Napíšete operu o Donaldu Trumpovi? John Adams slaví sedmdesátiny

  1. 1
  2. 2

Když se dnes setkáváme v pustém zákulisí Berlínské filharmonie, je Adams vymydlený, v nejlepší formě a přichází přesně na čas. Po celý tento rok je znovu na cestě, tentokrát jako sedmdesátník, a putuje po celém světě mezi orchestry a operními domy, které vyjádřily přání připomenout si jeho jubileum. Simon Rattle, jeho starý přítel a obhájce, dirigoval tři Adamsovy koncerty se svými berlínskými filharmoniky. Adams, který také často diriguje, zatím pracoval s mladými hráči, vyučoval a dával rozhovory.

„My [současní skladatelé] se musíme smířit s názorem, že to, co děláme, je bezvýznamné nebo elitářské – že klasická hudba je mrtvá. Je to depresivní prognóza, jako kdybyste šli k onkologovi a slyšeli od něj jen špatné zprávy. Je problém, že instituce zaměřené na klasickou hudbu jsou tak velké. Musí strávit spousty času vytvářením marketingových modelů a fundraisingem… hrozí nebezpečí, že pojetí umění jako něčeho nového, stimulujícího či provokujícího může zaniknout. Nemůžete dosáhnout hlubokého, smysluplného prožitku v kratičkém úryvku.” Adams očekává, že obecenstvo bude připravené, že bude mít nějaké znalosti nebo alespoň zájem, aby porozumělo kontextu. “Když posloucháte mou hudbu, může vám pomoci, pokud budete vědět, že je v ní hluboce zakořeněn jazz a Stravinskij,” říká. Anebo, mohli bychom dodat, také melodie ze show čtyřicátých let, které hráli jeho rodiče, otec klarinetista a matka zpěvačka.

Další Adamsovou operou budou Girls of the Golden West (Děvčata ze zlatého Západu) s premiérou v listopadu. S myšlenkou na tuto operu přišel Sellars, který také sestavil text. “Měli jsme různé nápady. Peter myslel na Pucciniho operu La fanciulla del West, vycházející ze hry Davida Belasca o zlaté horečce, The Girl of the Golden West. Peter se zabýval tím příběhem a byl šokován, jak vzdálený je realitě. Je to ohromný příběh, ale zkresluje skutečnost stejně jako knihy Jacka Londona, naprosto ignoruje zoufalé naděje těch lidí, mladých lidí, ve věku mezi dvaceti a třiceti lety – Mexičanů, Chilanů, Evropanů, černých bývalých otroků.“ Adams přirovnává přitažlivost, jakou tehdy Kalifornie měla, k Wagnerovu Ringu – stejná víra, že tam můžete jet a dobývat ze země zlato a nadělat jmění. „Jenže takhle to vůbec nebylo. Byly to falešné zprávy.“

Dostanou se Girls of the Golden West také do Velké Británie? „To nevím. English National Opera dělala všechny mé věci, ale teď to mají trochu složité…“ Adams má těsný vztah k britské hudební scéně. Pracuje jako skladatel a dirigent s London Sinfonietta, London Symhony Orchestra, BBC Symphony Orchestra a nedávno byl jmenován hostujícím profesorem skladby na Royal Academy of Music v Londýně. „Mám rád britské hudebníky, jsou neuvěřitelně schopní a dychtiví učit se nové věci.“ Říká se, že Adams bude uveden jako hlavní skladatel na BBC Proms 2017. Ještě předtím se v Barbican koná jeho narozeninový koncert (25. února – pozn. překl.). Ústředním bodem programu bude slavná a bláznivá Grand Pianola Music, kde se Beethoven míchá s „koktejly Liberace“, jak píše Adams. Je to rošťácká hudba: „jako ušklíbající se záškolák s umouněným obličejem, který by zasloužil naplácat.“ Není divu, že patří k nejpopulárnějším Adamsovým dílům.

 

Přeložila Kateřina Bodnárová

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat