Česká filharmonie oslaví sametovou revoluci debutem Antonia Pappana

„Uvědomuji si význam a symboliku koncertů k výročí sametové revoluce. Velmi se ale těším i na to, že právě v ty večery uvedu Slovanské tance. Vím, co 17. listopad pro Českou republiku znamená a večerní koncert bude velkou oslavou tohoto výročí. Proč by nevyvrcholil touto nádhernou Dvořákovou hudbou, Čechům tak blízkou? Vedle Slovanských tanců zazní krásná Brahmsova smuteční píseň Nänie s Pražským filharmonickým sborem a oblíbený houslový koncert Felixe Mendelssohna-Bartholdyho,“ říká Antonio Pappano, dirigent ověnčený mnoha cenami.

Antonio Pappano se narodil roku 1959 v Eppingu (Essex) do italské rodiny, která přesídlila do Ameriky, když bylo Antoniovi třináct let. Nikdy nenavštěvoval hudební školy a byl vzděláván pouze soukromě. Profesně začínal jako klavírista a korepetitor v operních domech Evropy a Severní Ameriky, než ho v Chicagské lyrické opeře objevil Daniel Barenboim. Ten rychle rozpoznal jeho velký talent a udělal z mladého Pappana svého asistenta. Kariérní průlom představovala funkce hudebního ředitele Norské národní opery, kterou získal ve svých jednatřiceti letech. Poté působil jako hudební ředitel Královského divadla La Monnaie v Bruselu (1992–2002), hlavní hostující dirigent Izraelské filharmonie (1997–1999) a od roku 2005 až do konce minulé sezony jako hudební ředitel římského Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. S ním vystoupil v roce 2019 i na Pražském jaru, kde sklidil velké ovace a vynikající kritiky. Déle než dvacet let působí jako umělecký ředitel Královské opery v Covent Garden, jednoho z nejprestižnějších operních domů na světě, kde ho v září 2025 vystřídá Jakub Hrůša. Antonio Pappano se pro změnu ujme role šéfdirigenta slavného Londýnského symfonického orchestru, s nímž spolupracuje od roku 1996.

S tímto tělesem za řízení Antonia Pappana vystoupí na jednom z letošních turné i sólistka Koncertů pro svobodu a demokracii Janine Jansen. S Pappanem ji pojí dlouholeté profesní přátelství. Pod jeho taktovkou nahrála mimo jiné Brahmse a Bartóka, ale do ještě užšího kontaktu se dostali při pořizování poslední nahrávky Janine Jansen s názvem 12 Stradivari. Jansen dostala originální nápad vytvořit jakousi studii dvanácti Stradivariho houslí a představit je v repertoáru, pro který byly tyto nástroje inspirací, přičemž cílem bylo nechat vyniknout unikátní kvality každého z nástrojů. Za klavír si pozvala právě Antonia Pappana.

Zatímco Mendelssohnův Houslový koncert e moll a Dvořákovy Slovanské tance patří k často hraným skladbám, Nänie Johanesse Brahmse provedla Česká filharmonie s dirigentem Giussepem Sinopolim pouze jednou v roce 1982. Při této příležitosti vznikla i nahrávka, kterou o rok později vydaly Supraphon a Deutsche Grammophon.

Báseň Nänie Friedricha Schillera (1759–1805) vyšla tiskem roku 1800, Johannes Brahms ji zhudebnil pro smíšený sbor a orchestr o osmdesát let později pod dojmem smrti přítele, malíře Anselma Feuerbacha (1829–1880) a dílo věnoval jeho matce Henriettě Feuerbachové. Premiéra se uskutečnila 6. prosince 1881 v curyšské Tonhalle za Brahmsova řízení na koncertě s programem sestaveným výhradně z jeho děl. Brzy následovala další provedení Nänie v Drážďanech, Hamburku, Frankfurtu, Londýně a dalších městech.

Myšlenka pořádat pravidelné koncerty České filharmonie spojené s tématem svobody a demokracie vznikla už před několika lety. Důvod byl prostý: orchestr chtěl vytvořit tradici výjimečných uměleckých událostí, které by posluchačům připomněly důležité milníky v našich dějinách – sedmnácté listopady a souvislosti kolem nich, jejich cíle, myšlenky, tragické i vítězné momenty. První Koncert pro svobodu a demokracii se uskutečnil v roce 2020. V době pandemické uzávěry ovšem nemohli být ve Dvořákově síni Rudolfina přítomni posluchači. Česká televize tak pouze zprostředkovala přenos Smetanovy Mé vlasti pod taktovkou šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie Semjona Byčkova. Poprvé s publikem se Koncerty pro svobodu a demokracii konaly v roce 2021, a to za řízení hlavního hostujícího dirigenta prvního českého orchestru Jakuba Hrůši. V loňském roce se k České filharmonii připojili rezidenční umělci 127. sezony, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená.