Francouzský šarm na Pražském jaru

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Letošní Pražské jaro přináší silnou dramaturgickou linku, která představuje francouzskou hudbu v celé šíři. Hned v úvodu festivalu bylo provedeno velkolepé vokálně-instrumentální Te Deum Hectora Berlioze, komorní hudby byla v sobotu reprezentována mladistvým smyčcovým kvartetem Zaïde. V čele České filharmonie tento týden v rámci festivalu stane francouzská dirigentská špička Louis Langrée, samotný závěr festivalu bude patřit dvěma koncertům Orchestre National du Capitole de Toulouse pod taktovkou šéfdirigenta Tugana Sochijeva, vedle flétnisty Emmanuela Pahuda se můžeme těšit na houslistu Renauda Capuçona.
Ensemble Intercontemporain (foto © Christophe Urbain)

Program Pražského jara v pondělí 27. května 2019 přinese dva zdánlivé protipóly – v autentické interpretaci staré hudby proslavené Les Arts Florissants v čele s Williamem Christiem a Ensemble Intercontemporain, jenž patří ke světové špičce v interpretaci nové hudby.

Prvně jmenovaní v Rudolfinu zahrají Pařížské symfonie Josepha Haydna a autorův slavný violoncellový koncert. Na přání Pražského jara maestro Christie dále zařadil Sinfonii Leopolda Mozarta, čímž bude připomenuto třísté výročí jeho narození.

V podání Ensemble Intercontemporain uslyšíme dvě horké novinky – pár měsíců po světové premiéře v Los Angeles bude na evropském kontinentu poprvé uvedeno nové dílo Overheating Miroslava Srnky a v české premiéře Mantovaniho Cadenza č. 1 s virtuózním partem sólových bicích. Dále jsou na programu díla, která se z perspektivy současné hudby vlastně již počítají ke klasickému repertoáru – Freie Stücke Jörga Widmanna z roku 2002 a Corrente Magnuse Lindberga zkomponované roku 1992.

Tímto koncertem Pražské jaro vstupuje do dalšího prostoru pomyslné pražské umělecké mapy, kterým je nedávno otevřený, více než třistamístní sál DOX+ soukromé holešovické galerie a kulturního centra.

William Christie (foto © Oscar Ortega)

Zakladatelská osobnost Christie
Říká se, že William Christie vizionářsky pomohl nalézt opeře budoucí směr tím, že objevitelskou loučí rozjasnil její minulost. Svou autoritou a neúnavným objevitelstvím výraznou měrou přispěl k dnešní popularitě historicky poučené interpretace staré hudby na dobové nástroje, je nezpochybnitelnou autoritou na hudbu 17. a 18. století. Zanedlouho tomu bude přesně čtyřicet let, kdy se udál mezník v jeho kariéře – založení souboru Les Arts Florissants, který dodnes umělecky vede a jenž se stal průkopníkem znovuoživování hudby francouzského baroka.

Na Pražském jaru hostoval francouzský vokálně-instrumentální soubor Les Arts Florissants dvakrát, v roce 1995 a 2014. „Soubor působí jako celistvý organismus a koncentrace, kterou dokázal udržet po celý večer, byla obdivuhodná,“ napsala recenzentka serveru Opera Plus pod dojmem zatím jejich posledního pražskojarního vystoupení. Tehdy přednesli kompletní provedení Sedmé knihy madrigalů Claudia Monteverdiho. Na nadcházejícím koncertu v duchu francouzské linky festivalu uvedou Pařížské symfonie Josepha Haydna, které se u publika těší velké popularitě, a autorův slavný violoncellový koncert. Na přání Pražského jara maestro Christie dále zařadil symfonii Leopolda Mozarta, čímž bude připomenuto třísté výročí jeho narození.

Zajímavé historické okolnosti se váží ke vzniku šesti Pařížských symfonií Josepha Haydna, z nichž první dvě zaznějí na tomto koncertu. V roce 1779 byla Josephu Haydnovi obnovena smlouva ve funkci dvorního kapelníka knížat Esterházyů, v níž došlo k zásadní změně: chyběla v ní klauzule o exkluzivních právech zaměstnavatele na jeho díla. Od té chvíle mohl Haydn přijímat mnohem svobodněji než dříve zakázky od jiných zadavatelů, aniž by kvůli tomu byl jakkoli sankcionován. Hudebník se této příležitosti chopil se značným zaujetím, rozvinul ve větší míře kontakt s mecenáši, vydavateli i manažery a brzy se mohl těšit z velkorysé nabídky, jež přišla ze samého centra instrumentální hudby – z Paříže. Skladatele oslovil afro-francouzský houslista, dirigent, skladatel a slavný šermíř Joseph Boulogne, Chevalier de Saint-George, aby napsal šest symfonií pro zednářský orchestr Concerts de la Loge Olympique, jehož byl hudebním ředitelem. Boulogne byl však jen prostředníkem této zakázky, hlavní iniciativa vzešla od zakladatele orchestru hraběte d’Ognyho, důstojníka, superintendanta pařížské pošty, violoncellisty, hudebního mecenáše a svého času majitele jedné z největších hudebních sbírek Evropy. Haydnovi byla nabídnuta částka, která se neodmítá, a orchestr s dvojnásobným počtem hráčů. Dodnes žasneme nad směsí živelnosti, vtipu, fantazie a zároveň hloubky, jež do těchto symfonií autor vložil. Symfonie č. 82 C dur „Medvěd odvozuje svůj název od strhujícího zemitého finále, jež připomíná atmosféru tradičních pouličních vystoupení s dudáky, kteří hráli k „tanci“ medvědů. Symfonie č. 83 g moll „Slepička“ je excentrické, po všech stránkách výbojné dílo, v němž s námi autor trochu laškuje. Nejprve uvede hlavní téma jako úvod k tragickému dramatu, jež posléze „shodí“ do nadsázky komickým hobojovým „kvokáním“ tématu vedlejšího.

Joseph Haydn je jediným z autorů první vídeňské školy, kdo napsal koncerty pro violoncello. Ačkoliv – po téměř dvě staletí byl Koncert č. 2 pro violoncello a orchestr D dur op. 101 autorsky přisuzován jeho prvnímu interpretovi, českému violoncellistovi a skladateli Antonínu Kraftovi, než byl v roce 1951 objeven Haydnův autograf partitury. Kraft byl ve své době považován za jednoho z nejlepších violoncellistů, za mistra intonace, techniky a výrazu. Haydn psal tento koncert Kraftovi jistě na míru. Koncertu nechybí virtuózní pasáže, lehkost a galantní půvab. Sólový part na tomto koncertu bude svěřen zářnému mladému talentu z Francie, violoncellistovi Cyrilu Pouletovi. Zájem o starou hudbu dovedl mladého umělce na Ženevskou konzervatoř, kde objevil kouzlo hry na barokní violoncello. Před pěti lety byl Poulet vybrán do programu Arts Flo Juniors, akademie mladých umělců souboru Les Arts Florissants, která je určena studentům posledních ročníků konzervatoří. Zde získal tento umělec jedinečnou možnost okusit profesionální prostředí historicky poučené interpretace, podílet se na koncertech a zároveň se potkávat se členy souboru v soukromých lekcích.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na