Ostravské centrum nové hudby přiváží do Prahy extrémně náročná díla Salvatora Sciarrina a Luigiho Nona

Salvatore Sciarrino (1947) začal komponovat ve dvanácti letech jako samouk. Svůj velmi originální hudební jazyk – založený na bohaté paletě instrumentálních zvuků, extrémních dynamických změnách, velmi slabých zvucích často na samé hranici ticha s typickým opakováním několika prostých charakteristických prvků – nalezl velmi záhy. Řadu let patří Sciarrino k největším osobnostem soudobé vážné hudby. O jeho popularitě svědčí četnost objednávek od prestižních festivalů, symfonických orchestrů a operních domů. Přestože Sciarrinovo dílo čítá přes dvě stovky kompozic pro rozmanitá obsazení, jeho hudba si udržuje stále originalitu a nadčasovost. V práci s hlasem se Sciarrino soustředí na jemné, tiché a neobvyklé techniky, které se zvukově blíží šepotu či dechu, jím využívané instrumentační techniky pak zvukově připomínají šumění větru, zpěv ptáků, tajemné šelesty či tlukot srdce. Jeho zvukový svět je jakýmsi akustickým divadlem nočních zvuků.

Na programech Ostravského centra nové hudby má Sciarrino své pevné místo – na operních festivalech New Opera Days Ostrava už byly provedeny ve spolupráci se zahraničními scénami čtyři jeho opery, na Ostravských dnech celkem dvanáct velkých skladeb. Čtveřice kompozic, které zazní na koncertě v DOX+, však – kromě jedné – v Ostravě ještě nezazněla. V koncertu pro housle a orchestr Allegoria della notte (1985) se opět představí houslistka Hana Kotková. Poprvé v Praze vystoupí v souvislosti se Sciarrinem barytonista Otto Katzameier, poněkolikáté sopranistka Anna Radziejewska – oba patří mezi „sciarrinovské“ interprety, které se skladatelem pojí úzké tvůrčí pouto a řadu svých děl jim také věnoval. Jednou z takových skladeb je právě Quaderno di strada (2003), napsaná pro Katzameiera, kterému je navíc dedikována. Orchestr sólistů – mezinárodně obsazená Ostravská banda, která bude doplněna o členy ONO – Ostrava New Orchestra, Sciarrinovo dílo interpretuje roky, stejně dlouho je s ním v kontaktu dirigent večera Petr Kotík.

Dvojkoncert uzavře radikálně subjektivní a nekompromisní dílo, zároveň hluboce niterného, křehkého, až ezoterického charakteru: smyčcový kvartet Fragmente – Stille, an Diotima (1979–1980), jehož autorem je Benátčan Luigi Nono (1924–1990), velikán hudby 20. století a jeden z hlavních představitelů poválečné avantgardy. Jako člen Italské komunistické strany dle svých slov neviděl rozdíl v tom, jestli píše partituru, nebo pomáhá organizovat protestní stávku. Skladatel by se dle jeho názoru měl aktivně zajímat o světové dění, mít široké historické znalosti a být obeznámen s aktuálními novinkami ve vědě, technologii či umění – pak může jeho hudba přispět ke změnám ve společnosti a podílet se na jejím směřování. Smyčcový kvartet klade na interprety extrémní technické požadavky. Quartetto Prometeo z Milána jej hraje excelentně.