Essential Youth přinesl zásadní příležitost pěti evropským skladatelům

  1. 1
  2. 2
Ostravské centrum nové hudby, které vzniklo v roce 1999 z iniciativy Petra Kotíka, systematicky rozvíjí svoji činnost. Možná i k překvapení kolegů znalých našich poměrů. Z hlediska koncertu je zásadní vznik Ostravských dnů – třítýdenního tvůrčího setkávání mladých skladatelů s etablovanými osobnostmi v oboru v Institutu s velkoryse koncipovaným ostravským festivalem (od roku 2001), následně vznik vlastních orchestrálních sdružení – nejprve Ostravské bandy (2005) a poté projektového Ostrava New Orchestra (ONO), složeného z 85 hudebníků Evropy a USA. Ostravské centrum nové hudby si tak vytvořilo určité vlastní motivované neformální prostředí, které se stalo pro mladou generaci inspirativní a přívětivé, i když jako nezávislá organizace a projekt musí stále bojovat o finanční zdroje.

Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)
Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)

V Praze po dlouhé době konečně našlo i vstřícného partnera v Centru současného umění DOX, které je Petru Kotíkovi blízké i v propojování druhů umění a vyhledávání a reagování na zajímavá společenská témata. Multifunkční sál DOXu je navíc akusticky zdařilý i pro provozování současné hudby. DOX poskytuje i zázemí pro osobní setkávání.

Projekt Zásadní mládí/Essential Youth přinesl pěti mladým skladatelům Evropy významnou tvůrčí příležitost, kterou provedení orchestrálního díla bezesporu je. Projekt je v tomto důsledném přístupu ojedinělým a zřejmě ne posledním v záměru Ostravského centra nové hudby. Výběr skladatelů byl na Petru Kotíkovi, který se podle vlastních slov orientoval i na základě předchozí zkušenosti během tvůrčích kurzů v Ostravě: „Se všemi pěti skladateli jsem pracoval v rámci třítýdenního Institutu a festivalu Ostravské dny, s mnohými více než jednou. Všichni jsou seriózní, soustředěni na kompozici, nikdo z nich se nesnaží udělat dojem a uspět vykalkulovaným způsobem či podbízením se tomu, co se zrovna líbí. A to dává naději, že v jejich skladbách je něco víc než zvuk sám, že je to autentický projev tvůrců nové generace,“ jak vyjádřil v programu koncertu.

Dramaturgický soulad je trochu „nenáhodnou náhodou“, vyplývající z volby typů osobností skladatelů – podle slov pořadatelů nikoli z dramaturgického zacílení objednávky, protože skladby obdrželi relativně krátce před akcí a netušili, s čím skladatelé přijdou. Mohlo to být i něco nečekaného vzhledem k předchozí tvorbě, protože se jedná o mladé tvůrce, kteří mohou testovat vyjadřovací prostředky. Je obdivuhodné, v jak krátkých časech týdnů dokáže letos osmdesátiletý Petr Kotík s projektovým orchestrem Ostrava New Orchestra nastudovat nové kompozice, které mají každá svá specifika.

Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)
Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)

Ve volné pauze při přestavbě na pódiu Petr Kotík poznamenal, že možná se rodí nějaký nový skupinový styl, který charakterizoval „žádné drama, ale situace“. Změnu temporality „kompozičních strategií“ asocioval s hrou Samuela Becketta Čekání na Godota (1952). Nicméně, odlišné, více statické než narativní pojetí hudby můžeme na různý způsob zachytit i dříve – například u nizozemské vokální polyfonie a její harmonické architektury nebo třeba ve Webernově dodekafonii.

Premiérované skladby vybraných autorů by bylo možné také nazvat „impresivními“ vzhledem k důrazu na barvu zvuku, z níž plasticky vystupovaly melodická gesta a rytmické impulsy různé mohutnosti. Také se v nich objevila větší organičnost (dech, ikonicita s popínavým porostem), minimalismus prostředků. To, co mne upoutalo jako relativně společné, byly i jakési změny přiblížení a oddálení, jako byste se dívali do mikroskopu a zaostřovali a oddalovali a občas jste zahlédli prokreslený nějaký detail, který vám zase zmizí, jako kdyby se v čase vytvářely určité bubliny, kterými se „chronos“ mění na „kairos.“ Skladby se také převážně odehrávaly v klidném průběhu a převažující tichosti.

Nejvíce se hudebním jazykem lišila skladba první autorky, Španělky Maríe de Grandi Ruzafy (1998), která po provedení svého Otesánka zasedla s houslemi do orchestru. Skladba byla její první partiturou. V orchestraci a instrumentaci se zdá být ovlivněna zájmem o improvizaci a svou zvukařskou prací. Barevný základ nízkých smyčců v kombinaci s klavírem a perkusemi byl prokreslován gesty dalších nástrojů, které se spojily nakonec v tutti. Skladba se vyvíjela k plnější barevnosti, delším tahům, tajemné rezonanci. Violoncello uzavřelo skladbu jemnou melodií a celý obraz uzavřel úder gongu jako v divadelním obraze.

Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)
Essential Youth/Zásadní mládí – Petr Kotík, Ostrava New Orchestra, 15. listopadu 2022 (foto Zdeněk Chrapek)

Skladba Synthetics 1 – Floating Christiana Ferlaina (1981) působila jako obraz tiché krajiny v mlze. Jednotlivé dlouhé tóny a souzvuky tvořily podmanivé harmonie, které byly později zneklidňovány disonancemi. Rovnováha vrstev se rozmlžovala, zvuk se postupně zahušťoval. Do dlouhých tahů padaly „kapky“ krátkých zvukových impulsů. Jak poznamenal skladatel: „Hlavní melodická linka se vznáší nad volně pohybujícím orchestrálním pozadím.“ Odtud zřejmě moje asociace vlnící se mlžné páry nad krajinou.

Posluchači patrně nejvíc znají českého skladatele Iana Mikysku (1994), a to z různých kontextů (videí, performancí, instalací). Autor má za sebou i řadu zahraničních studií a také studium audiovize na FAMU a alternativního a loutkového divadla na DAMU. V jeho hudbě je cítit osobitá vynalézavost inspirovaná i kontaktem s divadelním a výtvarným prostředím. Autor má zkušenost i se zvukovou tvorbou.

Skladba Shan Shui odkazuje k čínské tradici tušové krajinomalby (doslova „hora“ a „voda“). Orchestr a netradiční zvukové zdroje (například dvě ustřižené plastové lahve připevněné k bambusovým dutým tyčím, vytvářející alikvotní zvuky na způsob fujar nořením do vody, házení míčkem na buben s přirozeným zrychlením pulsu jako u spektrální hudby, šustění papírem, nástroji amplifikovaný dech a podobně) tvoří metaforu čínské malby, její vnitřní prostor a symbolické „tahy štětcem“ průchodem zvuku orchestrem, jasně definovanými gesty jednotlivých nástrojů.

Ian Mikyska (zdroj Ian Mikyska)
Ian Mikyska (zdroj Ian Mikyska)

Skladba se pohybuje i v pásmech různé hybnosti. Ač celkově je výraz meditativně orientální, po impulsu bubnu přichází gradace, poté se vše zpomaluje a za šumu tření papíru ustává. Dva sólisté: Irvin Venyš a Martin Opršál z celkového zvuku nijak zvlášť nevystupují. Bublavý zvuk basklarinetu a spíše ojedinělé doteky perkusí jsou jeho přirozenou součástí, dobarvují a prokreslují některé segmenty. Skladba právem získala velký ohlas v publiku.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments