Brněnská konzervatoř chystá Big M

20. června 2012 měla veřejnost příležitost poprvé zhlédnout představení, které si pro ni připravilo Operní studio Konzervatoře Brno, tentokrát „komedii inspirovanou operou Mikádo Arthura Sullivana”, jak hlásily plakáty dopředu. Jistě, je problém najít kus, kde většina postav jsou ženy a celková náročnost nepřesahuje možnosti studentů. Nabízí se však otázka, jestli je opravdu nutné zasahovat do inscenačně nevyhovujícího díla tak drasticky, že se několik rolí transponuje, či dokonce vyškrtne. Dále je nutno podotknout, že šlo o předpremiéru, což však v praxi znamenalo pouze dvě změny oproti chystané premiéře – divadelní scénu nahradil sál konzervatoře a místo orchestru jsme měli možnost slyšet klavírní doprovod.

Režie Tomáše Studeného si poradila i se ztíženými podmínkami nedivadelních prostor, ačkoliv ne vždy dávala smysl (místy si dost odporovala gesta zpěváků s hudbou) a nevedla protagonisty k větším hereckým výkonům. Z toho důvodu pak postavy působily často toporně. Na úplné vyznění režijního záměru si však musíme počkat až do premiéry. Choreografie Ladislavy Košíkové navozuje orientální prostředí, avšak ne vždy je dokonale zvládnuta. Vkusný překlad Michaela Žantovského nepostrádá vtip a především díky němu ubíhá představení svižným tempem.

Klavírista Zdeněk Brož je zpěvákům oporou a dokáže se rychle přizpůsobit jejich schopnostem a aktuálním potřebám. Jeho hra je technicky precizní, zároveň však zní plasticky a pod taktovkou Tomáše Krejčího nezaniká ani v ansámblech (navzdory nevýhodné pozici v sále).Hned v úvodu má velkou pěveckou příležitost postava Nanki-Půa, jíž se ujala Ivana Pavlů (jež excelovala už minulý rok v Gluckově opeře Napravený opilec coby Mathurine). Požadavky původně mužské role její plný a technicky zvládnutý soprán dalece přesahuje a nebýt pár zanedbatelných zakolísání při přechodech mezi rejstříky, nebylo by co vytknout.. Její pěveckou partnerkou se pro tento večer stala Jana Štrpková, představitelka Ňam-Ňam. Její nepříliš jasná výslovnost (u jinak dobře zvládnuté role) způsobovala tu a tam nesrozumitelnost textu, v čemž jí příliš nepomohl ani ve výškách ostřejší hlas. Respektuji přitom fakt, že pro Slovenku čeština určitě není snadná. Spolu s Kan-Kan Evy Gieslové a Bi-Bop Anety Bendové však vytvořila sympaticky rozverné a po hudební stránce jisté trio.

Soňa Oudová coby Ko-Ko působila rozpačitým dojmem v deklamačních momentech oborově nepříliš vhodné role, kdy hlas zcela ztratil lesk a hudba jako by přestala mít spád. Doufejme, že její menší hlas nebude mít problém s prosazením se vůči orchestru, lyrické části totiž vyšly na výbornou. Role Mikáda je pro Michaela Robotku jako šitá na míru, hlas sice postrádal určitou vyzrálost (což je logické vzhledem k věku), ale příjemná barva a srozumitelná artikulace z něj udělaly překvapení večera.

V případě Pavly Radostové a jejího Blem-Blema by bylo zbytečné poukazovat na jeden dva nedotažené vysoké tóny či na poněkud odlišně znějící spodní polohu, když to, co opravdu zaujalo diváky, bylo její jinak velmi zručné zacházení s hlasem a vtipné uchopení role. Obzvlášť kadence u sólového výstupu rozesmála obecenstvo.

Scény s Katišou Báry Vinklárkové patřily k vrcholům večera. Ač přes hlasovou indispozici tu a tam ve sborových scénách její hlas příliš nebylo slyšet, je jasné, že nižší poloha Vinklárkové sedí. Její krásný, dramaticky laděný mezzosoprán by však potřeboval větší roli, aby mohl demonstrovat své přednosti.

Mluvená role Vypravěče Michala Marholda vždy do děje vnesla několik trefných a vtipných poznámek. Herecký talent protagonisty nelze popřít. Ve spojení se sborem složeným ze studentek pěveckého oddělení vždy excelentně dotvářel celou situaci.Je jasné, že nemůžeme srovnávat studenty konzervatoře s pěvci, kteří už jsou zvyklí v divadle vystupovat běžně a mají daleko víc zkušeností. I tak je však možné na tomto představení vidět plno poctivě udělané práce, která se v mnoha ohledech vyrovná oblastním scénám.

Premiéra s orchestrem je chystána na školní rok 2012/2013, zájemci nechť sledují stránky Konzervatoře Brno.“BIG M”

Arthur Sullivan:
Mikádo
Dirigent: Tomáš Krejčí
Režie: Tomáš Studený
Choreografie: Ladislava Košíková
Klavírní spolupráce: Zdeněk Brož
Předpremiéra, 20. června 2012 Konzervatoř Brno

Nanki-Pů – Ivana Pavlů
Ňam-Ňam – Jana Štrpková
Ko-Ko – Soňa Oudová
Blem-Blem – Pavla Radostová
Mikádo – Michael Robotka
Kan-Kan – Eva Gieslová
Bi-Bop – Aneta Bendová
Katiša – Bára Vinklárková
Vypravěč – Michal Marhold

www.konzervatorbrno.eu