Jsem kněžna bláznů. Opera o Boženě Němcové

Výsostně ženské téma, opera o Boženě Němcové na libreto Olgy Sommerové, s hudbou Lenky Nota, v režii Kristiany Belcredi, ve výpravě Sylvy Markové, pod taktovkou Gabriely Tardonové a nakonec i v hodnocení Olgy Janáčkové. Pánové na druhé koleji.

První problém: libreto. Řekla bych, že problém zásadní. Musím předeslat, že jsem nerozuměla ani mluvenému ani zpívanému textu, které mně i mým spolusedícím divákům přehlušoval orchestr. Není divu, když se hraje v Mozartově sále Reduty na podlaze bez jakékoli elevace – orchestr vlevo, akce vpravo. Sedíc na levé straně, vyčetla jsem si, že mě nenapadlo sednout si napravo. Zbytečně. Po premiéře jsem zjistila, že text unikal nám všem, snad jen s výjimkou diváků, kteří seděli v první řadě přímo u zpěváků a herce. Nechala jsem si libreto poslat a se zájmem jsem si je pročetla. Ano, tam je jádro pudla. Text této opery v podstatě ani nelze nazvat libretem, protože je důkladnou kompilací mnoha nesourodých pramenů – korespondence, policejních zpráv, úryvků z básní Jaroslava Seiferta, komentářů Vladimíra Vančury nebo Viktora Dyka a dokonce i nedávných zpráv o tom, že je po Boženě Němcové pojmenovaná planetka a také jeden z kráterů na povrchu Venuše. Vzhledem k tomu, že je autorka libreta Olga Sommerová filmová dokumentaristka, není divu, že se do tvorby libreta pustila s vehemencí sobě vlastní tak, jak by asi tvořila scénář k dokumentárnímu filmu. Ostatně jeden takový film o Němcové natočila (a také byla předsedkyní společnosti Boženy Němcové).

Jsem kněžna bláznů je operní prvotinou Lenky Nota, skladatelky, muzikoložky, hudební publicistky a manažerky, bývalé spolupracovnice režisérky Evy Tálské v Divadle na provázku. Čelila mnohomluvnosti libreta tím, že střídala zpěv s mluvenými pasážemi, Josefa Němce nechala pouze mluvit, Božena Němcová je rolí zpívanou i mluvenou podobně jako ostatní osoby, které plní rozličné úkoly včetně role jakéhosi chóru. Hudba Lenky Nota má spíše podkresový charakter, je nenápadná, neorganizuje dramatický prostor, a pokud ji provází zpěv, pak je pro něj charakteristická jakási nekonečná melodie. Hudba zahlušená libretem. To, že opera vznikala několik let, ji zřejmě ani nepoškodilo, ani jí neprospělo. Snad by mohla být předlohou již zmíněného dokumentárního filmu nebo možná rozhlasové inscenace. Lze ji jistě krátit, ale tím se nezmění základní skutečnost, že podstata této opery jako by divadelní inscenaci ani nevyžadovala.

Inscenace je však na světě. Dokonce inscenace v brněnském Ensemble Opera Diversa, který ušel už dlouhou a stále úspěšnější cestu díky svému erbovnímu týmu Drábek – Kyas, jehož operní tvorbu inscenuje. Teď, když chce soubor Opery Diversa rozšířit svůj dramaturgický rejstřík o tvorbu dalších autorů a navíc jej chce obohatit o dramaturgický cyklus Žena v hlavní úloze, je logické, že jej zahajuje právě operou o Boženě Němcové, která je pro nás všechny, zvláště pak pro ženy, postavou kultovní.

Inscenátorky vybraly velmi dobré sólistické obsazení, které podalo přesvědčivý výkon. Božena Němcová má v Jarmile Balážové i typově odpovídající představitelku, svým dobře posazeným mezzosopránovým hlasem hlavní postavu zpívá i mluví (snad jen tvrdé L by se mohla odnaučit), ztělesňuje ji v jejím přirozeném půvabu i v neustávajícím marném hledání pravé lásky i praktičnosti v životě s manželem a čtyřmi dětmi. (Právě o jejím soužití s nimi bych ráda věděla víc. Pokud cestovala sama nebo s manželem, kdo se jí staral o děti? Jak se mohlo stát, že když byli na cestách a police jim zadržela poštu, přispěchala Němcová až k úmrtnímu loži svého syna Hynka?)

Uzavřít inscenaci do scénografie sektorové kuchyně se stolem a s ošuntělou kuchyňskou linkou, z níž odevšad vystrkují hlavu nebo vylézají jednající postavy včetně milenců očíslovaných podle chronologie, je jistě patřičné tragikomické řešení stejně jako kostýmy, které u hlavní postavy kombinují současný oděv s krinolínou, přidají dvě kalhotkové role s nabílenými obličeji a muže, kteří by ve svém oděvu vplynuli mezi diváky. Inscenace neztrácí tempo, postavy se vynořují odevšad – z kachliček nad sporákem, pod hrnci, z ledničky i odjinud. Možná však, že tu přece jenom chybí prostor pro básnický ohlas nesmrtelné spisovatelky a pro její slávu, která se doslova hvězd dotýká… Hudební nastudování Gabriely Tardonové je precizní, bez problémů. Je zkušená ve své spolupráci s různými inscenačními tvary Ensemble Opera Diversa a také výkon orchestru je pod jejím řízením obdivuhodný.

Krátce řečeno: inscenační podoba operní prvotiny Lenky Nota a Olgy Sommerové v Mozartově sále Reduty naprosto předčí svou předlohu. Má-li soubor Opery Diversa pokračovat v cestě nastoupené operními díly a dílky Pavla Drábka a Ondřeje Kyase, mohla by být dramaturgie vybíravější. Nezáleží přece pouze na tématu, ale na konkrétním tvaru inscenované předlohy. Ale to v Ensemble Opera Diversa jistě dobře vědí.

Hodnocení autorky recenze: 75%

Lenka Nota:
Kněžna bláznů
Libreto: Olga Sommerová
Hudební nastudování a dirigent: Gabriela Tardonová
Režie: Kristiana Belcredi
Scéna a kostýmy: Sylva Marková
Ensemble Opera Diversa
Premiéra 17. listopadu 2017 Mozartův sál Reduty Brno

Božena – Jarmila Balážová
Josef Němec – Lukáš Rieger
Postavy komentátorů, hostů, udavačů, dětí, historiků a milenců – Tereza Maličkayová, Pavla Radostová, Martin Javorský, Aleš Janiga

www.operadiversa.cz