Nejšťastnější jsem, když stojím na jevišti a zpívám. Zemřel tenorista Johan Botha
Johan Botha podlehl v jedenapadesáti letech ve Vídni těžké nemoci
(Standard – 8. září 2016 – Daniel Ender)
Heslo „život pro jeviště“ plnil Johan Botha zvláště důsledně. Jeho cíl se zdál jasný od samého začátku. Narodil se roku 1965 v Rustenburgu v Jižní Alfrice a vyrůstal na farmě svých prarodičů. Jeho otec poslouchal díky samozásobování elektřinou gramofonové operní nahrávky a tak se Botha už jako pětiletý chlapec toužil stát zpěvákem. V mládí byl basbaryton, během studia v Pretorii pak rozvinul vyšší polohu. Po debutu jako Max ve Weberově Čarostřelci roku 1989 v Roodepoortu nastoupil následujícího roku do sboru v Bayreuthu. Ještě než na Zeleném pahorku vzbudil nadšení jako Siegmund ve Valkýře (kdy byl dokonce srovnáván s pěveckou legendou Lauritzem Melchiorem), prošel několika provinčními divadly a stal se sólistou Opéra Bastille v Paříži, kde okouzlil jako Pinkerton v Madama Butterfly. To už se o něm doslechli intendanti dalších operních scén – a tak byl objeven tenor století, který zvládal repertoár od Beethovena přes italské autory až k Wagnerovi a Straussovi.
Hrdinsky zářivý hlas
Svou typickou zdrženlivostí v hereckém projevu ztělesňoval zcela na hudbu koncentrovaný a v dnešní době téměř anachronický pěvecký typ, který se díky hrdinsky zářivému, neobvykle robustnímu a plnému hlasu stal jedinečným zjevem. Přes Hagen, Dortmund a Bonn dospěl do velkých operních divadel v Miláně, Londýně, Paříži, New Yorku, Chicagu, Los Angeles, Berlíně Drážďanech, Mnichově a Hamburku, zpíval na Salcburském festivalu a ve Vídeňské státní opeře, s níž byl od tamního debutu v Tosce roku 1996 pevně svázán. Ve dvou desetiletích od svého angažování zde odzpíval 222 představení, mezi nimi osm premiér ve dvaadvaceti různých rolích.
Roku 2003 obdržel titul „komorního pěvce“ a letos byl jmenován čestným členem Státní opery. Kromě mezinárodních závazků – roku 2010 například poprvé zpíval v bayreuthském Prstenu – se stala Vídeň jeho uměleckým i soukromým domovem. Zde žil s manželkou a dvěma syny a často ho bylo možno potkat v restaurantu Plachutta nebo v Café Mozart; veřejnosti se však jinak vyhýbal.
„Nejšťastnější jsem, když stojím na jevišti a zpívám,“ řekl loňského roku v jednom ze vzácných rozhovorů, když v Johannesburgu dával benefiční koncert ve prospěch dětské nemocnice. Nedávno musel mnoho vystoupení odříci, také Pucciniho Turandot ve Státní opeře minulou sezonu; vinu na tom neslo těžké onemocnění, které se v létě zdálo zažehnáno. V srpnu ještě mohl Johan Botha navštívit rodiče v Rustenburgu a měl mnoho plánů. Příští rok měl zpívat v Berlíně Tristana. Zemřel ve čtvrtek ve svém vyvoleném městě Vídni.
Přeložila Vlasta Reittererová
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]