Blýská se na lepší časy pro umělce v soukromém sektoru?

  1. 1
  2. 2
Téměř rok trvající pandemie koronaviru přinesla v kulturních odvětvích nejistotu a chaos. Z důvodů vládních opatření byl zastaven provoz divadel a koncertních institucí. Mnoho umělců a dalších profesí spojených s kulturou tak přišlo ze dne na den o příjmy. Ze strany vlády se střídaly zákazy s příkazy mnohdy tak matoucí, že si je každá instituce vykládala jinak. Zmatek nastal i v balíčcích finanční pomoci, což vedlo ke vzniku organizovaných hnutí, která zahájila jednání s Ministerstvem kultury a dalšími orgány a následně srozumitelně informovala veřejnost. Postupně se objevilo několik hnutí a facebookových skupin, které pomáhají osobám podnikajícím v kultuře s uspořádáním sbírek pro potřebné, vyjednávají na ministerstvech kompenzační bonusy a předávají hbitě veškeré informace z jednání veřejnosti. Umělci a další kulturně orientované profese mají tak přímý kontakt s představiteli státu.

Ilustrační foto (zdroj freepik.com)

Divadelní představení, koncerty, taneční performance a jiná odvětví kultury, byly vždy považovány za samozřejmost a součást běžného života, ať jsme se nacházeli v jakékoliv době a režimu. S nástupem doby koronavirové jsme se ovšem nečekaně ocitli nad pomyslnou propastí kultury. Umění se přes noc ocitlo na nejnižším stupni žebříčku hodnot a potřeb člověka. Přestože kulturu podpořili i odborníci z řad epidemiologů a hygieniků, kteří hájili stanovisko, že kulturní události nepatří mezi vysoce rizikové, narozdíl od restaurací a klubů, vláda se vyjádřila jasně – v době pandemie je kultura zcela postradatelná. Nikdo nevzal v úvahu ani fakt, že vládní nařízení a omezování mají neblahý vliv na celkovou psychiku a morálku člověka. Lidé zavření doma, sami či s partnerem a dětmi, propadají depresím a ztrácí radost ze života, kterou jim umí dát právě kultura. Přístup k živému umění byl vyškrtnut ze společenského života.

V neposlední řadě vláda znemožnila umělcům vykonávat svou práci, která bývá často i jejich hlavní životní náplní. Ti, kteří nemají luxus stálého angažmá takřka ze dne na den přišli o své platy, nevěděli, zda si mohou hledat novou práci, protože jsou stále vázáni smlouvami v divadlech a jiných kulturních institucích. Výhled na delší dobu již téměř rok není k dispozici Vláda je nucena jednat operativně, s krátkodobými vyhlídkami a nelze tedy předpovídat, kdy se budou moci ke své profesi vrátit. Nikdy se nestalo, aby umělci museli vyjednávat o své budoucnosti přímo s představiteli státu. Našlo se však několik jedinců, kteří vzali situaci do svých rukou a z vlastní iniciativy, ve svém volném čase, začali jednat s vládou a předávat srozumitelné informace pro ostatní herce, hudebníky, tanečníky, techniky a jiné profese spojené s kulturou.

Zhruba v dubnu 2020 vniklo Sdružení umělců klasiky (SUK), které jednalo s představiteli ministerstva kultury a projednávalo problémy vzniklé na straně osob pracujících v kultuře. SUK nechtělo nadále přihlížet nepříjemným životním situacím, a tak zaslalo dopis ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi, kde definovalo svá stanoviska. Následně obdržel od SUK návrh opatření i ředitel odboru umění, literatury a knihoven Milan Němeček. Na počátku působení SUK získalo také podporu oborových právníků, kteří se specializují na právní poradenství v oblasti kultury.

Václav Luks (foto Petra Hajská)

Sdružení umělců klasiky posléze vytvořilo 7. dubna 2020 facebookovou skupinu, která nyní čítá přes 2300 členů. Na této facebookové stránce SUK srozumitelně zveřejňuje podstatné informace z jednání s ministerstvem atp. Mezi iniciátory sdružení jsou např. Radek Baborák, Václav Luks, Tomáš Netopil, Adam Plachetka, Ivo Kahánek, Jakub Hrůša, Josef Špaček, Barbara Maria Willi, Jan Fišer, Jiří Dědeček a mnoho dalších. Jejich jednání přinesla výrazné výsledky například u známého kompenzačního programu Covid – Kultura II, jednorázové podpory 60 tisíc korun.

Výrazná osobnost hnutí SUK, dirigent Václav Luks, se mj. vyjádřil k nastalé situaci i v článku na Opeře PLUS pod názvem „Je načase říct: A dost!“, který naleznete ZDE

Ještě dříve, než koncepce kompenzací vznikla, založil hornista a dirigent Radek Baborák na jaře 2020 veřejnou sbírku. Uspořádal nyní již dvě na podporu hudebníků na volné noze, tedy těch, kteří nepobírají stálé platy. První sbírka vynesla 1.355.000 Kč a podpořeno bylo na 140 hudebníků, včetně samoživitelů s dětmi. Do konce druhé sbírky zbývá 57 dnů a je zatím vybráno 540.346 Kč.

Radek Baborák (zdroj archiv umělce)

Další facebooková stránka zabývající se komunikací s vládou a informováním umělců s názvem „Osvč -umělci-divadelníci/v době covidové/“ byla založena v září 2020 a nyní čítá přes 1700 členů. Zde informuje o svém jednání s Ministerstvem kultury choreograf Lukáš Vilt a herečka Jitka Sedláčková. Lukáš Vilt následně založil v prosinci 2020 neziskovou organizaci pod názvem Kulturní sféra, která má na Facebooku již přes 1000 sledujících.

SUK a Kulturní sféra mají odlišný dosah uměleckých profesí. Zatímco se SUK zabývá především nezávislými hudebními tělesy a jednotlivci z oblasti klasické hudby, Kulturní sféra se zaměřuje na muzikálové, činoherní a taneční produkce, pouliční umělce (buskeři), moderátory, zpěváky, osvětlovače, light designéry, jevištní techniky, maskéry, vlásenkáře, makeup artisty, fotografy ad.

I přes rozdílné cílové skupiny jsou však obě organizace ve vzájemném kontaktu. S Kulturní sférou jedná ze strany SUK Václav Luks. „Určitá míra rozdílnosti v samotném fungování zde je a jsem rád, že si s panem Luksem umíme vše v klidu vysvětlit a pochopit se vzájemně,“ říká Lukáš Vilt. Poněvadž se různé umělecké profese vzájemně prolínají a je třeba řešit různé body a vzájemně se kontaktovat, kromě SUK je Kulturní sféra v kontaktu také s Lindou Svidró z Asociace tanečních umělců ČR a Martinem Koldou z kreativní, eventové a produkční agentury Art 4 people.

„Motivací pro mě byla prokazatelná absence platformy, která hájí a zastupuje umělce a technické profese na volné noze. Úplně první signál byl 9. listopadu 2020, kdy se na mě obrátili kolegové ze Slovenska, kteří mají daňový domicil v ČR a pracují na našem území. Podle původních podmínek neměli nárok na dotační program Covid kultura II – jednorázovou podporu 60.000 Kč. To byl první bod, který se nám povedlo prosadit a poukázat na diskriminační zákon EU,“ vyjadřuje se ke vzniku organizace zakladatel kulturní sféry Lukáš Vilt.

4.7 3 votes
Ohodnoťte článek

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments