Opera Národního divadla vystoupí v Německém spolkovém sněmu v Berlíně

Opera Národního divadla vystoupí ve čtvrtek 27. ledna 2022 v Německém spolkovém sněmu v Berlíně. Připravila hudební část vzpomínkového aktu, který se uskuteční u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Tento den se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Německý spolkový sněm (zdroj Německý spolkový sněm, foto Jörg F. Müller)
Německý spolkový sněm (zdroj Německý spolkový sněm, foto Jörg F. Müller)

Projekt Musica non grata, prostřednictvím kterého opera v Německu vystoupí, oživuje umělecký odkaz skladatelů významných pro hudební život meziválečného Československa a pronásledovaných nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvovaných z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Do Berlína přiváží hudbu Hanse Krásy a Leny Stein-Schneiderové. Oba umělce spojuje nucený pobyt v koncentračním táboře Terezín.

Jako sólisté se představí koncertní mistři Orchestru Státní opery violoncellistka Štěpánka Kutmanová a houslista Radovan Šandera, na violu zahraje Stanislav Svoboda a na klavír Šárka Csölle Knížetová. Vzpomínkový akt bude živě přenášen televizními stanicemi ARD a Phoenix a bude rovněž ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu.

Akce se kromě nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Basové tradičně zúčastní nejvýznamnější zástupci Spolkové republiky Německo jako prezident Frank-Walter Steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších hostů. Českou republiku budou reprezentovat velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka a ředitel Národního divadla Jan Burian v doprovodu uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery Pera Boye Hansena.

„Navzdory všem tragickým momentům, které se vlily jako temné kaňky do mapy naší společné historie, najdeme v soužití Čechů a Němců v meziválečném Československu bezpočet příběhů přátelství a vzájemné inspirace. Musica non grata akcentuje a rozvíjí právě tento esenciální odkaz a já si velice vážím podpory a pozornosti, které se tomuto úsilí dostává ze strany Spolkové republiky Německo,“ uvedl Per Boye Hansen.

V centru pozornosti čtyřletého programu Musica non grata iniciovaného Operou Národního divadla a Státní operou, který Německo finančně podporuje, stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro hudební život hlavního města první Československé republiky, zejména mezi léty 1918 až 1938.

Řada z nich je přímo spojena s historií Nového německého divadla, dnešní Státní opery a Národního divadla v Praze. Patří mezi ně především takzvaní terezínští autoři Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein a Viktor Ullmann, ale také Alexander Zemlinsky, Franz Schreker, Erwin Schulhoff, Rudolf Karel, Ernst Krenek, Jaromír Weinberger, Kurt Weill či Arnold Schönberg. Musica non grata přibližuje i dílo výjimečných skladatelek a zároveň průkopnic ženského uměleckého hnutí v období první republiky, jakými byly Ludmila Peškařová, Vítězslava Kaprálová, Ilse Weberová, Sláva Vorlová nebo Julie Reisserová.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments