Semjon Byčkov se po operaci zad vrací k České filharmonii

„Mahlerovu Pátou symfonií jsem byl tak posedlý, že jsem ji chtěl už jako student dirigovat při plánovaném debutu s Leningradskou filharmonií. Můj učitel Ilja Musin mě v tomto nápadu podpořil, ale já mu řekl, že si prozatím nevím rady se Scherzem, a tak jsem nakonec Mahlera vzdal a vybral si místo toho Rachmaninovu Druhou symfonii,“ vzpomíná šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov. „Tohle zaváhání jako by ovlivnilo celý příběh mého vystoupení s Leningradskou filharmonií. První termín jsem s díky musel odmítnout, protože to bylo o sezonu dříve, než jsem postoupil do závěrečného ročníku Leningradské konzervatoře. Mezitím však někdo vyzradil moje politické názory sovětské tajné policii KGB. Vyslýchali mě a všechny dveře po mě byly rázem zavřené. Můj debut s Leningradskou filharmonií plánovaný na 28. září 1974 byl nejprve přeložen na 4. listopadu, a nakonec úplně zrušen týden před konáním koncertu. Plakáty přitom visely po celém městě. Dodnes mám jeden schovaný.“

Pětivětá Pátá symfonie Gustava Mahlera z roku 1902 v Praze poprvé zazněla tři roky po dokončení v provedení orchestru Nového německého divadla za řízení Leo Blecha. Česká filharmonie ji za uplynulé století hrála osmapadesátkrát, z toho sedmadvacetkrát v zahraničí. Zatímco Václav Talich ji dirigoval pouze jednou v roce 1927, Václav Neumann ji řídil celkem šestnáctkrát, v roce 1969 dokonce při první rezidenci orchestru v londýnské Royal Albert Hall. Česká filharmonie Mahlerovu Pátou symfonii hrála i 5. května 2017, kdy ji jako svou poslední skladbu se svým domovským orchestrem dirigoval Jiří Bělohlávek. Zatím naposledy ji první český orchestr za řízení Semjona Byčkova hrál na třech koncertech od 8. do 10. prosince 2021, během nichž byla pořízena nahrávka, která o rok později vyšla u společnosti Pentatone. Přední světový kritik Norman Lebrecht jí udělil plné hodnocení a označil ji za důkaz, že současný šéfdirigent České filharmonie „udává tempo mahlerovských nahrávek v tomto desetiletí“. Mahlerovu Pátou symfonii vedle děl Smetany, Dvořáka a Janáčka uvede České filharmonie znovu v Carnegie Hall v prosinci tohoto roku.

Pětačtyřicetiletý Kristian Bezuidenhout, umělecký ředitel Freiburského barokního orchestru a hlavní hostující dirigent English Concert, se narodil v Jižní Africe, hudební studia započal v Austrálii a dokončil je v New Yorku (Eastman School of Music); nyní žije v Londýně. Věhlas si získal hlavně hrou na historické nástroje. Jeho doménou je repertoár 18. a raného 19. století, i když sám se v souvislosti s prováděním staré hudby vyhýbá výrazům jako „autentická interpretace“ a raději používá „historicky inspirovaná“. Nesnaží se však o historický „purismus“. Kromě sólových recitálů vystupuje jako sólista u předních souborů specializujících se na starou hudbu, u dalších ansámblů zase s oblibou od klavíru i diriguje. Právě toto spojení sólisty a dirigenta mu umožňuje maximální splynutí nejen se sólovým partem, ale i s partiturou jako celkem. S Freiburským barokním orchestrem nahrál kompletní cykly Beethovenových, Mendelssohnových a Mozartových klavírních koncertů. Kompletní Mozartovo sólové dílo natočil pro label Harmonia Mundi.

Mozartův Klavírní koncert č. 25 nastudovala Česká filharmonie teprve třikrát – v roce 1973 pod vedením Josefa Vlacha s Ivanem Moravcem (z tohoto provedení vznikla slavná nahrávka pro Supraphon, jež vyšla roce 1974 a znovu v roce 1996)), v roce 1991 s Rafaelem Kubelíkem a Rudolfem Firkušným a v roce 2013 s Manfredem Honeckem a Piotrem Anderszewskim.