Koncert Prague Summer Nights byl částečně zasvěcen ukrajinským umělkyním
Festival Prague Summer Nights se objevil v ČR poprvé v roce 2015. Nabízí symfonický a operní repertoár. První koncert letošního ročníku se odehrál 22. června v táborském Divadle Oskara Nedbala, druhý 27. června v kutnohorské katedrále Sedlec, třetí 28. června opět v Táboře.
Koncert 5. července v Obecním domě byl částečně zasvěcen ukrajinským umělkyním – skladatelce Iryně Aleksiychuk a mladé klavíristce Anně Dmytrenko. Podpora míru a demokracie kdekoli, nejen na Ukrajině, byla zmíněna v úvodu koncertu.
Po symfonickém koncertu budou následovat ještě dvě operní představení s reprízami ve Stavovském divadle. 11. a 13. července bude uvedeno studentské nastudování Mozartovy Figarovy svatby, 12. a 14. července Dona Giovanniho. Stejné tituly uvedl festival ve Stavovském divadle i v loňském roce 13. a 16. července. Lišila se dramaturgie koncertu (C. M. von Weber, M. Bruch a Dvořákova 7. symfonie).
Projekty Classical Movements se konají ve spolupráci s domácími institucemi. U koncertu 5. července byli do orchestru začleněni hráči České filharmonie, podle programu Ondřej Skopový – housle, Dominik Trávníček – viola, Eduard Šístek – violoncello, Vladislav Borovka – anglický roh a Ladislav Kozderka – trubka. V nástrojové skupině viol se účastnila Alena Svobodová ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Orchestr je, podle informací pořadatele, složen především ze studentů prestižních zahraničních škol – The Juilliard School, Royal Conservatory of Music ad. Jsou koučováni staršími zkušenými hráči. Orchestr doprovodí také operní představení plánované v Praze. Formát má sloužit především k rozvoji mladých hudebníků. U následných operních představení Figarovy svatby i Dona Giovanniho zajišťuje Národní divadlo výpravu a kostýmy. Jinak jsou představení kompletně dovezena.
Rozsah a záběr činnosti Neety Helms a společnosti Classical Movements je obdivuhodný. Neeta Helms se věnovala hudbě od dětství, ale vystudovala ekonomii. V roce 1992 vytvořila agenturu Classical Movements, která je postavena jako mezinárodní touring agentura. Zároveň je členkou představenstva Taki Alsop Conducting Fellowship. Působí v cca 145 zemích a ročně vyprodukuje na šedesát projektů. Její srdeční záležitostí jsou zřejmě sbory, práce s mladými a projekty pro ženy. Do tohoto rámce zapadá i objednávka skladby od ukrajinské skladatelky Iryny Aleksiychuk, jejíž skladba Go Where the Wind Takes You (Jdi tam, kam tě vítr zavane), je inspirována válečnou situací na Ukrajině.
Text básnířky, její přítelkyně Oleny Stepanenko, je mementem a zároveň i povzbuzením: “…slunce se vyhřívá v troskách tvého domu… hle, tvá háčkovaná košile s dírami po kulkách. Sestřičko, sestřičko, ty ale sbíráš kořeny… vzduch vane tvým hlasem, vidí a slyší miliony sester čekat u bran života, držet je smrt na vodítku. Mezi nimi tvoje ruka. Neviditelná a neochvějná… Tvůj hlas, tvůj úkol: Sestro, jdi, kam tě vítr zavane. Není tu nic, co bys nemohla překonat…“ (vlastní překlad). Text má být uveden před každým provedením, tichým a citlivým hlasem z nahrávky, podbarven jemnou rezonancí gongu.
Poté začne skladba z pianissima ve smyčcích s upomínkou tklivosti lidových hudebních kořenů země. Kompozice graduje, čas se zahušťuje. Několikrát se hudební obraz vrací ke klidu, světlu až pastorálnímu, připomínajícímu mahlerovský styl. Závěrečná gradace zvukového pléna s žesti a bicími ústí do tonálního konce se zdůrazněnou kodou. Provedení s přehledem nastudovala americká dirigentka Laura Jackson, která vede Reno Philharmonic v Nevadě a významně se věnuje provádění současného repertoáru.
Skladby Iryny Aleksiychuk jsou dostupné na YouTube, i když ne zrovna v nejlepší kvalitě zvuku. Zdá se, že je spíše kompozičním syntetikem. Ráda pracuje i se sbory, tradicí, duchovní tematikou, v instrumentaci s perkusemi a klavírem (se svým manželem, klavíristou Jurijem Kotem, vystupuje v duu). Způsob, jakým uvedenou premiérovou skladbu dramatizovala, prozrazuje osvojené prostředky ruské školy – zejména Šostakoviče a Stravinského. Její skladby jsou vyhledávané interprety. Je z nich cítit hlubší neformální osobní motivace a umělecká zručnost.
Klavírní koncert č. 2 g moll, op. 22 francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse (1835–1921) bývá demonstrací virtuozity zejména mladých interpretů. Je ovšem dostupná i nahrávka Arthura Rubinsteina.
Ukrajinsko-americká půvabná klavíristka Anna Dmytrenko patří k mezinárodním hvězdám mladé generace. Získala řadu mezinárodních ocenění především za provedení Čajkovského a Prokofjeva. Její repertoár je převážně klasicko-romantický, v komorní tvorbě zahrnuje i Klavírní kvintet Antona Weberna. Zaujme nejen mistrovstvím, ale i lehkostí a nadhledem, jakým zvládá náročnou mezinárodní sólovou profesi.
Camille Saint-Saëns se projevoval jako všestranný génius se zájmy v mnoha oborech, mimo jiné byl i vynikajícím klavíristou, varhaníkem a hudebním kritikem. Jeho Klavírní koncert č. 2 z roku 1868, dedikovaný madame A. de Villers, je výjimečný především charakterem své úvodní věty i nezvyklou celkovou třívětou kompozicí. Byl kritizován za rozptyl stylových kontací „od Bacha po Offenbacha“ (Zygmuntem Stojowským). Možná i proto, že byl Saint-Saëns varhaníkem, začíná jeho koncert sólovou introdukcí ve stylu bachovské fantazie (Andante sostenuto), na kterou razantně naváže orchestr. Celá první věta je střídáním pevného beethovenského a impresivního zvuku. Druhá věta Allegro scherzando v E dur v sonátové formě je atypická a má radostný charakter. Klavírní sazba je velmi odlehčená. Třetí, závěrečná věta Presto g moll je extrémní, hybná s odkazem na charakter saltarella s triolovou figurací.
Obecní dům má v auditoriu nevyrovnaný zvuk, ale z mé pozice (9. řady) zněl zvuk klavíru plně a měkce. Možná by provedení sneslo místy méně pedálu, což se asi nedá předem odhadnout, protože zvuk závisí na naplnění auditoria. Orchestr řídil John Nardolillo, působící především jako dirigent orchestrů v USA, hostuje také v Evropě. Pod jeho taktovkou zazněla i Dvořákova Novosvětská a také provedení Dona Giovanniho v letošním ročníku festivalu. Nevím, jaký čas může věnovat orchestr zkouškám, ale z mého pohledu by především orchestru prospělo o něco nižší tempo poslední věty, aby byl zvuk zejména smyčců zřetelnější. Rytmická pevnost této věty je důležitá a vždycky je lepší, když posluchač ještě cítí rezervu a určitý „dech“ skladby, než primárně prezentaci virtuozity.
Je velkou odvahou zařadit na program Dvořákovu Novosvětskou. Už proto, že u nás máme ve sluchu do detailu propracované provedení českými orchestry, zejména Českou filharmonií. Tady platí opět moje otázka, kolik času může orchestr v daném složení věnovat zkouškám, protože jsme zvyklí na perfektní souhru v rámci nástrojových skupin, dotažení frází. Dvořákovo kompoziční myšlení je v nástrojových sekcích rovnocenné. Témata procházejí všemi hlasy. Vysoké nároky jsou zejména na horny i celé žestě, které nesmí intonačně při uvedení témat selhat. Drobných nedostatků bylo pro české ucho dost – v dotažení frází, přesné souhře smyčců, která napomáhá definovanosti zvuku, v nasazení horen a pozounů. Zaujalo mne také neobvyklé svázání dvou úvodních motivů Larga, v nichž jako by v nádeších skladatel „hledá“ neobvyklou modulační cestu. Triangl v úvodu třetí věty zněl až moc silně, skočný charakter byl trochu opatrný. Nejlépe vyznívala témata ve dřevech, zejména v anglickém rohu (Vladislav Borovka) a celkově závěrečná věta. Přes tyto drobnosti byl potlesk velký a ve stoje.
Koncert nebyl plně navštíven. Publikum bylo celkově mladé s naprostou převahou cizinců, především Američanů a Japonců. Už podle vítání interpretů před výkonem bylo v sále zřejmě dost přátel a kolegů samotných umělců. Očekávala jsem větší návštěvnost ukrajinských posluchačů. Celkově je bezesporu festival kvalitním zpestřením letní kulturní nabídky v Praze a určitě přínosný i svým zaměřením na mladé umělce a publikum.
Prague Summer Nights: Young Artists Music Festival
5. července 2024, 19:30 hodin
Smetanova síň, Obecní dům
Program
Iryna Aleksiychuk: Go Where the Wind Takes You (světová premiéra, objednávka Classical Movements)
Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 2 g moll, op. 22
I. Andante sostenuto
II. Allegro scherzando
III. Presto
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9, e moll, op. 95, „Z Nového světa“
I. Adagio-Allegro molto
II. Largo
III. Molto vivace
IV. Allegro con fuoco
Účinkující
Anna Dmytrenko – klavír
Laura Jackson – dirigentka
John Nardolillo – dirigent
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
