Pražské jaro 2020 ve znamení oslav: Program festivalu

„Program jubilejního ročníku přinese 53 koncertů široké palety klasické hudby – na své si přijdou milovníci velkého orchestrálního zvuku i příznivci komorní hudby. V premiéře zazní celá řada nových skladeb a bohatou nabídkou budou potěšeni i ti, kteří se zaujetím sledují nejnovější trendy poučené interpretace hudby minulých epoch,“ zdůrazňuje Bělor.

K jubilejnímu ročníku si festival nadělil dárek také v podobě CD s archivními záznamy koncertů z prvních ročníků festivalu, které pocházejí z archivu Českého rozhlasu. Album vychází u společnosti Radioservis. Vůbec prvně na CD vychází Dvořákův houslový koncert v mistrovské interpretaci Josefa Suka a České filharmonie pod taktovkou Wolfganga Sawallische – jedná se o záznam koncertu, kdy Josef Suk hrál poprvé veřejně s orchestrem houslový koncert svého pradědečka Antonína Dvořáka. Další historickou perlou je záznam z prvního ročníku festivalu (1946), kde v podání České filharmonie a Charlese Muncha v české premiéře zazněla První symfonie Bohuslava Martinů.

„Máme velkou radost, že Berlínští filharmonikové přijali pozvání Pražského jara, aby se svým novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem festival zahájili netradičně a s ohledem na jubileum také symbolicky 7. května, tedy 7. 5.,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Mahlerovy Rückert-Lieder zazpívá jedna z nejvyhledávanějších mezzosopranistek současnosti Elisabeth Kulman, sopránového partu v Mahlerově Čtvrté symfonii se zhostí vynikající německá pěvkyně Christiane Karg.

Smetanova Má vlast, erbovní dílo Pražského jara, zazní tradičně 12. května v podání České filharmonie pod taktovkou jejího šéfdirigenta Semjona Byčkova. Orchestr však bude u příležitosti oslav 75. ročníku doplněn o laureáty Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a studenty londýnské Royal Academy of Music.

Slavnostní narozeninový koncert 19. května svede dohromady přední světové i domácí sólisty, které s festivalem pojí dlouhý vztah a v průběhu let na něm vystoupili v různých fázích své umělecké dráhy. Lotyšský houslista Gidon Kremer tak například zahraje dnes všeobecně známou skladbu Arvo Pärta Spiegel im Spiegel, kterou na Pražském jaru uvedl jako novinku v roce 1979. Mezzosopranistka Bernarda Fink dá vzpomenout na svých patnáct festivalových vystoupení, klavírista Garrick Ohlsson dokonce na plných jednadvacet. Zahraniční hvězdy bude dále reprezentovat klavíristka Julianna Avdějeva či pozounista Christian Lindberg. V pestrém programu uvedou skladby, které budou odkazovat k jejich minulým návštěvám Prahy. Z české scény se diváci mohou těšit na mezzosopranistku Dagmar Peckovou, hornistu Radka Baboráka, varhaníka Pavla Svobodu či Pražákovo kvarteto. Nebudeme se však oddávat jen vzpomínání, dramaturgie večera slibuje i překvapivé formace, ve kterých umělci vystoupí vůbec poprvé.

V roce, kdy si celý svět připomíná 250 let od narození Ludwiga van Beethovena, bude dílo bonnského rodáka procházet napříč dramaturgií festivalu a zazní v nejrůznějších kontextech. BBC Symphony Orchestra se svým šéfdirigentem Sakarim Oramem provedou 17. května jeho Sedmou symfonii vedle Stravinského neoklasického Houslového koncertu a skladby Turbulent Landscapes současné skotské autorky They Musgrave. Sólového partu v Stravinského koncertu se zhostí skvělá Vilde Frang.

Beethovenovu Druhou symfonii zase uvede 21. května Academy of St Martin in the Fields, se kterou se představí americký klavírista Murray Perahia jako dirigent i sólista v Klavírním koncertu Roberta Schumanna.

Možná nejvíce provokativní kontext přinese program Symfonického orchestru Českého rozhlasu s šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem. Na koncertě 15. května s podtitulem Kristus a Antikristus zazní Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské vedle symfonické básně Richarda Strausse Tak pravil Zarathustra, inspirované knihou Friedricha Nietzscheho.

Neotřelé spojení Beethovenovy Třetí symfonie „Eroiky“ a Saxofonového koncertu současného amerického skladatele Johna Adamse přinese hostování kanadského dirigenta Petera Oundjiana v čele Pražských symfoniků FOK. Sólového partu se na koncertu 25. května ujme Američan Patrick Posey, jehož s Adamsem pojí dlouholetá spolupráce.

Festivalovému publiku jsme chtěli předvést hudbu vídeňského klasicismu v autentickém podání – Vídeňští symfonikové spolu s legendou poučené interpretace staré hudby dirigentem Philippem Herreweghem a houslistkou Isabelle Faust byli jasnou volbou. V jejich podání zazní 31. května Beethovenův Houslový koncert D dur, v druhé polovině pak Schubertova Čtvrtá symfonie c moll.

Pokud jde o Beethovenovu komorní hudbu, ta zazní především během Víkendu komorní hudby (22. – 24. května), v rámci kterého vystoupí jak špičkové zahraniční soubory, tak skvělí interpreti domácí scény. Výhradně beethovenovský program přinese slavný Takács Quartet nebo recitál houslisty Jamese Ehnese za klavírního doprovodu Andrewa Armstronga.

Tři poslední Beethovenovy sonáty nabídne recitál rezidenčního umělce Pražského jara 2020 vpravdě světového klavíristy sira Andráse Schiffa, který se uskuteční 1. června v Dvořákově síni Rudolfina.

V samotném závěru festival připomene tradici, podle které jej zakončovala Beethovenova monumentální Symfonie č. 9 „S Ódou na radost“. V čele České filharmonie stane Cornelius Meister – zářný německý dirigentský talent, jehož hvězda strmě stoupá. Rovněž pěvecké kvarteto dává tušit mimořádné provedení – sopranistka Miah Persson, mezzosopranistka Lucie Hilscherová, tenorista Norbert Ernst a basista Franz-Josef Selig. Sborový part byl svěřen Pražskému filharmonickému sboru pod vedením Lukáše Vasilka. Beethovenově „Deváté“ bude předcházet uvedení skladby Verwandlung 6 patrně nejvýznamnějšího německého skladatele současnosti Wolfganga Rihma.