Seznamte se: Klára Skalková

Kdy a kde jste se narodila?
Narodila jsem se 30. listopadu 2004 v Plzni, ale vyrůstala jsem v Mariánských Lázních.

Řekněte nám něco o vaší rodině a jejím vztahu k hudbě…
Moji rodiče jsou oba profesionální hudebníci, tatínek je violoncellista (dědeček působil jako koncertní mistr violoncellové sekce v Západočeském symfonickém orchestru), působí v barokním ensemblu Café Zimmermann a je profesorem na Schola Cantorum v Basileji. Maminka vystudovala klavír a cembalo a nyní vyučuje na Základní umělecké škole Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních. Celý život proto vyrůstám v prostředí obklopeném klasickou hudbou. Již od mého útlého dětství jsme chodily s maminkou na koncerty, doma jsme poslouchali (nejen) tatínkovy nahrávky, nebo jsem dlouhé dny poslouchala, jak rodiče cvičí na své nástroje. Má mladší sestra nádherně zpívá a hraje na housle a náš nejmladší bratr Jaroušek krásně hraje na klavír a violoncello, chodí k mamince do třídy a tento rok je i stipendistou projektu MenArt u Iva Kahánka.

Jaké byly vaše hudební začátky?
Doma jsme měli krásné černé pianino, ke kterému jsem jako malá neustále lezla a celkem přirozeně jsem se stala součástí maminčiny třídy na Základní umělecké škole Fryderyka Chopina. Později jsem si ještě přibrala housle, protože na ně začala hrát má sestra a já chtěla být jako ona. V sedmé třídě jsem pak z houslí přešla na chvíli na violu, ale kvůli vyšším nárokům na gymnáziu jsem zůstala pak jen u klavíru.

Proč jste si nakonec vybrala právě svůj obor?
Od prvního seznámení se s klavírem ho beru jako svého životního parťáka, proto bych si nedokázala v životě představit, že bych ho opustila. Asi to byl osud…

Pamatujete si své první veřejné vystoupení? Jak na něj vzpomínáte?
Na své první veřejné vystoupení si bohužel nepamatuji. Bylo to ale pravděpodobně v sále staré budovy Základní umělecké školy v Mariánských Lázních, podle očitých svědků jsem hrála s velkou chutí Sedí liška pod dubem.

Jací byli vaši dosavadní učitelé a jaké s nimi máte zkušenosti?
Jsem velice vděčná, že jsem mohla začít svá studia u své maminky Marie Skalkové. Bylo to sice pro obě strany často náročné, ale nyní si nedokážu představit, že by to bylo jinak. Maminka mi byla a stále je oporou, inspirací, naučila mě nejen technické základy hry na klavír, ale hlavně mě stále udržovala nadšenou a plnou energie do další práce a do veškeré krásy hudby, což mi zůstalo dodnes. Od roku 2021 studuji na Pražské konzervatoři u svého milovaného pana profesora Milana Langera, který mě dál rozvíjel, rozkryl mi spoustu tajemství, co všechno se za hudbou a prací u klavíru skrývá. Myslím, že spolu máme skvělý pracovní i osobní vztah, který mě nabíjí a inspiruje. Jsem velmi vděčná, že mohu být součástí jeho klavírní třídy.

Účastnila jste se různých hudebních soutěží. Jaké soutěže to byly, kterých si považujete nejvíce a jaký pro vás měly přínos?
– 1. cena Broumovská klávesa
– titul Talent Mladého klavíru Pražské konzervatoře 2022 na mezinárodní soutěžní přehlídce Mladý klavír
– 2. cena na mezinárodní soutěži d’Ile-de-France v Paříži
– 2. cena na mezinárodní soutěži Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních
– 3. cena v soutěži Bachovská cesta v Dobřanech
– 2. cena (1. cena neudělena) v mezinárodní soutěži Virtuosi per musica di pianoforte a speciální cena za interpretaci Ptáka Ohniváka (I. Stravinskij/G. Agosti)
– 3. cena v soutěži Brněnská klavírní soutěž
– 3. cena na Prague Junior Note
– 1. cena Karlovarská růžička

Soutěže mě vždy inspirují a motivují do další práce. Nejen mě učí se soustředit a pilně připravovat velký objem repertoáru, ale i se seznamuji s dalšími skvělými hudebníky, kteří mi dodávají hudební inspiraci.

Nejvíce si cením druhé ceny z mezinárodní soutěže d’Ile-de-France v Paříži. Byla to totiž má první zahraniční soutěžní zkušenost. Také si velice vážím titulu „Talent Mladého klavíru“, díky této soutěžní přehlídce jsem měla možnost vystoupit na koncertě vítězů, a i na sólovém recitálu v rámci zahájení letních klavírních kurzů.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Mezi největší úspěchy řadím své koncerty, které dělají posluchačům radost, inspirují je a probudí v nich hluboké emoce. Toho si cením asi nejvíce, protože se snažím tam být vždy hlavně pro ně.

Jaký je váš profesní vzor?
Mým profesním vzorem je můj pan profesor, inspiruje mě nejen v oblasti sólové a komorní hry, ale dává mi i podněty do života mimo studia. Mou velkou inspirací je i tatínek, který se celý svůj život snaží zlepšovat a rozšiřovat své dosavadní vědomosti. Chtěla bych jednoho dne být ve stejném nastavení mysli jako je on.

Interpretačně a koncertně mě inspirují například Lukáš Vondráček, Krystian Zimerman, Ivo Pogorelich nebo Jevgenij Kissin.

Kam byste to chtěla ve svém oboru dotáhnout?
Snažím se teď co nejvíce rozvíjet, zkoumat a rozšiřovat své znalosti a schopnosti. Chtěla bych o svém oboru toho co nejvíce vědět, a pak se uvidí, kam mě život zanese.

Jakou hudbu provozujete nejraději?
Nejraději jednoduše hraju. Snažím si svůj sólový repertoár sestavit tak, aby vyhovoval nejen školnímu plánu, ale aby i dál rozvíjel mé dovednosti, a abych ho zcela zbožňovala. Mé nejoblíbenější skladby k hraní jsou například od Franze Liszta nebo Igora Stravinského. Ráda ale taky hraju v komorních uskupeních, těší mě práce s dalšími lidmi a vzájemná inspirace na zkouškách a na pódiu.

Jakou hudbu ráda posloucháte?
Nejraději poslouchám klasickou hudbu od baroka až po 20. století. Mám ale vždy několikatýdenní období, kdy poslouchám jedno album stále dokola, teď jsou to například Bachovy kantáty. Zbožňuju ale i hudební skupinu Queen nebo The Beatles.

Jak trávíte volný čas a jaké jsou vaše mimohudební koníčky?
Ráda si popovídám s kamarády, zajdu s nimi na výlet nebo na kafe a dort. Jinak hodně čtu a sleduji filmy. Chodím plavat, snažím se často protahovat, někdy zvolím svižnější pilates nebo naopak jógu. Nejraději ale trávím svůj čas v lese na procházce s naším pejskem.

Co vám dokáže udělat největší radost?
Vydařená hodina s mým panem profesorem, koncert, který se dobře vyvedl, zkoušení a koncerty se svým klavírním kvartetem a strávený čas s mými nejoblíbenějšími lidmi.

Jaké je vaše největší přání?
Chtěla bych se hudbě věnovat naplno a žít svůj život obklopena lidmi, které mám nejraději, a se kterými je mi nejlépe. Myslím ale, že toto přání je již skutečné.

Přejeme hodně štěstí a úspěchů ve vašem osobním i profesionálním životě!

Slovo profesora Milana Langera:
Kláru Skalkovou jsem poprvé slyšel jako porotce Broumovské klávesy na soutěži v dubnu 2018 a pak téhož roku na Mladém klavíru Pražské konzervatoře. Přiznám se – ani v jednom případě mě tehdy příliš nezaujala…

V létě 2020 se zúčastnila Mezinárodních letních klavírních kurzů Pražské konzervatoře, kde jsem již mohl s ní (vedle dalších lektorů) pracovat. Tehdy mě už zaujal její mimořádný zápal pro věc, její temperament, zatím však jejímu hraní chyběl větší nadhled i potřebný ponor do obsahu studovaných skladeb. K mému překvapení mě následně oslovila s prosbou, zda by mohla přestoupit do mé klavírní třídy na Pražské konzervatoři. Neměl jsem v té chvíli volné místo, a tak k tomu došlo až o půl roku později, kdy ke mně přešla do 2. ročníku.

Klára má – a není v mé třídě jediná – potřebné vlastnosti, které profesionální klavírista potřebuje, aby mohl pomýšlet na dráhu koncertního klavíristy ve všech jejích možných podobách. Díky svému nadání, pracovitosti a houževnatosti, a (neskromně doufám…) s tím i spojené nezbytné důvěry ve svého pedagoga a jeho rady, si Klára docela rychle osvojila pianistické „řemeslo“ – tedy základy a návyky, na kterých se dá stavět a ze kterých už nejde slevit. A její úspěchy, které se na tomto základě spolu s jejím rychlým uměleckým zráním dostavily (z poslední doby například provedení Čajkovského Klavírního koncertu b moll op. 23 se Západočeským symfonickým orchestrem 10. listopadu 2023 v Mariánských Lázních), jsou výsledkem především její cílevědomé a tvrdé práce. Po tom, co přeskočila ze 4. ročníku rovnou do šestého, bude už v letošním školním roce na Pražské konzervatoři končit. Má dobře nakročeno, další plány jsou náležitě smělé… Já věřím, že jí vyjdou, a moc jí to přeji.

Klára Skalková (*2004) začala hrát na klavír ve čtyřech letech na Základní umělecké škole Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních pod vedením své maminky Marie Skalkové. (Přečtěte si více…)