Jitka Hosprová a Pavel Kohout přinesli výjimečný hudební zážitek

Hudební večer zahájila část Wir danken Dir, Gott, BWV 29, z Bachovy osmivěté kantáty, původně určené pro orchestr a čtyři vokální party. Text pochází od neznámého autora, který ve druhé větě cituje verš z Žalmu 75:1 a v závěrečném chorálu pátou sloku chvalozpěvu Johanna Gramanna Nun lob, mein Seel, den Herren. Kantáta byla vytvořena k příležitosti inaugurace nové městské rady a poprvé provedena roku 1731 v kostele sv. Mikuláše v Lipsku (Nikolaikirche). Posluchači si mohli vychutnat varhanní úpravu této skladby od Alexandra Guilmanta ve skvělém podání Pavla Kohouta.

Dalším Bachovým dílem na programu byla Sonáta č. 3 g moll, BWV 1029, poslední z cyklu tří sonát pro violu da gambu a cembalo (BWV 1027–1029). Třívětou hudební kompozici (Vivace, Adagio, Allegro), kterou muzikolog Philipp Spitta označil za nejkrásnější a nejnápaditější, mělo publikum možnost vyslechnout v jedinečném provedení violy a varhan, výborně provedené interpretačně i technicky. Varhany citlivě doprovázely part violy, což nechalo vyniknout jejím zpěvným tónům.

Geist und Seele wird verwirret (Mysl a duše jsou zmatené), BWV 35, je duchovní kantátou Johanna Sebastiana Bacha složenou ze sedmi vět, určenou pro sólový alt a instrumentální doprovod. Autorem textu je Georg Christian Lehms, který vychází z Markova evangelia, kde se pojednává o uzdravení hluchoněmého muže a podněcuje k víře v úžasné Boží skutky. O skvělý hudební zážitek se postaral varhaník Pavel Kohout, který část tohoto díla mistrovsky provedl.

Jako poslední z Bachových kompozic zazněla Fantasia Cromatica d moll, BWV 903, pro sólovou violu. Chromatická fantazie a fuga byla původně určena pro klávesový nástroj. Jitka Hosprová představila svou verzi, která nechala vyniknout pestrým barvám tónů violy a jejímu vynikajícímu technickému a interpretačnímu umění.

Druhý blok koncertu otevřelo Janáčkovo Varyto pro varhany, které vzniklo spolu s kompozicemi Předehra a Chorální fantasie během skladatelových studií na pražské varhanické škole v roce 1875. I přesto, že byl Leoš Janáček skvělým varhaníkem a improvizátorem, jeho tvorba pro varhany není rozsáhlá. Díky Pavlu Kohoutovi měli posluchači jedinečnou možnost poslechu této skladby.

Skladba Dža More je cikánskou baladou pro sólové housle z roku 1990, kterou skladatelka Sylvie Bodorová upravila také pro violu. Jitka Hosprová předala náladu skladby svou procítěnou interpretací a vynikajícím technickým provedením.

Jako příjemný kontrast působil Dvořákův Klid lesa op. 68 č. 5 původně z cyklu Ze Šumavy pro čtyřruční klavír z roku 1883. Skladatel později vytvořil také verzi pro violoncello a klavír nebo orchestr. Hosprová a Kohout předvedli skvělý výkon, což posluchači potvrdili vřelým potleskem.

Hudební večer vítězně zakončila Smetanova Vltava z cyklu symfonických básní Má vlast, jejíž varhanní úpravu od Barbary Bannasch vydařeně nastudoval a s publikem sdílel Pavel Kohout. Varhaník opět potvrdil kvalitu a vysokou úroveň své hry a znovu předvedl bohaté možnosti zvuku varhan.

Jitka Hosprová a Pavel Kohout připravili publiku výjimečný hudební zážitek. Spojení tónů varhan a violy, spolu s vydařenou interpretací obou umělců, přineslo posluchačům hluboký umělecký prožitek a znovu potvrdilo význam Festivalu Procházky uměním pro naši kulturní scénu. Koncert, obohacený o Bachovu tvorbu, byl důstojnou oslavou Roku české hudby, což publikum ocenilo nadšeným potleskem.

Festival Procházky uměním: Smetana 200
13. června 2024, 19:00 hodin
Korandův sbor, Plzeň

Program
Johann Sebastian Bach: Wir danken Dir, Gott, BWV 29 (varhanní úprava A. Guilmant)
Johann Sebastian Bach: Sonáta č. 3, BWV 1029
Johann Sebastian Bach: Geist und Seele wird verwirret, BWV 35
Johann Sebastian Bach: Fantasia Cromatica d moll, BWV 903
Leoš Janáček: Varyto
Sylvie Bodorová: Dža More
Antonín Dvořák: Klid lesa op. 68, č. 5 (úprava pro violu a varhany Pavel Kohout)
Bedřich Smetana: Vltava (z cyklu symfonických básní Má vlast; varhanní úprava Barbara Bannasch)

Účinkující
Jitka Hosprová – viola
Pavel Kohout – varhany