodných dvacet let a představovat ho není ani třeba. V Praze zpíval několikrát, pokaždé s ohromným úspěchem a zájmem médií. Je-li Jonathan Tetelman ztělesněním jižanského temperamentu, potom v souvislosti s Jonasem Kaufmannem budeme mluvit spíše o německé preciznosti až přísnosti. Možná i díky ní je ve svém věku tento rodák z Mnichova schopen ztvárnit ty nejnáročnější dramatické role napsané Richardem Wagnerem a následně ztišit své nitro do intimity přednesu Schubertových písní. Nyní přijíždí v rámci evropského turné se svým novým albem The Sound of Movies (Sony Classical), které nahrál s Českým národním symfonickým orchestrem a svým dvorním dirigentem Jochenem Riederem. Ti budou i protagonisty koncertu 23. února 2024 ve Smetanově síni Obecního domu, v němž Jonas Kaufmann vzdá hold velkým skladatelům filmové hudby z více než osmdesátileté filmové historie. „Ponořit se na pár hodin do tohoto světa a zapomenout na všechno kolem je neuvěřitelně fascinující – podobně jako v divadle nebo opeře,“ říká Kaufmann o klasické filmové hudbě. „Po mnoho let jsem hodně cestoval, často sám týdny a měsíce v cizích městech na druhém konci světa. Kromě muzeí to bylo kino, jež uchvátilo mou představivost a dalo mi šanci pobavit se, když jsem byl sám.“ Jonas Kaufmann se zpočátku zamiloval do filmové hudby prostřednictvím předních tenorů z výmarské éry: Josepha Schmidta a Richarda Taubera, stejně jako vznešených orchestrací velkých filmových skladatelů zlatého věku, jako jsou Erich Korngold a Max Steiner, kteří čerpali z odkazu Pucciniho a Strausse. Pro Kaufmanna představuje The Sound of Movies nepopiratelný vliv opery na tuto nejpopulárnější uměleckou formu.
Bude-li leden náležet latinsko-americkému temperamentu a únor německé střídmosti, pak vězte, že v březnu vyjde nad Prahou novozélandské slunce. Když v lednu tohoto roku v Praze debutoval Pene Pati, získal svým hlasem i bezprostředním jevištním projevem srdce všech posluchačů i recenzentů. Tento výjimečný novozélandský umělec vystoupí 22. března 2024 ve Dvořákově síni Rudolfina za doprovodu PKF – Prague Philharmonia a jejich šéfdirigenta Emmanuela Villauma. Ač u nás nováček, ve světě má Pene Pati za sebou oslnivou desetiletou kariéru. Tisk ho rád označuje za „samojského Pavarottiho”, za pěvce, který plně ovládá „autentický” styl belcanta, za hlas, který se rodí jednou za mnoho let. Celá jeho následující sezóna se točí kolem největších tenorových rolí: Rodolfo (Bohéma) v Torontu, Nemorino (Nápoj lásky) v San Franciscu, Alfredo (La traviata), Vévoda mantovský (Rigoletto) v Berlíně a mnoho dalších. Vřelá a slunečná osobnost Pene Patiho mu získala oblibu u publika po celém světě a přispěla k velkému soutěžnímu úspěchu v letech jeho formování, kdy získal nejvyšší ceny Operalie Plácida Dominga a Neue Stimmen. Jakkoliv je Pene Pati znám v operním světě jako „Nejpozoruhodnější tenorový objev posledního desetiletí“ (Opéra-Online), na domovském Novém Zélandu si získal popularitu veřejnosti jako jeden z tria „Sole Mio“, které tvoří se svým bratrem a bratrancem. Jejich společné písně se umisťují na předních příčkách hitparád a jejich alba se v roce 2014 a 2015 stala nejprodávanějšími v celé zemi. Jejich skladba I See Fire provázela v roce 2015 novozélandský klub na světovém poháru v ragby. Na svém druhém pražském koncertu zazpívá operní árie, mimo jiné také ze svého druhého alba, které v této době label Warner Classics dokončuje.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]