Před 340 lety se narodil Georg Philipp Telemann

Georg Philipp Telemann, představitel hudby německého baroka, se narodil 14. března 1681 v Magdeburgu v nynějším hlavním městě Saska-Anhaltska. Nikdo z přímých předků Telemanna se nezabýval hudbou, vyjímaje jeho pradědečka, který působil jako zpěvák. Ve čtyřech letech zemřel malému Telemannovi otec (evangelický pastor), a tak musela převzít odpovědnost za vzdělání svých dětí Telemannova matka.

Hudební nadání se u Telemanna projevilo v jeho deseti letech – chodil k Benediktovi Christianimu na hodiny zpěvu, k místnímu varhaníkovi chodil na hodiny cembala a sám se naučil hrát na housle, flétnu a citeru. Se základy kompozice se seznámil opisováním partitury Christianiho a dalších skladatelů. Ve dvanácti letech napsal svou první operu pod názvem Sigismundus (na libreto C. H. Postela) a pod pseudonymem Melante (přesmyčka jeho příjmení). Tuto operu ovšem nikdo z rodiny neocenil. Matka se zalekla nad myšlenkou, že by se její syn chtěl živit hudbou, a tak raději jeho veškeré hudební nástroje zabavila a poslala Telemanna do zellerfeldské školy. Plán, jak přesměrovat Telemannovy zájmy jiným směrem, však matce nevyšel – ředitel školy umožnil Telmannovi pokračovat v rozvoji talentu, poněvadž v jeho skladbách viděl velký potenciál.

Telemann studoval na Gymnasium Andreanum v Hildesheimu, kde se téměř sám naučil hrát na varhany, housle, zobcovou flétnu, violu da gamba, hoboj, trombón a kontrabas. V témže čase komponoval chrámovou a instrumentální hudbu, a také hudbu k divadelním kusům jednoho ze svých pedagogů. Skladatelskými vzory byli v tomto období pro Telemanna především Agostino Steffani, Johann Rosenmüller, Arcangelo Corelli a Antonio Caldara.

Ve svých dvaceti letech začal studovat práva na lipské univerzitě. Dodnes není známo, zda tak učinil z důvodu osobní potřeby mít vyšší vzdělání či ho k tomuto studiu dotlačila matka. Při cestě na univerzitu se seznámil se svým celoživotním přítelem Georgem Friedrichem Händelem, který v té době zastával v Lipsku místo varhaníka. Telemann se v Lipsku snažil utajit, že je hudebník, ale marně. Spolubydlící našel v jeho kufru zhudebněný žalm, který byl nakonec proveden v kostele sv. Tomáše. Na základě této skutečnosti komponoval hudbu pro dva hlavní lipské chrámy: kostel sv. Tomáše a kostel sv. Mikuláše. V téže době založil čtyřicetičlenné studentské Collegium Musicum.

V roce 1705 se stal kapelníkem na dvoře hraběte Erdmanna II v Sorau, kde se seznámil s francouzským stylem. Později byl Telemann jmenován vedoucím pěvců na dvoře v Eisenachu, kde se setkal s Johannem Sebastianem Bachem.

V roce 1709 se Telemann vrátil do Sorau, kde se oženil s Amálií Louisou Julianou Eberlinovou, dcerou hudebníka Daniela Eberlina. Jeho manželka však po patnácti měsících zemřela – po porodu dcery Marie Wilheminy Eleonory.

Na přelomu roku 1711 / 1712, kdy se mu z mnoha důvodů příčilo nadále zůstávat v Eisenachu, se stal městským hudebním ředitelem ve Frankfurtu nad Mohanem a kapelníkem v tamějším Barfüßerkirche.

V roce 1714 se podruhé oženil, a to s šestnáctiletou Marií Katharinou Textorovou, se kterou zplodil osm synů a dvě dcery. Ani jeden potomek se nevěnoval hudbě.

V roce 1721 se stal hudebním ředitelem pěti největších hamburských kostelů, kde i přes velký skladatelský výkon setrval až do své smrti. Pro každou nedělní bohoslužbu skládal dvě kantáty, ke speciálním příležitostem komponoval pro kostely duchovní hudbu a k tomu všemu řídil místní operu, dirigoval a vyučoval hudební teorii a zpěv.

Telemannovou inspirací pro komponování bylo do jisté míry cestování, které mu skýtalo řadu nových hudebních stylů ovlivněné danými místy. Do svých skladeb pak zařadil vcelku neobvykle žesťová či violová tělesa.

Hudební samouk Georg Philipp Telemann byl nejproslulejším skladatelem své doby, přestože se vedle něj vyjímal samotný Johann Sebastian Bach, který je naopak v dnešní době považován za skladatele většího významu.

Později se začal Telemannovi zhoršovat zrak, tudíž v roce 1762 polevil ve svých aktivitách. Ovšem kompozici se věnoval až do své smrti, která nastala 25. června 1767. Zemřel v Hamburku ve věku 86 let na zápal plic. Pohřben byl 29. června 1767 na hamburském Johannisfriedhof.