Téměř kompletní orchestrální dílo brněnské skladatelky Vítězslavy Kaprálové zaznělo dnes při slavnostním koncertu Filharmonie Brno. Orchestr tak připomněl sté výročí narození umělkyně, jejíž nadějnou tvůrčí dráhu ukončila ve dvaceti pěti letech smrtelná nemoc. Stejný program odehraje filharmonie v Janáčkově divadle také v pátek, v předprodeji dnes zbývaly prakticky jen lístky na balkony.
Kaprálová se jako skladatelka a dirigentka výrazně prosadila v době, kdy obě profese zcela ovládali muži. Dnes se proto symbolicky za dirigentský pultík znovu postavila žena, a to Olga Machoňová Pavlů, jejíž kariéra se úspěšně rozvíjí v Česku i zahraničí.
Koncert zahájila Suita rustica inspirovaná lidovými písněmi, následovala Partita pro smyčcový orchestr a klavír a také Concertino pro housle, klarinet a orchestr, dokončené a instrumentované až v roce 2000 brněnskými skladateli Milošem Štědroněm a Leošem Faltusem. Filharmonie Brno zařadila na program také asi nejznámější dílo Kaprálové, Vojenskou symfonietu, kterou sama autorka s dirigentskou taktovkou provedla s Českou filharmonií v Praze a Symfonickým orchestrem BBC v Londýně.
„Nepodařilo se nám dohledat, že by téměř kompletní orchestrální dílo Kaprálové někde zaznělo během jednoho večera,“ řekla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Zájemci se mohli o přestávce také vyfotit s herečkou v kostýmu Kaprálové.
Skladatelka se narodila 24. ledna 1915 v Brně, jejím otcem byl skladatel Václav Kaprál. V tvorbě uplatňovala moravskou melodiku, ale i postupy soudobé vážné hudby. Po brněnské konzervatoři studovala skladbu u Vítězslava Nováka a dirigování u Václava Talicha.
„Příběh Vítězslavy Kaprálové – v Brně zvané Vitulka – má parametry téměř hollywoodské story. Geniální dítě z prestižní brněnské hudební rodiny, vyrůstající v tvůrčím kvasu první republiky a odvážně se vrhající do života společenského i uměleckého,“ uvedla Kučerová.
Od roku 1937 žila Kaprálová převážně v Paříži, kde se stýkala s Bohuslavem Martinů. Poznala také spisovatele Jiřího Muchu, jenž se stal jejím manželem. Při útěku před postupující nacistickou armádou u Kaprálové propukly příznaky tuberkulózy. Zemřela v Montpellieru 16. června 1940.
Brněnská rodačka se za dvacet pět let života stačila podle odborníků výrazně zapsat do dějin české hudby. „Podařilo se jí složit přes padesát skladeb, dokonce měla vybrané i libreto na operu,“ vzpomínal nedávno její bratranec Josef Kaprál.
Foto Filharmonie Brno
