Ohlédnutí za Olomouckými barokními slavnostmi: Endymio a Enrico Volpe
V rámci právě skončených Olomouckých barokních slavností zavítal poprvé do hanácké metropole italský dirigent Enrico Volpe, aby se ujal taktovky úvodního neobarokního titulu slavností z pera Tomáše Hanzlíka, opery Endymio. Milý, sympatický osmačtyřicátník mně ochotně věnoval před jedním ze čtyř večerů chvilku na náš rozhovor.
Ve vašem životopise jsem se dočetla, že původní profesí jste byl právník. A také to, že jste si osvojil hned několik různých hudebních oborů – od klasické kytary přes studium zpěvu a sbormistrovství až k dirigování. Nechtěli mít z vás rodiče raději právníka než muzikanta?
Ne. Já jsem studoval právo souběžně s klasickou kytarou, což bylo v Itálii běžné, mít možnost studovat dva obory najednou. Práva jsem dokončil, ale nikdy jsem je vlastně nedělal.
Takže jste ve své rodině měl zázemí i podporu pro ony profese hudební?
Ano, moje maminka vyučovala hudební teorii na konzervatoři v Neapoli a můj tatínek byl baryton. Zpočátku se věnoval zpěvu profesionálně, ale kvůli rodině se stal učitelem hudební výchovy na základní škole. Moje sestra je klavíristka a můj bratr violoncellista. Takže jsme v naší rodině všichni profesionální muzikanti.
A co vaše děti? Pokračují v hudební tradici?
Ne, můj syn je ekonom. Ten tu tradici porušil.
Vy jste se věnoval a věnujete celé řadě hudebních oborů, dokázal byste mezi nimi vybrat vám nejmilejší a nejbližší?
Dirigování, rozhodně je to dirigování! Zálibu mám ale i ve výzkumu pramenů z nejstarší historie italské opery a také rád přednáším hudební teorii na konzervatoři v Salernu. Ovšem rád i mimo svůj obor vyhledávám nové věci, nové informace, mimo jiné se věnuji semiografii a antropologii.
Opakovaně jste nahrával pro Radiotelevisione Italiana. Co z těchto CD považujete za nejzajímavější?
Nahrál jsem na CD skladby pro klasickou kytaru, natočil jsem také neapolskou hudbu z počátku osmnáctého století – Pergolesi, Cimarosa. Dirigoval jsem také kytarový koncert, který provedl Adam Marec, vynikající slovenský kytarista. A rád vzpomínám i na provedení šesté Beethovenovy symfonie Pastorální.
A jaké jsou vaše nejbližší plány?
Především musím po návratu domů dodělat všechnu administrativu spojenou se zkouškami a koncem školního roku u nás na konzervatoři. A v srpnu se konečně těším na dovolenou. V říjnu pak pojedu znovu na Slovensko, kde s Kysuckým komorním orchestrem máme v plánu Haydna.
Ve vašem životopise jsem si přečetla dlouhý seznam míst, kde jste vystupoval, ale naši zemi jsem mezi nimi nenašla. Navštívil jste už někdy dříve Českou republiku? Nebo je Olomouc opravdu tím prvním městem, které jste u nás poznal?
Jsem v České republice opravdu poprvé a moc se mi tady líbí. Olomouc je krásné historické město.
Když jste dostal nabídku na dirigování opery v rámci Olomouckých barokních slavností, věděl jste, že budete vlastně dirigovat neobarokní operu? Měl jste už dříve možnost se s podobným dílem setkat, a pokud ne, jak se vám Endymio líbí?
Samozřejmě, že jsem to věděl a ta nabídka byla pro mě velice zajímavá. Prozatím jsem se s neobarokní hudbou nesetkal, dirigoval jsem barokní opery Pergolesiho, ale něco takového zatím ne. Hudba se mi moc líbí, je geniální! Instrumentace je zajímavá, tu udělal Tomáš Hanzlík skvěle. Ale vedle hudby je zajímavá i inscenace, celá ta podívaná. Výsledek je podle mého skvělý.
Nezbývá než doufat, že nejste v České republice naposledy. Děkuji za rozhovor.
Vizitka:
Enrico Volpe absolvoval studium klasické hudby, aniž by zanedbával humanitní obory, získal i právnický titul. Vystudoval klasickou kytaru, zpěv, hudbu a sborový zpěv, navštěvoval kurzy dirigování na Hochschule ve Vídni pod vedením Otmara Suitnera. Jako dirigent účinkoval nejen v Itálii, ale i ve Švýcarsku, Řecku, Rakousku, Slovensku, na Ukrajině, v Maďarsku, Polsku a Francii. Je zakladatelem a ředitelem O. P. G., komorního orchestru Pergolesi v Krakově, dlouhodobě spolupracuje s Kysuckým komorním orchestrem. Pro Radiotelevisione Italiana natočil řadu CD. V současné době je profesorem hudební teorie, zástupcem ředitele na Hudební konzervatoři Giuseppe Martucciho v Salernu.
www.olomouc.eu/baroknislavnosti/
www.ensembledamian.com
Foto Jiří Kopáč, archiv
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]