,
,
,
- , , ) a NEVKLÁDAT hranaté citace , apod. ani URL/odkazy. Měl bych psát neutrálním, věcným stylem bez PR frází.
Základní informace:
Životopis:
Ashton vytvořil přes sto baletních děl, mezi jeho nejslavnější patří La Fille mal gardée, Symphonic Variations a Cinderella. Jeho umělecký rukopis se vyznačoval precizním épaulement a dynamickým pohybem.
Stal se klíčovou osobností anglického baletního umění, když definoval charakteristický styl a významně formoval Royal Ballet. Jako zakladatelský choreograf školy i souboru ovlivnil celou generaci tanečníků a uměleckých směřování.
Mezi jeho osobní ocenění patřilo rytířství a prestižní Order of Merit. Byl oblíbencem Královny matky a čerpal inspiraci z odkazu legendární tanečnice Anny Pavlové, jejíž umění jej hluboce ovlivnilo.
Sir Frederick William Mallandaine Ashton (1904–1988) byl britský baletní choreograf a tanečník, který se stal zakladatelem choreografem The Royal Ballet a jednou z nejvlivnějších osobností tance 20. století. Vytvořil charakteristický „anglický styl“ baletu a zanechal po sobě rozsáhlé dílo více než sta baletů, která jsou dodnes pravidelně uváděna světovými společnostmi.
Životopis
Frederick Ashton se narodil 17. září 1904 v Guayaquilu v Ekvádoru britským rodičům a vyrůstal v Limě v Peru, kde jeho otec působil jako obchodník a vicekonsul. Osudové setkání s baletem zažil ve třinácti letech, když v roce 1917 viděl vystoupení legendární Anny Pavlovy v Limě – od té chvíle věděl, že chce tančit. V Anglii studoval u Leonida Massina a choreografický debut absolvoval v roce 1926 u Marie Rambert s baletem A Tragedy of Fashion. Po období práce s Rambert a Idou Rubinstein byl v roce 1935 jmenován rezidentním choreografem společnosti Vic-Wells Ballet, která se později stala The Royal Ballet. Spolu s Ninette de Valois sehrál klíčovou roli při formování společnosti i The Royal Ballet School. V roce 1963 převzal vedení společnosti a zastával funkci ředitele až do roku 1970, kdy odešel do důchodu, ale pokračoval v choreografické činnosti až do konce života. Zemřel 18. srpna 1988 ve svém venkovském domě v Suffolku.
Tvorba
Ashton vytvořil více než sto baletů, z nichž mnohé patří mezi nejcennější díla světového baletního repertoáru. K jeho nejslavnějším dílům patří La Fille mal gardée (1960), Symphonic Variations (1946), Marguerite and Armand (1963), Cinderella (1948) a The Dream (1964). Jeho choreografický styl se vyznačoval charakteristickým épaulement (způsobem držení hlavy a ramen), elegantní prací nohou a schopností kombinovat lyriku s virtuózními technickými nároky. Jako první vytvořil tříaktový balet pro britskou společnost s Popelkou a dokázal mistrně propojovat komické a tragické prvky, jak dokazuje například jeho geniální La Fille mal gardée s nezapomenutelným tancem v dřevácích.
Význam
Ashton je považován za tvůrce charakteristického anglického stylu baletu, který se stal rozpoznávací značkou The Royal Ballet. Jeho práce výrazně ovlivnila směřování britského baletu a vychovala generace tanečníků ve specifickém stylu, který kombinuje technickou dokonalost s muzikálností a divadelní expresí. Jako umělecký ředitel The Royal Ballet rozšířil repertoár o díla Bronislavy Nijinské a George Balanchina a pověřil Kennetha MacMillana vytvořením Romea a Julie. Jeho choreografie jsou dodnes základem repertoáru předních světových baletních společností a jeho vliv na současnou choreografii je nepopiratelný.
Zajímavosti
Paradoxně tento nejbritštější choreograf pocházel z Jižní Ameriky a španělsky mluvil dříve než anglicky. V roce 1962 byl povýšen do šlechtického stavu a stal se Sir Frederick Ashton. Byl držitelem nejvyšších britských vyznamenání včetně Řádu za zásluhy. V pozdějších letech se stal oblíbencem královské rodiny, zejména královny matky, která oceňovala jeho vtip a talent pro napodobování. Ashton měl obrovský respekt k Anně Pavlové a její vliv je patrný v mnoha jeho ženských rolích – často říkával, že každá jeho balerína musí mít něco z Pavlové.
Související články
Základní informace:
Životopis:
Ashton vytvořil přes sto baletních děl, mezi jeho nejslavnější patří La Fille mal gardée, Symphonic Variations a Cinderella. Jeho umělecký rukopis se vyznačoval precizním épaulement a dynamickým pohybem.
Stal se klíčovou osobností anglického baletního umění, když definoval charakteristický styl a významně formoval Royal Ballet. Jako zakladatelský choreograf školy i souboru ovlivnil celou generaci tanečníků a uměleckých směřování.
Mezi jeho osobní ocenění patřilo rytířství a prestižní Order of Merit. Byl oblíbencem Královny matky a čerpal inspiraci z odkazu legendární tanečnice Anny Pavlové, jejíž umění jej hluboce ovlivnilo.
Sir Frederick William Mallandaine Ashton (1904–1988) byl britský baletní choreograf a tanečník, který se stal zakladatelem choreografem The Royal Ballet a jednou z nejvlivnějších osobností tance 20. století. Vytvořil charakteristický „anglický styl“ baletu a zanechal po sobě rozsáhlé dílo více než sta baletů, která jsou dodnes pravidelně uváděna světovými společnostmi.
Životopis
Frederick Ashton se narodil 17. září 1904 v Guayaquilu v Ekvádoru britským rodičům a vyrůstal v Limě v Peru, kde jeho otec působil jako obchodník a vicekonsul. Osudové setkání s baletem zažil ve třinácti letech, když v roce 1917 viděl vystoupení legendární Anny Pavlovy v Limě – od té chvíle věděl, že chce tančit. V Anglii studoval u Leonida Massina a choreografický debut absolvoval v roce 1926 u Marie Rambert s baletem A Tragedy of Fashion. Po období práce s Rambert a Idou Rubinstein byl v roce 1935 jmenován rezidentním choreografem společnosti Vic-Wells Ballet, která se později stala The Royal Ballet. Spolu s Ninette de Valois sehrál klíčovou roli při formování společnosti i The Royal Ballet School. V roce 1963 převzal vedení společnosti a zastával funkci ředitele až do roku 1970, kdy odešel do důchodu, ale pokračoval v choreografické činnosti až do konce života. Zemřel 18. srpna 1988 ve svém venkovském domě v Suffolku.
Tvorba
Ashton vytvořil více než sto baletů, z nichž mnohé patří mezi nejcennější díla světového baletního repertoáru. K jeho nejslavnějším dílům patří La Fille mal gardée (1960), Symphonic Variations (1946), Marguerite and Armand (1963), Cinderella (1948) a The Dream (1964). Jeho choreografický styl se vyznačoval charakteristickým épaulement (způsobem držení hlavy a ramen), elegantní prací nohou a schopností kombinovat lyriku s virtuózními technickými nároky. Jako první vytvořil tříaktový balet pro britskou společnost s Popelkou a dokázal mistrně propojovat komické a tragické prvky, jak dokazuje například jeho geniální La Fille mal gardée s nezapomenutelným tancem v dřevácích.
Význam
Ashton je považován za tvůrce charakteristického anglického stylu baletu, který se stal rozpoznávací značkou The Royal Ballet. Jeho práce výrazně ovlivnila směřování britského baletu a vychovala generace tanečníků ve specifickém stylu, který kombinuje technickou dokonalost s muzikálností a divadelní expresí. Jako umělecký ředitel The Royal Ballet rozšířil repertoár o díla Bronislavy Nijinské a George Balanchina a pověřil Kennetha MacMillana vytvořením Romea a Julie. Jeho choreografie jsou dodnes základem repertoáru předních světových baletních společností a jeho vliv na současnou choreografii je nepopiratelný.
Zajímavosti
Paradoxně tento nejbritštější choreograf pocházel z Jižní Ameriky a španělsky mluvil dříve než anglicky. V roce 1962 byl povýšen do šlechtického stavu a stal se Sir Frederick Ashton. Byl držitelem nejvyšších britských vyznamenání včetně Řádu za zásluhy. V pozdějších letech se stal oblíbencem královské rodiny, zejména královny matky, která oceňovala jeho vtip a talent pro napodobování. Ashton měl obrovský respekt k Anně Pavlové a její vliv je patrný v mnoha jeho ženských rolích – často říkával, že každá jeho balerína musí mít něco z Pavlové.