Využila k tomu architektonický klenot Olomouce a jeho historické zázemí, Arcibiskupský palác, který má nyní rovněž kvůli pandemii zavřené brány, ale výjimečně je otevřel hudebníkům Moravské filharmonie 30. března 2021, aby zde mohli v nádherném prostředí slavnostní dvorany realizovat a nahrát Velikonoční koncert a posléze jej přenášet on-line přes Youtube.
Program koncertu byl velmi stylový – zazněl výběr z oratoria Johanna Sebastiana Bacha Matoušovy pašije, které Bach složil na úryvek z Matoušova evangelia (v překladu Martina Luthera) líčící smrt Ježíše Krista. Text k doplňujícím madrigalům napsal lipský básník zvaný Picander. Dílo z roku 1729 nyní znovu ožilo v recitativech, chorálech a áriích, vybraných tak, aby byl zachován charakter a poslání díla. To je více než tříhodinové, realizuje-li se v plném obsazení a provedení, proto zde zazněl jen výběr, tedy části No. 1, No. 2 Evangelista, Jesus, No. 3 Choral, No. 6 Aria, No. 7 Evangelista, Judas, No. 8 Aria, No. 17 Choral, No. 21 Evangelista, Jesus, No. 22 Recitativo, No. 23 Aria, No. 34 Recitativo, No. 35 Aria, No. 39 Aria, No. 40 Choral, No. 42 Aria, No. 48 Recitativo, No. 49 Aria, a No. 62 Choral. Celkem 45 minut čisté, precizní a niterné hudby. Ovšem v komorním podání, bez sboru, se čtyřmi sólisty, kteří zastali všechny předepsané úlohy.
Tenorového partu se ujal Matúš Šimko, pěvec s menším, ale technicky dobře zvládnutým, znělým hlasem, barytonová sóla zvládal s noblesou a měkkostí a s dokonalou dikcí Roman Hoza. Sopránového partu se zhostila mladá sopranistka Tereza Zimková, která vládla jasným a stříbrným hlasem, i když ve výškách poněkud ostrým. Altové partie přednášela Lucie Hilscherová hutným barevným hlasem s procítěným přednesem a měkkou kantilénou. Hlasy byly zvukově i barevně dobře sladěné a vytvářely harmonicky kompaktní celek.
Orchestr hrál ve velkém prostoru sálu, kde bylo možné hudebníky rozesadit v dostatečných vzdálenostech, aby byla naplněna hygienická opatření. Samozřejmě tohle netradiční posazení si vybralo svou daň, především po stránce akustické. Komorní obsazení orchestru je zvukově křehká věc a vyžaduje těsnou spolupráci hudebníků. Dirigent Jakub Klecker si byl zjevně tohoto handicapu vědom a vedl orchestr velmi soustředěně. Bezpečně držel ostinátní rytmus a nepřetržitě plynoucí proud hudby vedl s jistotou až do konce. Zvuk orchestru však ve velkém klasickém sále působil poněkud opuštěně. Nicméně to byla jen malá daň za odvahu, se kterou do projektu dirigent s filharmonií odvážně šel a přinesl posluchačům světlo do šedi pandemické doby.
Před koncertem promluvil k posluchačům nejen ředitel filharmonie Jonáš Harman, ale především olomoucký arcibiskup a metropolita moravský Jan Graubner. Jeho lidské a klidné vystoupení dalo již na začátku koncertu váhu a noblesu, která se nesla po celou dobu jeho trvání. Počin filharmonie Olomouc je nutno ocenit, neboť přinesl do velikonoční doby pohodu a zklidnění, které tolik všichni potřebujeme.
