Mozart v Brně v dramatickém stylu

Ve středu 14. února zazněl v Besedním domě první koncert ze tří ze série třetího abonentního cyklu Filharmonie doma I. Komorní obsazení orchestru spolu se sólovým klavírem zaplnilo pódium a klasický program přilákal především publikum vyznávající klasiku.

Koncert měl název Amadeus v Praze a hrály se skladby, které jsou neodmyslitelně spjaty s tehdejším pobytem dnes slavného skladatele. U dirigentského pultu stanul Alexander Liebreich (1968), jehož brněnské kořeny ho činí pro místní publikum přitažlivým.

Noblesní dirigent má čistá a srozumitelná gesta a výrazově skladby prožívá, jde po celku, už méně po detailech. Celé vyznění koncertu založil na dramatičnosti a udělal z Mozarta poněkud démona. Dramatické vyznění skladeb už směřovalo k romantismu, což vzbuzovalo otázky.

Figarova svatba a její nadšené pražské přijetí se odráží ve výroku „Mí Pražané mi rozumějí“. Předehra k opeře KV 492 je opravdu číslem sui generis, je působivá a pracuje s dynamickými protiklady a efekty. Dirigent zvolil rychlé tempo a pohrál si s kontrasty a efektním vyzněním forte pasáží.

Klavírní koncert č. 20 d moll KV 466 sice do pražského období nezapadá, ale dobře působil v kontextu večera. Sólistou byl izraelský klavírista Saleem Ashkar z Nazaretu (1976), jehož životopis se hemží proslulými koncertními sály i symfonickými orchestry. Technicky brilantní, výrazově uměřený a energický, sklidil od publika zasloužené ovace.

Po přestávce zazněla opět operní předehra, tentokrát k opeře Don Giovanni, KV 527. Démonické pojetí dostalo zelenou a Mozart se opět posunul ve výrazu k romantice. Následující Symfonie č. 38 D dur KV 504 „Pražská“ se nesla v duchu tajemna a osudovosti a stále víc se dirigentovi dařilo její provedení romantizovat. Pomáhal tomu jak patetický úvod, tak i druhá věta Andante, použitá tehdy netradičně na místo menuetu. Vyvrcholení v závěrečné větě, Prestu, se už mozartovskému dílu málo podobalo.

Nicméně pojetí dirigenta a jeho výklad interpretace v duchu romantiky je možné přijmout a publikum ho ocenilo. Otázky však vzbuzovaly malé nepřesnosti v interpretaci orchestru, a to v mírně rozkolísaném rytmu – v klavírním koncertu i v Pražské symfonii. Stejně tak by si zasloužila větší pozornost i barevná souhra houslí a dřev, aby vytvářely přesvědčivou intonační hladinu, zejména ve druhé větě Pražské symfonie. Těmto detailům by bylo dobré se víc věnovat, a to jak ze strany dirigenta, tak hráčů samotných. Pak by byla lépe patrná pečlivá příprava a interpretace by byla působivější. Tak snad se to podařilo v dalších dvou koncertních večerech.

Hodnocení autorky recenze: 85 %

 

Amadeus v Praze
Dirigent: Alexander Liebreich
Saleem Ashkar (klavír)
Filharmonie Brno
14., 15. a 16. února 2018 Koncertní sál Besední dům Brno
(psáno z koncertu 14. 2. 2018)

program:
Wolfgang Amadeus Mozart:
– Figarova svatba, předehra k opeře KV 492
– Klavírní koncert č. 20 d moll KV 466
– Don Giovanni, předehra k opeře KV 527
– Symfonie č. 38 D dur „Pražská“ KV 504

www.filharmonie-brno.cz