Seznamte se: Eliška Zajícová

Dnes vnašem seriálu o úspěšných mladých studentech a čerstvých absolventech představujeme mladou mezzosopranistku Elišku Zajícovou, absolventku Konzervatoře Jana Deyla.
Eliška Zajícová, foto archiv respondentky

Kdy a kde jsem se narodila

Narodila jsem se v Praze 1. července 1998.

Moje rodina a její vztah k hudbě

Rozhodně nejsme „muzikantská“ rodina. Rodiče mají hudbu rádi tak jako většina lidí. Od mala mne s ní seznamovali, a když viděli můj přibývající zájem o ni, snažili se mi ukázat všechny různé žánry. Pamatuji si Vánoce v mých osmi letech, kdy jsem od „Ježíška“ dostala dva lístky do lóže na Kouzelnou flétnu i s popisem děje a fotkami. Z představení jsem odcházela okouzlená zpěvem i hudbou. Začala jsem se zajímat o vážnou hudbu a rodiče mi v této mé zálibě byli nápomocní.

Jaké byly moje hudební začátky

Jako hyperaktivní dítě se sportovním antitalentem mě rodiče potřebovali zaměstnat něčím jiným. Přihlásili mě na ZUŠ do Berouna, kde jsem studovala hru na zobcovou a příčnou flétnu, později klavír. Ke zpěvu mne přivedla paní učitelka Martinová, která mě pravidelně brala na místní okresní pěveckou soutěž, odkud jsem si každý rok vozila první místa. Chtěla se mnou zkusit i srovnání na jiné pěvecké soutěži, proto mě přihlásila na soutěž Pražský pěvec v Praze. Tuto soutěž pravidelně pořádá paní Jiřina Marková-Krystlíková, která mne po soutěži pozvala k účinkování do Dětské opery Praha. A tím mi umožnila začít poznávat opravdový svět opery… stát na jevišti.

Proč jsem si nakonec vybrala právě svůj obor

V Dětské opeře jsem začala poznávat taje divadla na vlastní kůži, mohla jsem zpívat a hrát v kostýmech na scénách nejen Národního divadla. V souboru byla skvělá parta dětí se společným zájmem o hudbu a divadlo, na kterou nikdy nezapomenu! Měla jsem jako malá holka možnost stát a zpívat na jevišti vedle velkých operních pěvců, jako je například Barbora Řeřichová (dříve Perná), Michael Kubečka a další. Díky tomu všemu jsem si uvědomila, že opera je můj životní sen. Zpěv je to, co mne dělá šťastnou… Probudila se tak ve mně touha zpívat celý život.

Moje první veřejné vystoupení a vzpomínky na něj

Myslím, že úplně první veřejné vystoupení jsem měla s Pavlem Vítkem a sborem Slavoš, kde jsem poprvé zpívala sólově. Ale konkrétní vzpomínky mám především na vystupování s Dětskou operou, a to i díky někdy „veselým“ příhodám. Například když mi při představení Rybovy mše spadla na pódiu sukně 🙂

Eliška Zajícová, foto archiv respondentky

Moji dosavadní učitelé a zkušenosti s nimi

Vždy jsem měla neobyčejné štěstí na lidi, kteří mě provázejí životní cestou. Paní učitelka Martinová na ZUŠ Beroun, které nikdy nebyli její žáci lhostejní. Paní Marková nás zase vedla k profesionalitě a díky jejímu doporučení jsem se dostala do třídy paní profesorky Barbory Klozové Velehradské. To byl velký zlom v mém životě. Naučila mě plně se soustředit na zpěv, od nastudování not, pochopení obsahu, až po to, co chci sdělit já jako interpret publiku. Přístup paní profesorky k jejím žákům rozhodně není jen pouhé cvičení pěvecké techniky, ale při výuce vás dokáže naprosto vtáhnout do práce. Paní Velehradská je pragmatická, zároveň i citlivá a chápající. Když si vzpomenu na svou pubertu, věřte mi, že se mnou měla svatou trpělivost… Dovolím si říci, že náš vztah je opravdu ojedinělý. Jsem šťastná, že se naše životní cesty setkaly a doufám, že se nikdy nerozdělí.

Soutěže, kterými jsem zatím prošla, a co hlavně mi daly

Během prvních let na konzervatoři jsem se zúčastnila pražských pěveckých soutěží, například Pěvecká soutěž Bohuslava Martinů, Pražský pěvec, Allegro.
Rok 2016/2017 byl pro mne jedním z nejdůležitějších. Zúčastnila jsem se soutěže konzervatoří v Pardubicích, kde jsem získala 2. místo a zároveň zvláštní cenu – Mladá operní naděje. Také jsem se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde jsem v kategorii Junior – ženy získala 2. místo a zároveň dvě zvláštní ocenění, Cenu Hlasového centra Praha za „Barvu hlasu“ a Cenu Slezského divadla v Opavě s možností si zde zazpívat a nastudovat roli.
Tato soutěž je fascinující. Pomohla tolika dnes již slavným pěvcům. Byla to pro mne obrovská zkušenost setkat se s kolegy z celého světa. Díky této soutěži jsem začala být oslovována na různé hudební projekty a spolupráce s orchestry. Velká poklona patří panu Aloisi Ježkovi a celému jeho týmu za neuvěřitelnou práci, kterou dělají již přes padesát let pro všechny začínající pěvce z celého světa. Ze srdce děkuji!
Nesmím také zapomenout na interpretační soutěž „Zahraj si s Českou filharmonií“, kde jsem získala 2. místo.

Co považuji za svůj největší úspěch

Jednoznačně možnost vystoupit na letošním Pražském jaru na koncertě Operní hvězdy čtyř generací. Možnost zazpívat si za doprovodu Orchestru Národního divadla a vystoupit po boku slavných operních pěvců, jako je například Gabriela Beňačková nebo Peter Mikuláš. Byl to nezapomenutelný večer.

 Můj profesní vzor

Již jsem zmínila obrovský vliv, jaký v mém životě sehrává paní profesorka Barbora Klozová Velehradská. Pěveckým vzorem je pro mne světová operní pěvkyně Elina Garanča. Velikou inspirací se pro mě stávají i konkrétní umělci, se kterými jsem se již měla možnost pracovně setkat, například světová sopranistka Martina Janková, se kterou jsem se potkala na pěveckých kurzech v Litni.

Kam až bych to ve svém oboru chtěla dotáhnout

Mým snem je divadlo, s ním spojené ztvárňování různých operních rolí. Pokud budu mít tu čest dělat takhle skvělou práci celý život, pak budu opravdu šťastná.

Jakou hudbu provozuji nejraději

Klasickou, konkrétně operní. Od barokní tvorby až po soudobou. Například jsem se představila v rámci festivalu NODO 2018 v Ostravě ve světové premiéře jednoaktové opery A woman such as myself od Daniela Lo.

Eliška Zajícová, foto archiv respondentky

 

Jakou hudbu ráda poslouchám

Od klasiky přes jazz, pop. I metal mi někdy zabloudí do playlistu… Ráda poslouchám operní árie v provedení již zmiňované Eliny Garanči, ale samozřejmě i nahrávky oper z celého světa. V poslední době jsem poslouchala nejčastěji Bizetovu Carmen kvůli mému hostování v roli Mercedes v Severočeském divadle v Ústí nad Labem.

Co dalšího mám ráda, jak trávím volný čas

Když mám chvilku volného času, věnuji ho rodině a mým blízkým.

Co mně dokáže udělat největší radost

Vidět okolo sebe lidi šťastné. To mě opravdu naplňuje.

Moje největší přání

Určitě zdraví pro mé nejbližší. A moci rozdávat radost svým zpěvem.

 Slovo pedagoga o studentovi (prof. Barbora Klozová Velehradská)

“S Eliškou Zajícovou nás pojí krásné roky naplněné spolupráce. Od začátku v ní byl náboj a chuť zpívat větší než u ostatních. Zapálení pro studium, které ještě umocňovala její muzikalita a píle. Takový student je přáním každého pedagoga.
Již na řadě pěveckých soutěží prokázala svou výbornou technickou vybavenost a její ojedinělá barva hlasu nezůstala bez povšimnutí. Zvládá jak zpívat koloraturní árie v operách W. A. Mozarta, tak i předvést belcantové umění v romantické literatuře. V současné době se již sama prezentuje na operních pódiích s pokorou sobě vlastní a koncertuje s orchestry. Její repertoár je zastoupen napříč stoletími. Jsem ráda, že jsem jí mohla být v cestě za jejím snem „průvodcem“. Přeji Elišce, aby se jí štěstí drželo i dál na studiích v Curychu.”

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat