Dvojnásobně Okouzlující slečna na Malé scéně plzeňského divadla

Dramaturgie opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni se již řadu let (po zrušení operetního souboru) věnuje i uvádění operetních titulů – po Čardášové princezně a Pařížském životě padla neobvyklá, ale o to víc překvapující volba na hudební komedii českého rodáka z Moravských Budějovic Ralpha Benatzkyho. A jak ukázala sobotní premiéra, byla to pro celý soubor opery trefa do černého.

Ralph Benatzky se narodil jako Rudolf Franz Josef Benatzky v roce 1884 a v roce 1896 začal studovat na reálné škole v Litoměřicích. Přes nesporné hudební nadání se rozhodl vstoupit do armády, kterou však byl později stejně nucen opustit. V roce 1909 získal na pražské Německé univerzitě doktorát v oboru hudba a o dva roky později promoval ve Vídni na univerzitě v oboru germanistika. Souběžně vedle studií se věnoval též hudbě a v roce 1910 získal místo kapelníka v mnichovském Malém divadle.

V následujících letech vystřídal několik kabaretních scén, pro které psal písně, texty, scénky a menší operety. Některé z nich se hrály nejen v Německu, ale i ve Vídni. Díky nim se stal v roce 1914 hudebním ředitelem vídeňského kabaretu Rideamus.

Po první světové válce začíná Benatzky působit v Berlíně, kde píše revuální operety pro divadlo Grosses Schauspielhaus a kde v roce 1930 vzniká i jeho nejslavnější opereta Im weissen Rössl (U bílého koníčka) – ještě za účasti skladatelů Roberta Gilberta, Bruna Granichstaedtena a Roberta Stolze. Tento titul patřil mezi nejúspěšnější hudební komedie své doby a byl i několikrát zfilmován. Vedle revuálních operet se Benatzky věnoval i psaní komorních děl, například Adieu Mimi (1926), Moje sestra a já (1930), Okouzlující slečna (1933) nebo Kavárnička (1934) a také psaní hudby k filmům jako Nesmrtelný lump, K novým břehům či Dívčí penzionát.

Pro svůj židovský původ byl nucen jako řada jiných umělců opustit Německo a posléze i Evropu, zakotvil na čas v Hollywoodu, kde ovšem nedosáhl velkého úspěchu. Mimo jiné zde ale přeložil a upravil operu George Gershwina Porgy a Bess, která však měla svoji německou premiéru až v roce 1950 v Curychu.

Po válce se Benatzky vrátil do Evropy a svá poslední léta strávil ve Švýcarsku. Psal a komponoval až do posledních chvil svého života. Byl pochován v Sankt Wolfgang im Salzkammergut, v místě, kde se odehrával děj jeho nejslavnější operety U Bílého koníčka.

Okouzlující slečna vznikla na autorovo vlastní libreto, které skladatel vytvořil na základě ve své době oblíbené francouzské komedie Paula Gavaulta (1866–1951) La petite chocolatière, která se hrála i v pražském Národním divadle na počátku dvacátého století s legendární Andulou Sedláčkovou a Rudolfem Deylem st. v hlavních rolích.

Volba na komorní operetu padla v Plzni i z důvodu jejího inscenování na Malé scéně, kam se právě podaří vtěsnat menší smyčcový orchestr doplněný flétnou, hobojem, klarinetem a klavírem a dvanáct účinkujících.

Libreto v Plzni prošlou velmi prospěšnou dramaturgickou úpravou: zatímco zpěvní texty jsou dílem staršího překladu Františka Paula, dialogy byly znovu přeloženy z německého originálu do současné češtiny. Působily čerstvě, aktuálně a nikdy se nestaly „jen“ nutnou spojnicí mezi hudebními čísly.

O pečlivé hudební nastudování se postaral dirigent Jiří Petrdlík – na Malé scéně nemají typické orchestřiště, orchestr hraje za průhlednou zástěnou, která vizuálně doplňuje dění na scéně, jen umístění orchestru v pravé části jeviště nedává možnost všem přítomným divákům poslouchat stejně homogenní zvuk.

V plzeňském divadle se vedle práce dramaturga a režiséra opery už pár let věnuje inscenování operet Zbyněk Brabec, který je obdařen mimořádným citem pro tento specifický umělecký žánr.

Jestliže jeho Čardášová princezna byla ukázkou vzorové interpretace velké klasické operety a Pařížský život ukázal trochu slabiny plzeňského souboru a jeho spolupracovníků – tak Okouzlující slečna má všechny atributy, které tomuto žánru náleží, a dává prostor především mladým adeptům hudebního divadla.

Hra, zpěv a tanec účinkujících působí velice přirozeně, inscenace má dobrý temporytmus, vážnější situace netrpí přehnaným sentimentem, naopak komické scény nejsou přehrávány a drží se vždy v hranicích dobrého vkusu (což v případě operety někdy bývá docela nesnadné). Určité pěvecké nedokonalosti jsou převáženy entuziasmem, který prýští z účinkujících.

Za povšimnutí určitě stojí i na malé ploše adaptabilně vystavěná funkční scéna, která byla vytvořena Pavlem Kodedou, a stylové kostýmy Josefa Jelínka poukazující na módní trendy období první republiky.

Hlavní roli okouzlující slečny Anetty hraje, zpívá a tančí vskutku okouzlující Zuzana Kopřivová, letošní absolventka pražské konzervatoře, která se v Plzni již úspěšně převedla v Pařížském životě a zejména pak v opeře Jakub Jan Ryba Miroslava Kubičky, která byla první premiérou sezony 2017/2018 v Divadle Josefa Kajetána Tyla.

Kopřivová působí nenuceně ve zpěvu i v mluveném projevu, dobře zvládá i nápaditou choreografii Martina Šintáka. Jejího hlavního partnera Pavla, úředníka na ministerstvu, ztvárnil Jakub Hliněnský, již dokonale srostlý s plzeňským souborem, který je operetním švihákem par excellence. Zaujal i Jakub Turek jako malíř Felix, jemuž styl hudební komedie očividně vyhovuje, stejně tak i Radce Sehnoutkové, která se po několika méně výrazných rolích operního repertoáru tentokrát naplno zaskvěla jako Rosetta, Felixova přítelkyně.

I další mladí talentovaní interpreti dostávají vděčné příležitosti (které povětšinou dobře využívají): Adéla Skočilová jako služebná Julie, Tomáš Votava (šofér) či Vladimír John jako Hektor, snoubenec hlavní postavy Anetty. Dobře zahranými komickými postavami Dalibor Janota, Pavel Horáček a Petra Šintáková doplňují obdivuhodnou souhru sólistického ansámblu na jevišti Malé scény.

Hodnocení autora recenze: 95 %

Ralph Benatzky:
Okouzlující slečna
Hudební nastudování a dirigent: Jiří Petrdlík
Režie: Zbyněk Brabec
Scéna: Pavel Kodeda
Kostýmy: Josef Jelínek
Light design: Antonín Pfleger
Choreografie: Martin Šinták
Orchestr Divadla J. K. Tyla Plzeň
Premiéra 24. února 2018 Divadlo J. K. Tyla Plzeň

Annetta – Zuzana Kopřivová
Její otec – Dalibor Janota
Pavel – Jakub Hliněnský
Felix – Jakub Turek
Rosetta – Radka Sehnoutková
Ředitel odboru na ministerstvu – Pavel Horáček
Louisa – Petra Šintáková
Hektor – Vladimír John
Julie – Adéla Skočilová
Annettin šofér – Tomáš Otava
Číšník – Vojtěch Jansa
Servírka – Natálie Paulasová (alt. Karolína Hejnová)

www.djkt.eu