Česká filharmonie uvede v premiéře skladbu Thierryho Escaiche

Sólového partu se v Symfonických etudách debutově s Českou filharmonií ujme jihokorejský pianista Seong-Jin Cho. Semjon Byčkov s prvním českým orchestrem dále provede suitu z baletní pantomimy Podivuhodný mandarín Bély Bartóka a koncertní verzi Petrušky Igora Straviského. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 16. a 17. března 2023 od 19:30 hodin a v sobotu 18. března 2023 od 15:00 hodin.

„Jsem přesvědčen, že Escaichův nový klavírní koncert v podání vítěze Chopinovy soutěže ve Varšavě, korejského klavíristy Seong-Jin Choa, bude skutečnou hudební událostí. Událostmi svého druhu byly v době premiéry i obě krajní díla programu, Bartókův Podivuhodný mandarín a Stravinského Petruška, které pocházejí časově skoro ze stejné doby. Obě skladby v sobě mají něco, co nemělo v dosavadní hudební tvorbě obdobu a obě způsobily při premiéře malý skandál. Musím zde použít přívlastek malý, protože cokoli srovnáme s vlnou, kterou strhla premiéra Svěcení jara, se bude vždy jevit jako vcelku mírumilovná reakce od publika i kritiky. Myslím, že kombinace Mandarína a Petrušky bude působit objevným, osvěžujícím dojmem a čeká nás přirozeně dosti ‚divadelní‘ večer, protože se v obou případech jedná původně o baletní hudbu,“ slibuje Semjon Byčkov, který se k České filharmonii vrací z londýnské Královské opery v Covent Garden, kde v uplynulých týdnech nastudoval a sedmkrát provedl Rusalku Antonína Dvořáka. Inscenace sklidila řadu pochvalných ohlasů zejména za hudební provedení, excelentní výkon Rusalky Asmik Grigorian a Prince Davida Butta Philipa, ale i za citlivé uchopení enviromentální problematiky a důraz na udržitelnost operních produkcí.

Skladatel, varhaník a improvizátor Thierry Escaich je výraznou osobností současné hudby a jedním z nejvýznamnějších francouzských skladatelů své generace. Escaichova díla uvádějí přední evropské a severoamerické orchestry a komorní ansámbly. Mají je na repertoáru významní interpreti jako Lisa Batiashvili, Paavo Järvi, Alan Gilbert, Alain Altinoglu, Renaud Capuçon, Gautier Capuçon a další. Významnou část Escaichova díla tvoří varhanní skladby, které uvádí jednak on sám ve svých recitálech, jednak je hrají jiní varhaníci po celém světě. Další významnou oblastí autorovy tvorby je opera a komorní i filmová hudba, například k nově zrestaurovaným slavným němým filmům Fantom opery a Metropolis.

Études symphoniques pro klavír a orchestr, objednané Semjonem Byčkovem pro Českou filharmonii, jsou cyklem čtyř studií integrujících různé formy dialogu sólisty s orchestrem, jenž někdy souzní velmi těsně, jindy naopak vede k polyfonii protikladů nebo až k příkrým kontrastům. Posluchač snadno již v éterické atmosféře úvodního motivu rozezná reminiscenci na Johanna Sebastiana Bacha, která se pak opakuje v průběhu celé skladby v nejrůznějších podobách.

Seong-Jin Cho, narozený v roce 1994 v Soulu a nyní žijící v Berlíně, patří mezi nejžádanější klavíristy své generace. Jeho kariéra začala strmě stoupat, když v roce 2015 získal první cenu na Chopinově mezinárodní soutěži ve Varšavě. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry, mezi něž patří například Berlínští a Vídeňští filharmonikové, Orchestre de Paris, Newyorská filharmonie či Filadelfský orchestr. Pravidelně spolupracuje s předními dirigenty, jako jsou Gustavo Dudamel, Andris Nelsons, Simon Rattle, Esa-Pekka Salonen a další. Často pořádá vlastní recitály v prestižních sálech, například v newyorské Carnegie Hall, berlínské Philharmonie, vídeňském Musikvereinu či londýnském Barbicanu.

Podivuhodný mandarín Bély Bartóka je příběhem o životodárné síle milostného citu zničeného nelidskostí. Dílo vzniklo v roce 1918, avšak až do roku 1924 zůstávalo jen ve formě čtyřručního klavírního výtahu. Dvojí pokus o uvedení pantomimy byl úředně zmařen. Bartók dokončil instrumentaci Podivuhodného mandarína až v rámci příprav premiéry v německém Kolíně nad Rýnem, kde se konečně uskutečnila 27. listopadu 1926. Diváci odcházeli v šoku a další představení se nekonala. Mandarína totiž zakázal starosta města, jímž byl budoucí první poválečný německý spolkový kancléř Konrád Adenauer. V Maďarsku směl být Podivuhodný mandarín proveden až po roce 1945 a Česká filharmonie ho poprvé hrála teprve v roce 1970. Celkově ho uvedla na patnácti koncertech. Naposledy v listopadu 2014 pod taktovkou Jakuba Hrůši.

Suita z baletu Petruška Igora Stravinského zazněla v podání prvního českého orchestru pětačtyřicetkrát, z toho čtrnáctkrát pod taktovkou Karla Ančerla. Samotný balet měl triumfální premiéru 13. června 1911 v divadle Châtelet v Paříži. V létě 1921 upravil Stravinský tři části z baletu Petruška pro sólový klavír na přání virtuosa Arthura Rubinsteina. V roce 1947 Stravinskij celou partituru nově přepracoval pro účely koncertního provedení. Půlhodinový balet se dnes koncertně hraje vlastně celý, nejedná se tedy o baletní suitu v pravém smyslu slova.