Michaela Zajmi: Pokaždé navštívit jinou komnatu

  1. 1
  2. 2
  3. 3

MZ:Všem bych to doporučila. Netrávit mnoho času ve škole a jít do divadla, je-li příležitost. To je nejlepší škola, jakou si můžete představit. Pražská konzervatoř byla v tomhle smyslu jedinečná a já bych ráda za všechny vyzvedla dvě jména. Vedoucí operního studia profesorku Reginu Szymikovou, která byla tvrdá a nekompromisní a neustále nám vštěpovala, že na nás, čerstvé absolventy, nikde nečekají! Že se musíme postarat sami a na rozdíl od školy nám v divadle nikdo nic pod nos nenaservíruje. A uvést musím profesorku Marii Kronbergerovou. Ta nás vedla k italštině, k práci s textem, k překladům. Kdykoli jsme za ní mohli přijít s árií, kterou jsme si chystali na koncert. Trvala na tom, abychom znali doslovný překlad a věděli, co postava cítí, a jak jedná.

VB: Už jsme se toho dotkli… zažila jste ve své kariéře chvíli, bod, kdy jste si uvědomila, že nemusíte myslet na pěveckou techniku a můžete se plně soustředit na výraz a podání?

MZ: A já se tu musím vrátit k Rossiniho Popelce! Protože právě u ní to zažívám opakovaně. Konkrétně při její závěrečné árii, po třech hodinách na jevišti… Rossini byl chytrý, věděl, že tady už je umělkyně tak rozjetá, že árii vystřihne na jedničku, aniž by se musela nervovat technikou. Navíc já s tou árií začala brzy, už v pátém ročníku na škole. Takže to je v mém případě to pověstné „probuzení o půlnoci“… kdykoli naskočím, jak kdybyste mě natáhl klíčkem. Nikdo mi nevěří, že já se na tuhle strašnou árii ve finále Rossiniho opery tolik těším. V ní jsem svobodná…

VB: Děkuji za rozhovor a 28. září v Liberci … In Bocca Al Lupo !!!


Mezzosopranistka Michaela Zajmi (roz. Kapustová), narozená v Brně, je absolventkou Pražské konzervatoře ze třídy prof. Yvony Škvárové. Již během studia a následně po něm se úspěšně zúčastnila několika pěveckých soutěží. Největšího ocenění dosáhla na podzim roku 2009 na 44. Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a to hned v několika kategoriích. V oboru opera-ženy získala 3. cenu a v oboru píseň taktéž 3. cenu. Rovněž se stala laureátkou mezinárodní Soutěže o Cenu Leoše Janáčka (EMCY). Debutovala rolí Rosiny v Lazebníku sevillském v Divadle J. K. Tyla v Plzni a poté následovaly další role v Národním divadle Brno, v Národním divadle v Praze, v Jihočeském divadle České Budějovice a Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Za rok 2010 byla nominovaná na cenu Thálie za mimořádný jevištní výkon v roli Angeliny v Rossiniho opeře La Cenerentola v Národním divadle Brno a v roce 2013 byla širší nominaci za roli Giovanny Seymour v Donizettiho opeře Anna Bolena v Národním divadle moravskoslezském. V Národním divadle v Praze účinkuje v  rolích, jako je Mozartova Dorabella (Così fan tutte) a Cherubín (Figarova svatba), Rosina (Rossini: Lazebník sevillský), Mercedes (Bizet: Carmen), Druhá lesní žínka (Dvořák: Rusalka), Lišák Zlatohřbítek (Janáček: Příhody lišky Bystroušky), Bersi (Giordano: Andrea Chénier), Charlotte (Massenet: Werther) ad. Podnikla úspěšné pěvecké turné po Itálii. Účastnila se turné s Dvořákovou Rusalkou s operním souborem Glyndebourne Tour po celé Anglii. S Operou Národního divadla hostovala v Japonsku a v roce 2014 vystoupila s Budapest festival orchestra na koncertech po Evropě. V lednu 2016 byla pozvána do Teatro Regio v Turíně, kde ztvárnila postavu Lišáka v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky. (Zdroj: www.narodni-divadlo.cz)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na