Historie a příběh Carnegie Hall

Koncertní sály světa (1)

Příběh Carnegie Hall začíná uprostřed Atlantiku. Na jaře roku 1887, na palubě lodi cestují z New Yorku do Londýna bohatí novomanželé. Bohatý průmyslník Andrew Carnegie a Louise Whitfield – dcera dobře situovaného obchodníka. Na palubě je rovněž pětadvacetiletý Walter Damrosch, dirigent, který právě dokončil svou druhou sezonu jako hudební ředitel Symphony Society a Oratorio Society v New Yorku a cestuje do Evropy na letní studia s Hansem von Bülow. V průběhu plavby se mezi párem a dirigentem rozvinulo přátelství a Damrosch byl pozván k návštěvě rodiny do Skotska.  Zde diskutovali o vizi výstavby nového koncertního sálu v New Yorku. Carnegie vyslovil zájem vložit část svého obrovského bohatství do projektu, a tak se zrodila myšlenka vystavět Carnegie Hall. 13. května 1890 byl odhalen základní kámen.

Architekt William Burnet Tuthill postavil budovu výhradně ze zdiva bez ocelového rámu. Exteriér je obložen z úzkých římských cihel jemného okrového odstínu a záměrně se vyznačuje jednoduchostí, elegancí a funkčností. Důraz byl především kladen na projektování vynikajícího akustického prostoru.

Pětidenním festivalem, který byl holdem Petru Iljiči Čajkovskému, byla koncertní síň za pouhý rok ještě pod názvem Music Hall 5. května 1891 otevřena. Vstupenky na koncert stály maximálně 1 $. Na úvod zazněla v koncertní síni s dvěma tisíci osmi sty čtyřmi sedadly a pod vedením Damrosche skladba anonymního skladatele America, dále Beethovenova Předehra Leonora č. 3, Čajkovský dirigoval svůj Marche Solennelle a na závěr bylo provedeno v premiéře Berliozovo Te Deum, op. 22.

Carnegie od počátku požadoval, aby jeho stavba byla nejen chrámem hudby, ale sloužila jako víceúčelová hala. Vzhledem k tomu, že Carnegie byl přítelem vynálezce Thomase Edisona, byla jeho stavba jednou z prvních elektricky osvětlených budov ve městě. Měla také klimatizaci s ledem pod pódiem a ventilátory. Původních šest pater budovy se opakovaně nastavovalo. Až do roku 2010 byla pronajímána studia řadě umělců. Bydlel tu i hollywoodský herec Marlon Brando.

Již v roce 1912 tato uctívaná hala zažila jazzový ragtime koncertu v podání Benny Goodmana, Louise Armstronga, Duka Ellingtona a Milese Davise. Beatles zde vystoupili v roce 1963 při své první návštěvě Spojených států. Pro lidové umělce byla intimita koncertního sálu stejně dokonalá, jako pro velká jmen showbyznysu – počínaje Lizou Minnelli až po Franka Sinatru. Jedním z nejstarších zvukových dokumentů zde pořízených je nahrávka z roku 1904 s Enricem Carusem.

Přednášeli zde mimo jiné Albert Einstein, Winston Churchill, Mark Twain, ale i Martin Luther King nebo Jesse Jackson.

V nebezpečí se Carnegie Hall ocitla pouze jednou. V roce 1960 se Newyorská filharmonie přestěhovala do Lincolnova Centra. Že budova nemusela ustoupit stavbě nových mrakodrapů, o to se zasloužil zejména houslista Isaac Stern, později byla rekonstruována městem New York.

Jak šla historie Carnegie Hall?
17. listopad 1891 – inaugurační koncert Ignacy Jana Paderewského ve vyprodaném sále, kde mimo Chopinova a Lisztova díla hrál Klavírní koncert Camilla Saint-Saënse a premiéru svého Klavírního koncertu a moll, op. 17.
21. říjen 1892 – zní pod taktovkou Antonína Dvořáka americká premiéra díla Příroda, Život a Láska a světová premiéra Te Deum, op. 103.
16. prosinec 1893 – sedí v lóži číslo deset a poslouchá v premiéře Novosvětskou symfonii s Antonem Seidlem u dirigentského pultu Newyorské filharmonie. Koncertu předcházely dvě veřejné zkoušky.
16. listopad 1894 – debut houslisty Eugena Ysaÿe. Provádí jak Houslový koncert č. 3 Camilla Saint-Saënse, tak Bruchovu Skotskou fantasii op. 46.
3. březen 1898 – debut klavíristy Josefa Hofmanna s díly Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Frédérica Chopina, Franze Schuberta, Arthura Rubinsteina a Franze Liszta.
7. prosinec 1900 – první vystoupení houslisty Fritze Kreislera (Max Bruch: Houslový koncert a Tartiniho Ďáblův trylek).

23. únor 1902 – první celovečerní kvartetní recitál Kneiselova kvarteta s Karlem Ondříčkem u pultu druhých houslí.
15. únor 1904 – první vystoupení violoncellisty Pabla Casalse (společně v triu s Jacquesem Thibaudem a Felixem Weingartnerem v triu Ludwiga van Beethovena D dur, op. 70).
21. březen 1904 – premiéra díla Symphonia Domestica Richarda Strausse.
8. leden 1906 – debut Arthura Rubinsteina s Philadelphia Orchestra (Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2, op. 22).
13. listopad 1909 – debut Sergeje Rachmaninova se svým Druhým klavírním koncertem a Boston Symphony Orchestra. Rachmaninov vystoupil v Carnegie Hall téměř stokrát.
21. leden 1914 – první vystoupení dirigenta Leopolda Stokowského. Dirigoval zde skoro čtyři sta padesát koncertů, uvedl sto padesát premiér. Naposledy zde vystoupil v roce 1972, devět dní před svými devadesátými narozeninami.
27. říjen 1917 – sedmnáctiletý Jascha Heifetz zde má svůj první celovečerní recitál.

30. duben 1918 – ačkoli Enrico Caruso, který debutoval v newyorské Metropolitní opeře v roce 1903, nezpíval na Carnegie Hall do roku 1918, avšak jeho hlas byl v sále slyšet mnohem dříve. V únoru a dubnu 1904 uskutečnil nahrávku pro Victor Talking Machine Company, jejíž studio bylo umístěno v ateliéru číslo 826 nad hlavním sálem. Debutový koncert pro válečné oběti vynesl přes 2 miliony dolarů.
21. leden 1921 – Charlie Chaplin představuje světovou premiéru svého prvního celovečerního filmu The Kid za živého orchestrálního doprovodu.
8. leden 1925 – Igor Stravinský diriguje New York Philharmonic na koncertě se svých skladeb (Ohňostroj, Suita Pulcinella, Suita Pták Ohnivák).
3. prosinec 1925 – George Gershwin provádí světovou premiéru svého koncertu F dur. Gershwin se objevil v letech 1924 a 1932 osmkrát jako sólista v Rapsodii v modrém, Koncertu F dur a 2. Rhapsodii.
25. listopad 1927 – jedenáctiletý Yehudi Menuhin provádí s Fritzem Buschem Beethovenův Houslový koncert D dur, op. 61.
12. leden 1928 – Vladimir Horowitz debutuje v Carnegie Hall a není spokojen s tempy dirigenta Thomase Beechema. Památečné je jeho nasazení vlastního rychlého tempa ve finále Čajkovského koncertu.

1. duben 1934 – koncert k poctě Alberta Einsteina pořádaný pianistou Leopoldem Godowskym získává finanční prostředky pro usazení německých židovských dětí v Palestině.
15. – 26. únor 1936 – první kompletní provedení dvaatřiceti klavírních sonát  Ludwiga van Beethovena v Carnegie Hall Arturem Schnabelem.
29. duben 1936 – dirigent Arturo Toscanini dává svůj rozlučkový koncert jako ředitel New Yorku Philharmonic. V roce 1938 se Toscanini ve věku sedmdesáti let vrátil do Carnegie Hall s NBC Symphony Orchestra, který dirigoval dalších šestnáct let, až do svého zde posledního, čtyři set druhého koncertu 4. dubna 1954.
8. leden 1943 – debut Isaaca Sterna s Alexandrem Zakinem u klavíru. Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta KV 304, Johann Sebastian Bach: Sonáta pro housle sólo č. 1, g moll, Karol Szymanowski: Koncert č. 2, Johannes Brahms: Sonáta č. 3 d moll, Henryk Wieniawski: Koncert č. 2, d moll.

11. listopad 1943 – první vystoupení Leonarda Bernsteina jako zástup za onemocnělého Bruno Waltera. Bernstein dirigoval v Carnegie Hall celkem tři sta sedmdesát pět koncertů u dirigentského pultu různých orchestrů a souborů.

10. prosinec 1944 – první televizí vysílaný koncert z Carnegie Hall, na kterém Organizace spojených národů představila program na počest prvního výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.
1. března 1955 – Berlínská filharmonie s Herbertem von Karajanem poprvé v New Yorku.
7. prosinec 1957 – recitálový debut Glenna Goulda. (Program: Jan Pietrszoon Sweelinck: Fantasia, Arnold Schoenberg: Suite op. 25, Wolfgang Amadeus Mozart: Sonáta C dur KV 330, Johann Sebastian Bach: Goldbergovské variace BWV 988. V Carnegie Hall vystoupil pouze na dvou recitálech a patnácti koncertech s orchestrem.
19. květen 1958 – triumfální návrat klavíristy van Cliburna po vítězství v Čajkovského soutěži. Nahrávka Čajkovského koncertu se stala první deskou, které se prodalo přes milion kopií.
27. leden 1958 – sopranistka Maria Callas zpívá poprvé v této slavné síni v roli Imogene v opeře Vincenza Belliniho Il pirata v produkci America Opera Society.

1960 – město New York kupuje Carnegie Hall, aby ji zachránilo od demolice. Vydává více než $ 100,000 na malování a čalounění, nové koberce, oponu a důkladně čištění exteriéru.
19. říjen 1960 – debut Svjatoslava Richtera. Jeho pět recitálů v době od října do prosince zaznamenává a vydává Columbia Records.
1964 – Carnegie Hall prohlášena za národní kulturní památku.
15. listopad 1966 – tenorista Plácido Domingo debutuje v představení Donizettiho opery Anna Bolena s American Opera Society a dirigentem Henry Lewisem.
18. únor 1973 – první vystoupení Luciana Pavarottiho v recitálu operních árií za doprovodu klavíristy Eugena Kohna.
18. květen 1976 – koncert století – benefice pro Carnegie Hall, za spoluúčinkování Vladimira Horowitze, Dietricha Fischer-Dieskau, Leonarda Bernsteina, Isaaca Sterna, Yehudi Menuhina, Mstislava Rostropoviče, členů New York Philharmonic a Oratorio Society of New York.
1986 – rozsáhlý projekt rekonstrukce interiéru zahrnující hlavní hlediště, Recital Hall a zákulisí. Obnova je dokončena za pouhých osmadvacet týdnů. Rekonstrukce obnovila původní fasádu, odstranila obchodní výklady a vrátila dva sály do jejich původní nádhery z roku 1891.
1986 – Joan and Sanford I. Weill Recital Hall je v provozu od roku 1891. Původně se nazýval Chamber Music Hall. Ve čtyřicátých letech byl nazýván Carnegie Recital Hall. Weill Recital Hall pojme dvě stě šedesát osm posluchačů a je pojmenován po Sanfordu I. Weillovi a jeho manželce Joan.

30. září 1990 – debut Evgeny Kissina s programem z děl Roberta Schumanna, Sergeje Prokofjeva, Franze Liszta a Frédérica Chopina.
2003 – otevření Zankel Hall. Stavba začala v létě roku 1999. Univerzální hlediště s pěti sty devadesáti devíti sedadly je nyní domovem pro mimořádně širokou škálu akcí včetně sólových recitálů, komorních a symfonických koncertů, je využita na vystoupení jazzových skupin, populární hudby, world music a pro vzdělávací akce pro děti předškolního věku i střední školy.
2007 – vytvořen program Akademie za partnerství Carnegie Hall, The Juilliard School a Weill Music Institute. Akademie je dvouletý stipendijní program zaměřený na podporu mladých profesionálních hudebníků při budování kariéry špičkových umělců, inovativní programátory a specializované učitele.
5. květen 2016 – koncert k 125. výročí Carnegie Hall, která poprvé otevřela své brány v roce 1891. Na koncertě ve Stern Auditoriu/Perelman Stage vystoupili mimo jiné Martina Arroyo, Emanuel Ax, Renée Fleming, Marilyn Horne, Lang Lang, Yo-Yo Ma, Itzhak Perlman.

Kdo, kdy a s jakým programem v Carnegie Hall vystoupil, včetně českých hudebníků naleznete na zde .

www.carnegiehall.org