Památce Rudolfa Firkušného, rok první

Jak jsme již informovali, Mezinárodní hudební festival Pražské jaro připravil pro letošní podzim novinku – Klavírní festival Rudolfa Firkušného, jehož první ročník se uskuteční od 24. do 30. listopadu v pražském Rudolfinu. Právě v těchto dnech tedy tým ředitele Romana Bělora finišuje se závěrečnými přípravami.
  
Úvodem otázka, které se nelze vyhnout: Hlavní důvody, proč jste se pro tento nový festival rozhodli?

Festival Rudolfa Firkušného je výsledkem mnoha podnětů, úvah, zkušeností i analýz. Především ovšem před námi stojí odkaz jedinečné Firkušného umělecké a lidské osobnosti. Vedle Rafaela Kubelíka jde o nejvýznamnější postavu z řad hudebních interpretů, kteří z morálních důvodů volili – v tomto případě dokonce opakovaně – emigraci před kompromisy s totalitními režimy. Zde nelze nevzpomenout paralelu s osudem jeho blízkého přítele skladatele Bohuslava Martinů. Kubelík především, ale i Firkušný jsou spojeni se zakladatelským obdobím Pražského jara v letech 1946 a 1947, oba měli to štěstí – a my všichni s nimi – že se mohli vrátit po listopadu 1989 do svobodné země a na sklonku svých dní nám nabídnout své umění zde doma. Oba se také po návratu zúčastnili Pražského jara nejen jako umělci, ale také jako spoluorganizátoři a patroni. Kubelík například jako předseda poroty dirigentské soutěže, Firkušný dokonce jako předseda výkonného výboru festivalu.

Historický i morální význam osobnosti Rudolfa Firkušného pro Pražské jaro jsme poprvé významněji připomenuli v roce 2011, kdy byla jeho památce dedikována festivalová soutěž pro mladé hudebníky v oboru klavíru.

Po zkušenosti s dnes již relativně dlouhou řadou mimořádných produkcí Pražského jara mimo jeho klasický časový rámec jsme si uvědomili, že chceme mít i v podzimní části sezony záchytný bod, který Pražské jaro důstojně připomene a zároveň bude mít zcela samostatný formát. Z analýzy pražské hudební sezony vyplynula možnost zaplnit mezeru na hudebním trhu právě kompaktním klavírním festivalem. Atraktivita klavírních recitálů je značná, nabízí se také možnost odlehčit občas přetíženému hlavnímu festivalu a získat pianisty, kteří jsou v jarním období opakovaně vázáni jinde. Spojit takový festival se jménem Rudolfa Firkušného potom byl, již ze všech výše uvedených důvodů, jediný možný a logický krok. Jsme potěšeni důvěrou obou dětí Rudolfa Firkušného – paní Veronique a pana Igora Firkušných, kteří nám svěřili právo užívat jméno Rudolfa Firkušného pro tento nový festival.

Z hlediska přítomnosti Pražského jara na hudební scéně je jistě zajímavé, že se nyní naskýtá situace, kdy bude možné koupit vstupenky na koncerty pořádané festivalem padesát dva týdnů v roce.Jak dlouho se myšlenka na nový festival rodila? A jaké jsou vaše ambice?

Myšlenka uspořádat festival se datuje od podzimu 2011, a to v návaznosti na podněty z již zmíněné klavírní soutěže, konkrétnější obrysy dostal festival zhruba o rok později. Ambicí je vybudovat co nejkvalitnější klavírní festival na stejné úrovni jako Pražské jaro a představovat Pražanům hvězdy a zajímavé osobnosti klavírního světa spolu s domácí špičkou.

Představte tedy prosím podrobněji letošní první ročník… Ta letošní sestava s avizovaným programem vznikla náhodně? Nebo je v ní nějaký hlubší dramaturgický záměr?

Sestava odráží naši představu o vhodné vnitřní struktuře festivalu: kombinace nezpochybnitelné světové třídy domácí špičkou s potřebnou mírou generační i geografické pestrosti. Významným cílem je představit domácímu publiku umělce, kteří ve světě jsou již etablovaní, ale zde ještě zcela známí nejsou. Plníme tím roli osvěty.

Výhledy pro ročníky příští?

Konkrétní program roku 2014 je naplánován, ve výhledu pracujeme s rokem 2015. Věříme, že si festival vybuduje postupně stálou pozici v hudebním životě.

S jak velkým rozpočtem a z jakých zdrojů pracujete?

Rozpočet je cca dva a půl až tři miliony korun, zdroje jsou vlastní, účast našich stálých partnerů je zatím zprostředkovaná.

Na jaký typ publika cílíte? Jak velké procento vstupenek jde do běžné předprodejní sítě a kolik skončí u sponzorů?

Již z podstaty klavírní literatury míříme spíše na intelektuální a v dobrém smyslu slova konzervativnější část publika. Festival předpokládá zájem lidí, kteří navštěvují pravidelně například koncerty cyklu Světová klavírní tvorba FOK nebo koncerty Spolku pro komorní hudbu při České filharmonii.

Naši partneři a sponzoři nemají nijak přehnané požadavky.

Jak velký zájem o letošní ročník zatím je?

První ročník je určitým testem a sbíráním zkušeností s tak pro nás malým formátem. Reakci publika budeme pečlivě vyhodnocovat.

Letošní podoba prvního ročníku zůstane zachována i pro ty další? Nebo počítáte s nějakým postupným modelováním podoby festivalu podle průběžných ohlasů?

Předpokládáme zachování podoby, tedy čtyři maximálně pět recitálů během jednoho týdne. I když na příští rok chystáme v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného jeden zcela ojedinělý koncert – nechte se překvapit!

Díky za rozhovor, přejeme hodně zdaru.
***

V rámci čtyř koncertů prvního ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného se od 24. do 30. listopadu v pražském Rudolfinu představí výrazné osobnosti tří generací pianistů – Emanuel Ax, Dénes Várjon, Lukáš Vondráček a Lise de la Salle. +++

===

Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2013

24. 11. 2013
Emanuel Ax (klavír)

program:
Ludwig van Beethoven:
– Sonáta pro klavír č. 2 A dur, op. 2/2
– Sonáta c moll, op. 13 „Patetická“
Johannes Brahms:
– Čtyři klavírní kusy, op. 119
– Variace a fuga B dur na Händelovo téma, op. 24
***

26. 11. 2013
Dénes Várjon (klavír)

program:
Ludwig van Beethoven:
– Sonáta As dur, op. 26
– Leoš Janáček: V mlhách
Béla Bartók: Maďarské rolnické písně (výběr; čísla 7 až 15)
Ferenc Liszt: Sonáta h moll, S. 178
***

28. 11. 2013
Lukáš Vondráček (klavír)

program:
Joseph Haydn: Sonáta C dur, Hob XVI:50
Sergej Rachmaninov: Variace na Corelliho téma, op. 42
Johannes Brahms: Sonáta f moll, op. 5
Bohuslav Martinů: Tři české tance
***

30. 11. 2013
Lise de la Salle (klavír)

program:
Robert Schumann:
– Dětské scény, op. 15
– Robert Schumann: Fantasie C dur
Sergej Prokofjev: Romeo a Julie, op. 75

www.firkusny.cz

Foto archiv Romana Bělora, archiv, Lisa Marie Mazzucco, PilvaxStudio, Martina Čechová, Lynn Goldsmith