„Intuitivní“ hudba rozezněla DOX+

  1. 1
  2. 2
Festival a institut Prague Music Performance patří v celkově hudebně konzervativní Praze k dramaturgicky ojedinělým. Má progresivní mezinárodní koncept, který propojuje koncerty, workshopy a rezidence. Je blížencem Ostravského centra nové hudby. Ostatně některé z hudebníků jsme potkali i tam – například Garetha Davise, Rolanda Dahinena nebo Markétu Schaffartzik. Zakladateli jsou klavíristé Jan Bartoš a Američan Zenon Fishbein. Prostředí DOXu je pro tento typ projektu sourodým prostředím.

Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen – Roland Dahinen, 26. dubna 2022 (foto Marek Bouda)
Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen – Roland Dahinen, 26. dubna 2022 (foto Marek Bouda)

Na programu letošního zahajovacího koncertu bylo Aus den sieben Tagen německého skladatele Karlheinze Stockhausena (1928–2007) v mezinárodním obsazení kreativních interpretů. Brit Gareth Davis u nás premiéroval v roce 2021 v Divadle Archa skladbu …son frère le mystère Michala Nejtka, v témže roce vystoupil také s Ostravskou bandou, stejně jako švýcarský trombonista Roland Dahinen (v roli autora a dirigenta). Podobně jako Davis a Dahinen působí i italský kontrabasista Dario Calderone v řadě mezinárodních experimentálních formací, mino jiné v amsterdamském souboru MAZE. Norský perkusionista Tomas Järmyr se také pohybuje napříč žánry. Je známý především jako člen psychedelické rockové skupiny Motorpsycho (od roku 2017). Francouzka Agathe Max hraje na elektrické housle v kombinaci s elektronikou a efektovými pedály. Je zapojena i do divadelních a filmových projektů. Zpěvačka Markéta Schaffartzik studuje v doktorandském studiu na Ostravské univerzitě a zároveň v Katovicích. Věnuje se hlasovým technikám, hlasové hygieně a hlasovým poruchám. I ji jsme slyšeli například v ostravských NODO ve Svatbě Any Sokolović. Skladatel zvukové tvorby Robin Rimbaud s pseudonymem Scanner komponuje hudbu k inscenacím a tanci, mimo jiné i pro Londýnský královský balet a Merce Cunninghama. I jeho fokus prochází různými žánry a druhy hudby. Světelný design zajišťovala Barbora Jágrová, která vyšla z ateliéru Pavly Beranové a Vladimíra Buriana. Spolupracuje jak s činohrou, tak s operou a tancem – z letošního roku připomeňme například premiéru Lidí bez vlastností Roberta Musila v brněnském Studiu Marta.

Stockhausena mají i hudebníci zafixovaného především jako inovativního autora padesátých let (s kompozicemi Zeitmasse, Gesang der Jüngline, Kontakte…). Málokdo ví o jeho těžkých začátcích a všestranném vzdělání. Jeho otec jako vojenský dobrovolník zmizel v roce 1939 v Maďarsku, matka byla popravena v roce 1941. Stockhausen se živil jako jazzový pianista a korepetitor. Na klavír se učil hrát u venkovského varhaníka, na housle a hoboj ve státní škole. Vystudoval konzervatoř u Schmidta-Neuhause, filosofii, filologii, muzikologii, hudební pedagogiku. Později si doplnil vzdělání o fonetiku a nové komunikační techniky. Vždycky se zajímal o spiritualitu a osobní růst ve spojitosti s uměním, i když se jeho background vyvíjel od katolicismu k orientální filosofii.

Stockhausen přemýšlel o tom, jak lze hudbu provádět, za jakých podmínek jí naslouchat, k čemu zvuk a hudba slouží (nebo by mohla sloužit), jaké k tomu lze využít prostředky, kde se lze inspirovat, jak své představy předat umělcům, jak posluchačům. To je „červená nit“ jeho tvorby. I když byl osobnostně solitér, byl pro své okolí inspirativní a umělci byli ochotni zkoušet neobvyklé postupy.

Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)
Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)

Aus den sieben Tagen složil v několika květnových dnech roku 1968. V „partituře“ (záměrně v uvozovkách) vydané Universal Edition 14790 je datace od 7. května do 10. května. Často je uváděn jako impuls souběh společenské a osobní situace. Stockhausen odjel z USA v době sociálních a politických bouří. Vrátil se do Kürtenu, očekával návrat své ženy, výtvarnice Mary Bauermeister, a dětí z Madisonu, ale dostal zprávu, že se nevrátí a rozchází se. Skladatel pomýšlel na sebevraždu, přestal jíst a v té chvíli si všiml v knihovně textu o Sri Aurobindovi (1972–1950) od Satprema (Sri Aurobindo or the Adventure of Conciousness). Aurobindův koncept integrální jógy zahrnoval i reflexi Nada Jógy – jógy zvuku. Skladateli se propojily jeho dřívější myšlenky o zvuku jako rezonanci, jako nástroji psychosociální i spirituální transformace. Odtud tedy jeho koncept „intuitivní hudby“ ve spojitosti s touto skladbou, kterou nechce ztotožňovat s improvizací. Nenechme se mýlit, jestliže nás v programu nabádají k možnosti se procházet, odcházet a podobně. Toto není ještě představa dlouhodobě až permanentně ozvučených prostor, z nichž lze libovolně odcházet (se kterou přišel později), nebo dokonce druh Muzaku.

Kompozice je vlastně souborem krátkých instrukcí pro performery, které jsou pro ně jakousi exercicií. Stockhausen vysvětloval, že to není pro každého muzikanta. Vyžadoval, aby „skladbu“ prováděli erudovaní a otevření umělci se zkušeností v takzvané determinované hudbě, znalí svého nástroje a pokud možno i sebe sama. Tyto „exercicie“ jsou pak spontánní výslednicí osobnosti, možných kvalit nástroje a instrumentálních dovedností, empatického napojení na ostatní hudebníky i projevem zvuku a hudby jako takové, když v části Zlatý prach požadoval, aby se hudebníci, podobně jako on, čtyři dny postili a pobývali o samotě a v tichu před provedením. V úplnosti má kompozice patnáct částí. Mohou se hrát vcelku, nebo samostatně, většina bez zkoušky. Kompozice nemá určený čas, záleží na performerech. Složení ansámblu také není zadáno. Provedení může trvat dvě až tři hodiny, nebo také sedm hodin.

To, čím se hudebníci řídí, jsou krátké pokyny, které z větší části uvádím, protože dobře osvětlují, co je míněno intuitivní hudbou. V části Richtige Dauern (Správné trvání) je pokynem: „Hraj tón, hraj ho tak dlouho, až pocítíš, že máš přestat. Znovu zahraj tón a hraj ho tak dlouho, až pocítíš, že máš přestat…ať už hraješ, nebo ne, naslouchej ostatním, a ještě lépe, když i lidé poslouchají.“ V další části Unbegrenzt (Neomezený) je stručně: „Zahraj zvuk s jistotou, že máš k dispozici neomezené množství času a prostoru“, doplněné kresbou Gaussovy křivky. To je vše. Skladatel musel vysvětlovat, jak rozvíjet představy o neomezované osobní existenci i nástroji.

Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen – Dario Calderone, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)
Karlheinz Stockhausen: Aus den sieben Tagen – Dario Calderone, 26. dubna 2022, příprava na koncert (foto Marek Bouda)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


5 2 votes
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments