Pohřešovaná česká tanečnice Natálie Podešvová byla nalezena mrtvá na Novém Zélandu

Tanečnice, choreografka a performerka Natálie Podešvová se narodila 1. května 1991 v Čechách. Studovala magisterský program oboru Nonverbální divadlo na pražské HAMU. Dále vystudovala Učitelství pro první stupeň na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pedagogické činnosti se věnovala několik let.

O+

Svůj um rozvíjela na workshopech osobností, jako jsou například David Strnad, Lenka Vagnerová, Milan Odstrčil, Iratxe Ansa, Igor Bacovich, Lionel Ménard, Pau Bachero, Scott Jennings, Lali Aygaudé, Sara Mangano a Pierre Yves Massip.

Zaměřovala se na pantomimu, fyzické divadlo a současný tanec. Pro své choreografie volila spojení současného tance s technikami fyzického divadla, zásadním aspektem pro její tvorbu bylo téma vztahů.

Před třemi lety zpracovala studentský projekt na téma sebepoškozování pod názvem Effugio. Druhý koncept Effugio volume 2 zahrnoval i multimediální výstavu a byl vybrán mladými kritiky z projektu Be SpectACTive! do programu České taneční platformy 2021. Téhož roku vytvořila svůj první sólový autorský projekt Sára.

Od roku 2004 účinkovala v situační pohádkové komedii Myšáci jsou rošťáci v Divadle Minaret. V menším divadle BodyVoiceBand vystupovala v roce 2021 v pohádce Potmězvuk, kterou sama režírovala, a v inscenaci o aktuální problematice života u počítače pod názvem Slyšíš mě? s premiérou téhož roku.

Natálie Podešvová se vydala za dobrodružstvím na Nový Zéland. 27. srpna 2023 odešla na pěší túru k jezeru Waikaremoana. Měla zde kempovat a vrátit se do druhého dne. Nevrátila se však. Její přátelé zmizení nahlásili na policii a bylo vyhlášeno pátrání. Novozélandský policejní mluvčí potvrdil, že byla nalezena mrtvá po autonehodě na Ruatahuna Road v Minginui. Příčina nehody se vyšetřuje.

Na Natálii zavzpomínala na Facebooku česká choreografka a performerka Hana Polanská Turečková: “Natálko, Tvoje vize, které jsi měla o zapojení tance do sociálně těžkých témat a které jsme spolu probíraly, byly pro mne velkou inspirací. Měla jsem Tě moc ráda, jako studentku i kolegyni.Věřila jsem, že až se vrátíš, budeme spolu dál probírat, co nás obě zajímá, jak měnit tancem, uměním společnost k lepšímu. Osud rozhodl jinak, ale já věřím, že to o co jsi usilovala a co sis přála, bude v nás ostatních dál rezonovat.”