Choreograf Jan Kodet přeje „Dobrou chuť!“

  1. 1
  2. 2
Národní divadlo si na zahájení letošní baletní sezóny připravilo nevídané překvapení. Vůbec poprvé se na jedné scéně sešli tanečníci Baletu Národního divadla a Laterny magiky. Velkolepého autorského projektu se chopila již sehraná trojice, choreograf Jan Kodet a režisérské duo SKUTR. „Byla to obrovská výzva!“ říká o představení Bon Appétit! jeho přední autor Jan Kodet. A co z této výzvy vzniklo? Jak bývá pro Laternu magiku zvykem, experiment. Po ochutnávce na dvou předpremiérách na konci srpna přichází dnes a zítra hlavní chod. Bon Appétit!
Jan Kodet na zkoušce Bon Appétit! (foto Serghei Gherciu)

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?
Nemám jedno nejoblíbenější, jídlo mám obecně moc rád. U nás v rodině k němu byl vždycky velmi kladný vztah, snad proto, že i zceloval rodinu. Obě moje babičky byly výborné kuchařky, máma taky a i mě vaření hodně baví. Rád hostím lidi a pak to samozřejmě i rád jím (směje se).

Jaké vlastní asociace spojené s jídlem jste do představení přinesl?
Důležité pro mě byly metafory. Například na čokoládě jsem chtěl ukázat smyslnost. Holkám jsem například říkal: Představte si, že chlapi zmizeli a tady máte náhradu – čokoládu. Také jsem přišel s myšlenkou palačinek. Původně jsem je chtěl dělat na jevišti naživo, z toho ale sešlo. Když se kuchař ptá: „Kdo si dá se mnou?“ chtěli jsme, aby zůstal s palačinkou v osamění, bez zájemce. V hledišti by se ale vždycky našel někdo, kdo by si ji rád dal. Museli jsme tedy najít alternativu.

Proč jste si vybral zrovna téma jídla?
Je mi blízké a zajímá mě rozvádět ho dál. Už jako tanečník jsem se ho několikrát dotkl. Poprvé tady v Praze v choreografii Honzy Hartmanna. Když jsem pak dělal konkurz do svého asi nejvýznamnějšího angažmá u Ruie Horty ve Frankfurtu nad Mohanem, vytvořil jsem duet o tom, jak se dělá paella. Ten pak Horta zařadil i do repertoáru. Zkrátka mám pozitivní vztah k jídlu.

Laterna magika – Bon Appétit! (foto Serghei Gherciu 2020)

Je svoboda, kterou má tvůrce u autorského projektu, výhoda, nebo hrozí, že s neomezenými možnostmi neví, čeho se chytit?
Je to výhoda, ale nejsem si jistý, jestli zrovna u tohoto projektu. V mnoha ohledech to pro mě byla úplně nová zkušenost a výzva. V Národním divadle už jsem jeden autorský projekt předtím dělal. Představení Camoufl●AGE ale bylo velmi komorní s malým kreativním týmem pro šest lidí na jevišti. Bon Appétit! je velký projekt s širším týmem, a navíc s dvojím obsazením. Uvědomil jsem si, že uřídit tak velký tým, ve kterém je navíc každý i velká osobnost, není nic lehkého. A hodně náročné také bylo, že se projekt, i vzhledem ke koronavirové krizi, rozebíhal na pětkrát. Začali jsme před Vánocemi a skončili teprve na konci léta. Nikdy předtím jsem takhle dlouho na ničem nepracoval.

Docházelo během procesu k velkým změnám?
Ano. Měli jsme nějaké vize, ale jak se projekt vyvíjel, od nějakých nápadů jsme upustili, některé jsme posunuli jinam. Například jsem si myslel, že představení bude ještě grotesknější.

Jak vlastně ke společnému projektu Baletu Národního divadla a Laterny magiky došlo?
S nápadem přišlo vedení a Filip Barankiewicz i Laterna magika ho odsouhlasili.

Jan Kodet na zkoušce Bon Appétit! (foto Serghei Gherciu)

Co byla při práci s těmito dvěma odlišnými soubory největší výzva?
Rozhodně časová koordinace. Na jevišti je celkem patnáct lidí, málokdy se ale během prvních týdnů podařilo, aby se sešel plný počet na zkoušce. Skladatel při komponování celý orchestr nepotřebuje, u tance to tak ale nefunguje. Největší výzvou však bylo, jak nastavit proces tvorby autorského představení pro scénu Národního divadla. Tento typ představení totiž běžně neprodukuje.

Co si soubory mohou navzájem dát?
Promíchalo se tím obsazení, a to přineslo svěží vítr a dodalo novou energii. V obou souborech jsou výjimeční tanečníci. Mrzelo mě, že každý nemohl dostat dostatek prostoru. Nebylo možné každému vybudovat specifický charakter, dát mu sólo nebo duet.

K podobné spolupráci došlo úplně poprvé. Funguje podle vás?
Zatím to nedokážu říct, nemám ještě dostatečný odstup. Máme za sebou období tvorby, teď se uvidí, jak to půjde v praxi během hraní.

Laterna magika – Bon Appétit! (foto Serghei Gherciu 2020)

Jaký máte pocit po prvních dvou předpremiérách?
Čím jsem starší, tím víc mám v závěrečných dnech práce sklony k pesimismu. Měl jsem to tak i u Camoufl●AGE nebo Čarodějova učně, které nakonec byly velice úspěšné. Bon Appétit! bude asi trochu kontroverznější dílo, ale uvidíme.

Proč myslíte?
Je to takový experiment. S Čarodějovým učněm jsme se publiku trefili do noty. Fungoval tam celý balíček věcí. Příběh byl snadno pochopitelný, ale ne prvoplánový. Byla tam krásná hudba, scéna a kostýmy. Roli hrála určitá líbivost a nepochybně happy end. U Bon Appétit!, které je mnohem abstraktnější, ale divák musí zůstat více otevřený.

Je určený spíše mladému divákovi?
Asi ano, ale nejde to takto jednoznačně říct. Zlatovláska například byla pro děti, ale chodily na ni celé rodiny. Můj kamarád, který je fitness trenér, mi dokonce říkal, že se mu to tak líbilo, že by zašel znovu, přitom to je pořádnej chlapák! Po generálce Appétitu za mnou přišli bývalí členové Laterny magiky, kteří v souboru působili třeba před třiceti lety, a od nich jsem dostal moc hezkou odezvu. To mě potěšilo. Je spoustu lidí, co má velice vyhraněný názor, jak má vypadat ona „pravá Laterna magika“, a když se posune trochu jiným směrem, hned to zavrhují.

Co je pro vás „pravá Laterna magika“?
Měl by to být experiment.

Zakomponovali jste do Bon Appétit! tanec, projekce i zpěv, tedy různé druhy umění, právě proto, že je to Laterna magika?
Spíš jsme se nechali inspirovat interprety a tohle z toho vzniklo. Kristina Kornová například nejen tančí, ale i krásně zpívá. Nebo Morgane Lanoue a Mathias Deneux, pan a paní Palačinka, ukázali, že umí hrát a jsou neuvěřitelně vtipní.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments