Mahler, Martinů a Messiaen: Hudební zážitek v Rudolfinu

Dramaturgicky výtečně koncipovaný pořad přivedl na pódium vynikající umělce. Obdivuhodná byla nejen preciznost hry jednotlivců, ale po celý večer absolutní souhra a přesnost provedení, všechny skladby byly vypracovány do nejmenšího detailu zvukově, tempově i dynamicky. Šíře dynamické škály perfektně dodržená u všech hráčů až brala dech, jedinečná pianissima a dramatická forte dala všem skladbám přirozenou plasticitu. Dobře volená tempa nechala hudebnímu toku volnost, melodie nespoutané taktovými čarami mohly plně vyniknout.

Mahlerův Klavírní kvartet a moll, dílo teprve šestnáctiletého skladatele ještě z dob jeho studií na vídeňské konzervatoři, poprvé zazněl v červenci 1876, nyní se ho výtečně zhostili klavírista Martin Kasík, houslista Roman Patočka, violista Jiří Pinkas a violoncellista Mikael Ericsson s plným pochopením pro rysy Mahlerovy hudby, které jsou již v tomto raném jednovětém opusu patrné. V jejich provedení plně vyzněla Mahlerova romantická vášnivost, síla hudebních kontrastů, témata byla přehledná a kvartet zněl v působivé, jímavé průzračnosti. 

Smyčcový sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224 napsal Bohuslav Martinů v roce 1932 pro skladatelskou soutěž vypsanou americkou mecenáškou Elisabeth Sprague-Coolidge. Zvítězil s ním mezi 145 zadanými soutěžními skladbami. Sextet premiérovalo 25. dubna 1933 ve Washingtonu Krollovo sexteto – s takovým úspěchem, že skladbu museli provést ještě jednou. Ačkoliv ji skladatel napsal za pouhý týden, podařilo se mu vytvořit mistrovské dílo, které v brilantním přednesu houslistů Milana Al-Ashhaba a Romana Patočky, violistů Karla Untermüllera a Jiřího Pinkase, violoncellistů Mikaela Ericssona a Petra Nouzovského zapůsobilo mimořádným účinkem.

Kvartet pro konec času Oliviera Messiaena je neobvyklé, ojedinělé dílo nejen dobou a místem vniku, ale i svým celkovým charakterem. Messiaen jej komponoval v zajateckém táboře ve Zhořelci (Görlitz), kde byl v letech 1940–1941 internován, inspirací mu byla 10. kapitola biblické Apokalypsy Zjevení Janova. Zhudebněním několika obrazů této vize chtěl ve válečné době skladatel nepochybně dodat duchovní sílu svým spoluvězňům. Neobvyklé nástrojové složení je dáno hudebníky, kteří byli v místě k dispozici: houslista Jean Le Boulaire, klarinetista Henri Akoka a violoncellista Étienne Pasquier, na klavír hrál sám skladatel. Messiaen v osmi částech kompozice originálně a promyšleně střídá nástroje, pouze ve čtyřech větách hrají všechny nástroje společně.

V Rudolfinu zazněl kvartet ve strhujícím provedení Romana Patočky, Irvina Venyše, Petra Nouzovského a Martina Kasíka. Vysoká míra koncentrace všech členů kvartetu byla obdivuhodná – dílo v jejich podání nikdy neztratilo napětí, provedení téměř hodinové skladby nemělo sebemenší trhlinu. Všichni hráli s hlubokým zaujetím, s mimořádným pochopením pro náročnost partů, pro specifika jednotlivých vět. Křehká a ve své výpovědi tak silná Messiaenova hudba naplnila sál Rudolfina a srdce posluchačů. Perfektní byla souhra všech účinkujících ve společných částech – „Liturgie de cristal“ (Křišťálová liturgie), „Vocalise, pour l’Ange qui annonce la fin du temps“ (Vokalíza pro anděla zvěstujícího konec času), „Intermède“ (Mezihra / bez klavíru), „Fouillis d’arcs-en-ciel, pour l’Ange qui annonce la fin du temps“ (Spleť duh pro anděla zvěstujícího konec času) a v rytmicky obtížné „Danse de la fureur, pour sept trompettes“ (Tanec zuřivosti pro sedm trubek).

Irvin Venyš rozezněl svůj nástroj v technicky náročné větě pro klarinet sólo, v úzkostné „Abîme des oiseaux“ (Propast ptáků) ke skutečnému mistrovství, jímavou naléhavost mělo v podání Petr Nouzovského „Louange à l´Éternité de Jésus“ (Velebení Ježíšovy věčnosti), v němž vyzněla krása violoncellistova tónu. Martin Kasík jemností úhozu doplňoval citlivě sólové smyčcové nástroje a exceloval v bravurních pasážích. Závěrečné „Louange à l’Immortalité de Jésus“ (Velebení Ježíšovy nesmrtelnosti), věnované pouze houslím a klavíru, patří Kristu jako člověku směřujícímu k Bohu. Jeho dokonalé provedení, procítěný přednes Romana Patočky za citlivého klavírního doprovodu Martina Kasíka, zanechalo dojem, pro nějž se těžko hledají slova – hlas houslí v závěrečných vysokých tónech v jemném pianissimu zněl vskutku jako očistný hlas boží, jemný zvuk klavíru jako šum andělských křídel. 

Provedení Messiaenova kvartetu bylo skutečně výjimečným setkáním s hudbou. Ale i celý koncert byl svou vysokou úrovní mimořádným zážitkem. Zážitkem, který hned tak nevyprchá, který v nás nejen hodně dlouho doznívá, ale který zanechává v myslích a srdcích trvalou stopu.

Český spolek pro komorní hudbu: Kvartet na konec času
4. ledna 2023, od 19:30 hodin
Praha, Rudolfinum

Program:
Gustav Mahler: Klavírní kvartet a moll (6′)
Bohuslav Martinů: Smyčcový sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224 (23′)

— Přestávka —

Olivier Messiaen: Quatuor pour la fin du Temps pro housle, klarinet, violoncello a klavír (37′)

Účinkující:
Martin Kasík – klavír
Irvin Venyš – klarinet
Milan Al-Ashhab – housle
Roman Patočka – housle
Jiří Pinkas – viola
Karel Untermüller – viola
Petr Nouzovský – violoncello
Mikael Ericsson – violoncello