Koncert vítězů soutěže elektroakustické hudby Musica Nova uspokojil nejedno ucho

Příznivci elektroakustické hudby mají pravidelně v závěru roku možnost seznámit se s oceněnými pracemi v Mezinárodní soutěži elektroakustické hudby Musica Nova. Ani letos tomu nebylo jinak. Obdivuhodné je zastoupení zahraničních členů poroty i autorů. Největší uznání patří hlavní organizátorce a ředitelce soutěže Lence Dohnalové. Získat přehled o elektroakustické hudbě na české i zahraniční scéně se rozhodně daří a to také potvrdil výběr těch nejlepších oceněných prací, které byly prezentovány 15. prosince 2023 v divadle Inspirace HAMU na Malostranském náměstí.
Symbol mezinárodní soutěže elektroakustické hudby Musica Nova 2023 (zdroj Musica Nova)
Symbol mezinárodní soutěže elektroakustické hudby Musica Nova 2023 (zdroj Musica Nova)

Elektroakustická hudba je stále oblíbeným žánrem mnoha skladatelů napříč všemi generacemi v celosvětovém měřítku. Své skladby zaslali do Mezinárodní soutěže elektroakustické hudby Musica Nova zástupci 26 zemí.

Autoři mohou přihlásit své skladby do tří kategorií. Největší počet kompozic se sešel v kategorii A – elektronická hudba. Druhou nejvíce obsazenou kategorií byla kategorie B – elektronická hudba v kombinaci s hudebním nástrojem. Třetí kategorie je příznačně nazvaná “wild card”. I tak bylo hodnoceno více než sto zaslaných kompozic.

Úvodní akusmatická skladba Kanaďana Stéphana Roye získala čestné ocenění. Après, les cendres (Poté popel) je angažovanou skladbou inspirovanou poezií quebeckého autora Paula-Marie Lapointe. Vyznačuje se pečlivě zpracovaným zvukovým materiálem a vyváženou kompozicí jednotlivých částí. Téma války a neustále přítomného násilí, které jsme se naučili vnímat skrze bezpečnostní opatření jako nové bezpečí, autor ztvárňuje jako podvědomé pochody vnímání, evokující střídavě pocity nejistoty, útoku či apatie. Zvuky dokáže vyostřit jak v barvě, tak v časovém průběhu jejich gradací či uvolňujícím vzdalováním v prostoru, na posluchače tak mají výrazný emoční vliv. Kontrastní akordické plochy proměňujících se souzvuků evokují zvuk varhan. Třetím elementem jsou akcentovaná dunění, která naznačují přímou souvislost s válečnými útrapami. Práce s prostorem je v jeho pojetí zásadní výrazotvornou složkou. Skladba je zřetelně rozčleněna na několik úseků, které mohou volně evokovat paralelu k básnickému zdroji, jeho formě a obsahu.

Jako druhá skladba na koncertě zazněla elektroakustická kompozice Němce Clemense von ReusneraREEHD, která získala taktéž čestné ocenění. Inspirace hudebními nástroji vede autora do vlastního světa odvozeného od reálného. V čistě elektroakustické kompozici jsou posluchači v úvodních minutách obklopeni univerzem drobných elementů, které přímo rotují kolem dokola. V následující pasáži se lze zaposlouchat do méně dynamické plochy, nicméně materiál zůstává obdobný a je více propojen statickými znějícími objekty. Přestože před závěrečnou částí dochází ke gradacím a větším, dynamicky mohutnějším gestům, vstupní impozantní pasáž již nic dalšího nepřekoná.

Martin Bedard (zdroj Musica Nova)
Martin Bedard (zdroj Musica Nova)

První cenu v kategorii studiová tvorba získal kanadský autor Martin Bédard za skladbu Honey – Architectures from Silence No1 (Med – Architektury z ticha č. 1). Skladba uchvátila posluchače expresivními výrazovými prostředky a neustálou proměnlivostí použitých procesů. Barevnost je však celkově spíše opakem, než si dovedeme představit při procesech vzniku medu, čiré, zlaté barvy. Včely jsou pro lidstvo nepostradatelné a jejich přínosem je pozitivní energie, jsou součástí přírody. Architekturu chápeme jako formy, které jsou většinou v nadživotní velikosti člověka. Proto architektura ve spojitosti s procesem vzniku medu má jistá specifika, která musí posluchač přijmout, nachází se jakoby uprostřed procesu jeho proměny. Kompozice zvuků evokuje pulzující střety různých akcentovaných elementů, chvílemi se zvuk podobá zvuku helikoptéry, snad v tomto případě překotného pohybu včel ve stísněném prostoru úlu, které stále znovu a znovu vzlétají pro sběr pylu. Po polovině skladby se dočkáme ploch se souzvuky, které dominují a jsou jen občas přerušovány průlomy ostrých zvuků „křídel“. Snadno by si posluchač dovedl představit počítačovou hru a život-boj včel v ní. Závěr skladby pomocí glissandujících zvuků navozuje pocit tekutosti, proměnu v med, divoký roj křídel však trvá do samého závěru skladby. Skladba by rozhodně mohla být zamýšlena pro vícekanálovou reprodukci, která není ani v divadle Inspirace vyloučena.

Britský skladatel John Young získal první cenu v kategorii live electronics za kompozici SoundPlay (Zvuková hra). Skladba pro sólový klavír a live electronics byla prezentována ve své elektronické podobě včetně sólového partu. Bohužel studiová nahrávka pracuje se zvuky sampleru, tedy akustický nástroj není součástí zvukové nahrávky. Posluchač je tak v situaci, kdy se při poslechu stírá hranice mezi partem sólového klavíru a elektronických zvuků, což by nevadilo, pokud je to autorův záměr. V opačném případě je to škoda a například složité rytmické útvary v partu sólového nástroje působí nereálně. Formální uspořádání skladby evokuje variace na různé rytmicko-melodické útvary, exponované v akustickém sólovém partu a elektronický zvukový doprovod ho zdobí a rozvíjí zvukově barevnými nuancemi bohatě propracovanými do fantastických hravých situací. Kompozice je velmi pestrá, barevná a nápaditá a rozšíření estetiky tradičního zvuku klavíru zcela funkční.

John Young (zdroj Musica Nova)
John Young (zdroj Musica Nova)

Posluchačsky nejatraktivnější se bezesporu stala skladba Bellow (Měch), kterou vytvořil řecký skladatel Panayiotis Kokoras pro akordeon a live electronics a kterou živě provedl Jiří Lukeš. V jeho vynikajícím podání byly zvuky akordeonu v poetickém až scénickém pojetí vtipně začleněny mezi konkrétní zvuky v kombinaci s elektronickými zvuky i live electronics. Při provedení byl zvuk akordeonu zcela bez ozvučení, což většinou nevadilo, jen místy způsobovalo propad mezi elektronickými zvuky a většinou slabším reálným zvukem produkovaným interpretem na pódiu.

Díky unikátní expozici Brandlových děl ve Valdštejnské jízdárně v Praze mají ještě do začátku února posluchači možnost zažít spojení hudby s obrazem. Akusmatická skladba Historie Josefa Egyptského studenta HAMU Tobiáše Horvátha získala zvláštní ocenění pro českého autora v soutěži Musica Nova. Hudba velmi citlivě, až asketicky doplňuje atmosféru komplexního velkolepého výtvarného díla Petra Brandla (1668–1735). Pomalu se rozvíjející zvukové plochy nechávají vyniknout barevnému, bohatě členěnému, výpravnému plátnu o šířce více než pět metrů. Bohužel je ve stejném výstavním prostoru umístěna zvuková video-dokumentace výstavy, která narušovala koncentraci při poslechu, byť prostřednictvím sluchátek (pokud byla funkční). Přesto se jedná o výjimečný způsob propojení obou umění, který tímto projektem Národní Galerie v Praze umožnila.

Panayotis Kokoras (zdroj Musica Nova)
Panayotis Kokoras (zdroj Musica Nova)

Část soutěže Musica Nova je od roku 2014 věnovaná dětem a nese poetický název České ucho. Letos v něm byly oceněny tři skladby, mezi něž patří kompozice Maji Jiránkové Duchové zapalují les. Zvukové objekty hýří barvami v bohatých rytmických strukturách. Náznaky hlasů se mísí s představou zvuků, které by mohly patřit vznikajícímu ohni, který je ověnčen jiskřením a aurou všudypřítomných duchů. Skladba Sani Jiránka Magická jeskyně začíná velmi razantně a dosti periodickými rytmickými plochami evokuje divoký tanec, který se postupně zklidní v pocit útočiště. Závěr skladby přináší evokace dnešního světa v podobě vzdálených houkajících sirén. Nutno dodat, že porota byla i pro hodnocení dětské tvorby totožná. Obě uvedené skladby vznikly za pomoci lektora Jaroslava Raušera, který se také ujal zvukové režie celého večera ve spolupráci s Martinem Bitalou z divadla Inspirace. Večerem provázela a skladby komentovala Lenka Dohnalová.

Pro příští ročníky by posluchači jistě ocenili možnost vícekanálové reprodukce, která se v dnešní době stává samozřejmostí. Živá diskuze, která probíhá před i po konání přehlídky oceněných prací, přináší konfrontaci různých názorů a je přínosem pro všechny zúčastněné.

Společnost pro elektroakustickou hudbu SEAH poprvé vypsala soutěž Musica Nova v roce 1992. Letošním ročníkem tak pokračuje ve čtvrtém desetiletí své existence. Věřme, že se jí podaří nadále podporovat a mapovat elektroakustickou hudbu u nás i ve světě.

Musica Nova
15. prosince 2023, 19:00 hodin
Divadlo Inspirace, HAMU

Program
Stéphane Roy: (Kanada, čestné ocenění) – Après, les cendres/Poté popel
Clemens von Reusner: (Německo, čestné ocenění) – REEHD
Martin Bédard: (Kanada, první cena, kategorie studiová tvorba) – Honey/Med
John Young: (UK, první cena, kategorie live electronics) – SoundPlay/Zvuková hra
Panayiotis Kokoras: (Řecko/USA, čestné ocenění) – Bellow/Měch, Jiří Lukeš – akordeon
Tobiáš Horváth: (ČR, zvláštní ocenění pro českého autora) – Historie Josefa Egyptského
Maja Jiránková: Duchové zapalují les
Sani Jiránek: Magická jeskyně

Účinkující
Jiří Lukeš – akordeon

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments