Český filharmonický sbor Brno zpíval na festivalu Pražské jaro pro živé publikum

Festival Pražské jaro to letos nemá lehké. Sice se koná v klasickém termínovém období od 9. května do 3. června, ale covidová situace se ještě zdaleka nevyvinula tak, aby bylo možné pustit posluchače do sálu. A proto musí zájemci o koncerty pečlivě sledovat, které koncerty jsou v sále ještě bez diváků a na které už sice diváci mohou, ale jen malé množství. Ještěže je možné každý koncert sledovat online. Ale co si budeme říkat – není to ono.

Koncert 28. května měl ještě pohnutější historii. Původně měl vystoupit v Rudolfinu Mahler Chamber Orchestra z Berlína, který založil dnes již legendární Claudio Abbado a měli vystoupit s mozartovským programem. Ale covid si dělá, co chce i v Berlíně, a proto management orchestru musel koncert zrušit. Situaci zachránil Český filharmonický sbor Brno, který záskok přijal a vystoupil 28. května v Rudolfinu i s diváky! Byla jich sice pohledem do sálu asi chabá čtvrtina, ale byli. A protože koncert byl streamován a vysílán na YouTube a webu festivalu, mohl se vlastně zúčastnit každý. Tedy i moje maličkost.

Český filharmonický sbor Brno oslavil letos třicetileté výročí sboru. Přišel v této sezóně o všechna vystoupení, ale získaný čas věnoval zkouškám a studiu repertoáru. I proto mohl reagovat pohotově na nabídku. Z celého koncertu nejvíc překvapila dramaturgie. Velmi kvalitní a zajímavá a přitom vyvážená obsahově i stylově, zaměřená na duchovní hudbu. Nebyl to program samozřejmě z nových skladeb, ale byl velmi kvalitní a také velmi pečlivě provedený. Sympatické bylo i to, že pokud jde o interprety, vystačil si soubor vlastními silami a pravidelnými spolupracovníky a nepotřeboval si zvyšovat image proslulými hvězdami. Bylo to výsostné brněnské osvěžení, které odpovídalo festivalové úrovni. Celý koncert řídil dirigent a zakladatel sboru, profesor Petr Fiala.

V první části koncertu zazněl výběr z motet Antona Brucknera, která mají mariánskou tématiku. Jsou to malé sborové perly, téměř všechny a cappella, patřící k vrcholům vokální polyfonie. Petr Fiala je jako sbormistr nesmlouvavý a vyžaduje přesnost, což je právě v takových skladbách nejvíce potřeba. Sbor o čtyřiceti lidech musel zpívat velmi přesně a pečlivě hlídat měkká společná nasazení a především dynamiku, neboť kvalita sboru se projevuje hlavně v pianech a v dynamických vlnách, které musí být naprosto přesné a sjednocené. Právě v takových částech je slyšet technika sboru, v tom, jak se členové cítí navzájem a jak se daří působit společně jako kompaktní těleso. Zaujaly jasné soprány, i když ve forte občas poněkud ostřejší, sametové alty se potkávaly s měkkými tenory a překvapily hutné a barevné basy. Skladby byly při interpretaci naplněné niterným prožitkem a vroucností. V roce 2007 dostal sbor za celý cyklus motet cenu Echo Klassik.

V prvním čísle Ave Maria I se představili někteří členové sboru i v sólových vstupech, soprán Pavlína Švestková a alt Marie Vrbová za varhanního doprovodu Martina Jakubíčka. V programu se dále objevilo také Brucknerovo Ave Maria II, které zaplnilo celý prostor chvějivým pianissimem a kouzelnou prací s dynamikou. Pange lingua bylo a cappella s bohatými dynamickými vlnami. Oproti avizovanému programu následovala moteta Tota pulchra es Maria, což byla příležitost pro tenoristu Tomáše Baduru, který předvedl měkký, nadýchaný hlas. Sbor odpovídal spolu s varhanami a tenorové sólo bylo vroucí a plně nosné. Varhany udaly tóninu a následovalo Os justi, uvedené pianissimem sboru a nadýchaným projevem až do závěru Alleluja. Christus factus est, další moteto, kde byla příležitost předvést plné basy, čisté tenory, sametové alty a jásavé soprány. Virga Jesse je polyfonie plná dynamických vln a dialogů mezi hlasy až do diminuenda v závěru, do jásavého Alleluja. Závěrečné Ecce sacerdos magnus bylo poslední moteto uvedené majestátní varhanní intrádou, které střídalo slavnostní část s částí niternou, v nadýchaných pianech, aby se opět vzepjalo do majestátního závěru.

Po přestávce, která byla vyplněna předtočeným rozhovorem se sbormistrem Petrem Fialou, následovala část vyplněná jeho vlastní skladbou, neboť pan sbormistr je současně i skladatelem, který má na kontě asi 200 opusů, samozřejmě především pro sbor.

Zazněla skladba Regina caeli laetare pro smíšený sbor, soprán, violoncello a gong. Se sborem vystoupila Marta Reichelová – soprán, Petr Nouzovský – violoncello a Jan Svejkovský – gong. Sborové brumendo a pak akordické vedení hlasů prokládalo violoncello melodickými vstupy. Nad tím svítil soprán ve výškách jako laserový paprsek a vše gradovalo crescendem do energického Alleluja, efektně zakončeného měkkým gongem. Skladba, která zaujala impresionistickou náladou a niterným nábojem.

Následovala skladba Totus tuus polského skladatele Henryka Góreckého, který ji napsal pro Jana Pavla II při jeho návštěvě v Polsku. Uvozuje ji sborový vstup “Maria, Maria” ve fortissimo. Následné pianissimo ve sboru pokračuje procítěnými piany a diminuendem do ztracena. Působivé.

Na závěr zvolila dramaturgie Otčenáš Leoše Janáčka. Kantáta, ve které se skladatel obrací k Bohu velmi vroucně, až osobně. Varhany Martina Jakubíčka spolu s harfou Pavly Kopecké vytvářely intimní atmosféru, aby udělaly místo tenorovému sólu v podání Tomáše Kořínka. Počáteční vysokou polohu podal s forzí, snad z nervozity, ale v dalších částech se již uvolnil a projev byl pevný a zvučný, s pokorou a s niterným nábojem. Působivé bylo spolu se sborem „…odpusť nám i našim viníkům…“,které se neslo v pianissimu a odevzdání, aby poslední část, “…zbav nás od všeho zlého…“ skončilo celé s pevným a odhodlaným Amen.   

To učinilo i tečku za celým koncertem, který byl důstojným představením brněnského sboru, který přečkal roční covidovou pauzu bez újmy na zdraví i na odhodlání dál přinášet posluchačům doma i v zahraničí krásnou hudbu způsobem, který budí obdiv a zaslouží si poděkování. Doufejme, že dál se už budou koncerty konat bez omezení a pro plné sály vděčného publika.

Pražské jaro – Český filharmonický sbor Brno
28. května 2021, 20:00 hodin
Rudolfinum – Dvořákova síň

Program:
Anton Bruckner: Ave Maria I
Anton Bruckner: Afferentur regi
Anton Bruckner: Ave Maria II
Anton Bruckner: Pange lingua
Anton Bruckner: Locus iste
Anton Bruckner: Christus factus est
Anton Bruckner: Virga Jesse
Anton Bruckner: Ecce sacerdos magnus
Petr Fiala: Regina coeli laetare
Henryk Górecki: Totus tuus
Leoš Janáček: Otčenáš

Interpreti:
Pavlína Švestková – soprán
Marta Reichelová – soprán
Marie Vrbová – alt
Tomáš Kořínek – tenor
Tomáš Badura – tenor
Petr Nouzovský – violoncello
Pavla Kopecká – harfa
Jan Svejkovský – gong
Martin Jakubíček – varhany

Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr