Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (1)

Náš seriál po prázdninové odmlce pokračuje operním domem, který i v myslích řady našich diváků zaujímá to nejprestižnější místo mezi operními domy. Zda tomu tak je skutečně, nechme na posouzení každého z vás. Pojďme se nyní věnovat bohaté historii této instituce.
Budova “The Old Metropolitan Opera House”
Možná by to leckoho nenapadlo, ale opera byla na americkém kontinentě uvedena teprve jednadvacet let před tím, než se v Evropě narodil Wolfgang Aamdeus Mozart. A to už měl starý kontinent za sebou dobu velkého operního rozkvětu. Prvním městem Nového světa, kde se opera hrála, byl Charleston v Jižní Karolíně. Přestože počátky operního dění ovlivnila hudba francouzská, byla v Charlestonu, jako anglické državě, jako první opera na americkém kontinentu uvedena 8. února 1735 v anglickém jazyce Flora, jejímž autorem byl Neely Bruce. Operní představení, skromná co do hudebního obsazení a ještě skromnější pokud se týkalo uměleckého nastudování, se nejprve uváděla v soukromých domech či typických dřevěných budovách, které byly uvnitř vybaveny jen jednoduchým jevištěm a jinak byly prakticky bez inventáře.
30. dubna 1750 se v New Yorku v jednom takovém dřevěném domě, vybaveném neohoblovanými lavicemi, konalo představení Pepuschovy Žebrácké opery. Úspěch byl tak velký, že už o tři roky později stálo v New Yorku první opravdové divadlo. A vyrůstala další.
V roce 1825 do New Yorku přijíždí se svou operní společností tehdejší tenorová hvězda – Manuel García, proslulý Rossiniho Alamaviva v Lazebníku sevillském. Garcíova společnost v New Yorku poprvé vystupovala 26. listopadu 1825, hrál se přirozeně Lazebník sevillský. S Garcíou začal spolupracovat známý libretista Mozartových oper, dvorní básník císaře Josefa II, dobrodruh a tehdy již 77 letý Lorenzo da Ponte. Spolu s Garcíou organizoval Da Ponte v New Yorku italská operní představení. Nebyli při tom moc úspěšní a jejich podnikání skončilo deficitem více než 30 tisíc dolarů. Jejich činnost však vedla k tomu, že v New Yorku bylo postaveno první divadlo, které hrálo výhradně operu. Byl to dům s názvem Italian Opera House na rohu tehdejší Church a Leonard Street. Zahajovalo Rossiniho Strakou zlodějkou 18. listopadu 1833. Bohužel budova o dva roky později shořela.

Italian Opera House – první divadlo v New Yorku věnované výhradně opeře

V roce 1847 byla Verdiho operou Ernani otevřena v New Yorku The Astor Palace Opera House. Hrála v budově na svou dobu velmi progresivně vybavené. Sál pojmul 1 800 diváků. Nástupcem této instituce se stala Academy of Music, otevřená v roce 1854. Vyhořela v roce 1866, byla znovu postavena a až do konce 19. století si udržovala velmi dobré postavení v soutěži s Metropolitní operou. Svoji činnost začala Belliniho Normou 2. října 1854. Pro nás může být zajímavý fakt, že jejím prvním impresáriem (tedy dnešním jazykem ředitelem) byl Čech Maxmilián Mareček. Tato operní společnost uvedla v Americe poprvé například Maškarní ples, Otella, Rigioletta a další Verdiho opery, ale také třeba Boitova Mefistofela.

Nejdůležitějším operním domem v New Yorku, postupně pak také v celých Spojených Státech a v první polovině 20. století také na světě se stala Metropolitan Opera House. Původní budova stála mezi Brodway, Sedmou Avenue, Třicátou devátou a Čtyřicátou. Postavena byla podle plánů, které navrhnul Josiah Cleaveland Cady. Byla to nevzhedná stavba bez omítky (z omítky se v té době v Americe platila daň), šestipatrová s pseudorománskými půlkruhovými okny se sníženým středním traktem, ve kterém byl hlavní vchod. Postupem času se z ní stal magnet, který přitahoval to nejlepší z opery. Světové skladatele, dirigenty, zpěváky. Mezi největší hvězdy patřil i náš Karel Burian, který charakterizoval Metropolitní operu takto: “.. a přišli Velcí a přes noc se z nich stali Malí, nikdo Malý se tady ale nestal Velkým…”


Vstupní prostor s pokladnami ve staré budově Met (lobby)

Metropolitní opera byla slavnostně otevřena 22. října 1883 Gounodovým Faustem. Prvním ředitelem byl Henry Eugene Abbey. Od samého počátku se na jejím provozu podílelo konsorcium milionářů svými soukromými financemi. Ti umožnili, by byly hvězdám vypláceny na tu dobu snové honoráře, svými penězi hradili provozní schodky. Jeden z nejvyšších (platí pro “starou” Metropolitní operu) vznikl hned v prvním roce provozu – 600 tisíc dolarů. A vznikl proto, že tehdy byla vedoucím operním spolkem v New Yorku již zmíněná Academy of Music, takže návštěvnost Metropolitní byla velmi malá. Nicméně Met konkurenční boj mezi oběma společnostmi nakonec vyhrála a Academy svou činnost ukončila.

Pohled do hlediště Old Met

21. srpna 1892 ráno však vznikl v malírně kulis požár, který zničil jeviště i hlediště. Byl to jeden z šestadvaceti největších newyorských divadelních požárů. Celý rok poté se budova opravovala a znovuotevřena byla opěta Faustem, 27. listopadu 1893. Po období německé opery nastává po rekonstrukci období italské a francouzské. Německé opery včetně předtím tak hojného Wagnera se hrály jen výjimečně. V letech 1903 až 1908 bylo řízení Met reorganizováno tak, že namísto jediného bylo do vedení angažováno hned 12 ředitelů – představitelů akciové společnosti Conried Metropolitan Opera Company. Tehdy také do Met přichází Bonci a Caruso, Šaljapin, Lehmannová, Mahler, na ně navázal Arturo Toscanini. To je pravděpodobně nejslavnější období Met, jednalo se o vskutku nejkvalitnější a nejlepší operní divadlo na světě. Caruso, Destinnová a Karel Burian činí z tohoto divadla abdsolutní špičku, která v této éře upozaďuje i do té doby vedoucí milánskou La Scalu.

Letecký pohled na budovu “staré” Met

Jestliže jsem psal, že Met byla zvnějšku nepříliš vzhlednou budovou, interiér byl opakem, se 3 612 místy ve čtyřech podlažích. Tzv. “zlatá podkova” (35 lóží, které měly předplaceny nejbohatší rodiny světa – Rockefellerové, Morganové a další), mohutný zlacený portál a rudý plyš. To vše oslňovalo až do roku 1966, kdy se celé toto světové operní dědictví rozloučilo se starou budovou galakoncertem, který řídilo 11 světově uznávaných dirigentů. 7.května 1966 byla budova uzavřena a na jejím místě vznikl sedmatřicetiposchoďový mrakodrap. Tím také začala historie nové budovy, kterou pravděpodobně mnozí znáte. Historie již ne tak oslnivá a s tak vyhraněným vlivem na dějiny provozování opery ve světě, ale přesto v mnohém zajímavá.

Dokončení zítra

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments