Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
    • Výherci soutěží
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Václav Bednář
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena

Václav Bednář

Václav Bednář byl český operní pěvec-barytonista, který patřil k nejvýznamnějším představitelům zlaté generace pěvců Národního divadla v Praze. Proslul především svými interpretacemi hlavních barytonových partií v operách Bedřicha Smetany a stal se národním umělcem.

Publikováno 07/09/2025
sdílejte:
3 minut čtení
sdílejte:

Václav Bednář byl český operní pěvec-barytonista, který patřil k nejvýznamnějším představitelům zlaté generace pěvců Národního divadla v Praze. Proslul především svými interpretacemi hlavních barytonových partií v operách Bedřicha Smetany a stal se národním umělcem.

Životopis

Václav Bednář se narodil 20. prosince 1905 v Ostravě-Mariánských Horách a zemřel 12. listopadu 1987 v Praze. Původně následoval povolání svého otce a stal se kominickým tovaryšem, přičemž svůj hezký hlas a divadelní schopnosti uplatňoval pouze v ostravských ochotnických spolcích. K profesionální hudební dráhe ho přivedl až pěvec Karel Kügler, u něhož později studoval zpěv společně s K. Grünwaldem a M. Sachsem. V září 1928 ho tehdejší šéf ostravské opery Jaroslav Vogel pozval k pohostinskému vystoupení ve Wagnerových Mistrech pěvcích norimberských, čímž začala jeho osmletá etapa v Ostravě. V roce 1936 přešel do Zemského divadla v Brně, kde působil devět let. Od roku 1945 se stal řádným členem operního souboru Národního divadla v Praze, kde zůstal až do konce své aktivní kariéry.

Tvorba

Bednář měl v průběhu své kariéry nastudováno přibližně sto operních partií, přičemž se specializoval především na české operní dílo, zejména na tvorbu Bedřicha Smetany. K jeho nejslavnějším rolám patřily Přemysl v Libuši, král Vladislav v Daliborovi, Tomeš v Hubičce, Kalina v Tajemství a Petr Vok v Čertově stěně. Ze světového repertoáru vystupoval jako Escamillo v Carmen, Amonasro v Aidě, Valentine ve Faustovi či Tonio v Komediántech od Leoncavalla. Jeho interpretace smetanovských postav, zejména krále Vladislava, zůstaly ve fondu českého operního umění nepřekonané. Byl také vyhledávaným sólistou Československého rozhlasu a později se uplatnil i v televizi a filmu.

Význam

Václav Bednář představoval jeden z vrcholů českého operního pěvectví 20. století a patřil k tzv. zlaté generaci pěvců Národního divadla působící od 40. do 60. let. Byl držitelem titulu národní umělec a celou svou kariéru prokázal výjimečnou svědomitost a vysoké umělecké standardy. Jeho měkký lyrický baryton ovládal s technickým mistrovstvím a vyznačoval se naprostou vyrovnaností ve všech polohách. Zpěv plynul v dokonalém legatu a široce klenutých obloucích kantilény, což z něj činilo výsostně muzikálního umělce s eminentním smyslem pro krásný zpěv.

Zajímavosti

Bednářova cesta k opernímu pěvectví byla neobvyklá – z kominického tovaryše se stal jedním z předních českých barytonistů pouze díky šťastné náhodě setkání s pěvcem Karlem Küglerem. Jeho role krále Vladislava ve Smetanově Daliborovi byla zvěčněna dokonce i filmovým záznamem a dodnes slouží jako vzor pro nastupující generace pěvců. Kromě domácích úspěchů reprezentoval Národní divadlo i při zahraničních zájezdech a zanechal tak nesmazatelnou stopu v historii české operní kultury.

Související články

Mimořádné osobnosti české opery a Faust z roku 1950

Československý rozhlas v Praze natočil v poválečné dekádě mnoho operních kompletů. Mnohdy paralelně s firmou Supraphon, která preferovala české opery, zatímco snímky pražského rozhlasu…

Týden s hudbou (137)

Co přinese tento týden Zahraničí PKF – Prague Philharmonia stráví předvánoční dny opět na Středním východě. Pod vedením francouzského šéfdirigenta Emmanuela Villauma vystoupí v pátek…

Modest Petrovič Musorgskij (foto Wikimedia/CC-BY Ilja Repin)

Boris Godunov a Dimitrij společně v jednom CD kompletu

Společnost Beno Blachuta ve spolupráci s Českým rozhlasem vydala neobyčejně cenné snímky velkých operních kompletů, pořízených v poválečných letech Československým rozhlasem v Praze. Je…

Fibichova Šárka v nastudování Aloise Klímy s pěveckými legendami

Díky Radioservisu a iniciativě Společnosti Beno Blachuta vychází řada zajímavých rozhlasových nahrávek poválečné doby na CD. Tak jako tato rozhlasová nahrávka Fibichovy opery Šárka…

Václav Bednář, pěvec z boží milosti

Barytonista Národního divadla, v retrospektivním pohledu na svou jevištní tvorbu i pěvecké umění Barytonista Václav Bednář, jehož jméno i umění patří neodlučitelně k nejslavnějším…

Čeští operní pěvci ve filmu (5)

Ani v šedesátých letech se operní pěvci filmování nevyhýbali; některé jimi ztvárněné postavy patří k ozdobám filmového herectví: Jedenáctíkův Lojza ve Farářově konci či…

Načíst další
Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Kamil Bednář
Další článek Zuzana Bednarčiková
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up