Turandot po padesáti letech znovu v Olomouci

Rozhovor s oběma představitelkami titulní role před dnešní premiérou 

V den našeho rozhovoru dělilo obě dámy od očekávané premiéry jen pár dnů. I přesto byly obě protagonistky, jak sólistka opery a operety Moravského divadla Magda Málková, tak hostující Dana Pěnkava Koklesová příjemně naladěné, uvolněné a samozřejmě i plné očekávání, jaké ty nadcházející dny vlastně budou. Jak bude nová inscenace Pucciniho Turadot olomouckým publikem přijata.

Být princeznou – byl toto někdy váš holčičí sen?

Magda Málková: Můj tedy rozhodně ne.

Dana Pěnkava Koklesová: Můj také ne. Přiznám se, že až dnes používám princeznu jako výchovný prostředek pro svoji malou dceru ve smyslu „takto se princezna přece nechová“.

Mám pocit, že je operní svět ke svým divám na princezny docela skoupý. Nějak si nevybavuji, že by kromě princezny Turandot byla v tom běžně hraném operním repertoáru ještě nějaká jiná. A co si budeme říkat, ona ta Turandot není vlastně ani typicky „princeznovská“…

Magda Málková: Není, je zlá. Tedy na začátku je zlá, ale projde pak velkou proměnou. To je na ní z pohledu interpreta asi nejzajímavější. A je také pěvecky hodně obtížná…

Dana Pěnkava Koklesová: Faktem je, že v poměrně krátkém časovém prostoru musíte uhrát proměnu doslova o sto osmdesát stupňů. To je velká výzva!V čem podle vás přesně je tato role tak náročná? Divák by si mohl říct: v porovnání s tím, co musí odzpívat Liu, je part Turandot vlastně kratší, přesto se opera jmenuje Turandot, ne Liu, což se mu může zdát tak trochu nespravedlivé…

Magda Málková: Věřte, že to nespravedlivé není. Ta role je tak úžasně náročná, že po skončení opery máte opravdu „dost“. Je energeticky velice vyčerpávající, máte totiž krátký prostor na to, abyste vše odzpívala. Part je velice náročný, nejtěžší, který jsem ve své kariéře zpívala. Pokud cokoli zkazíte, nemáte na rozdíl od ostatních postav žádnou šanci to u publika napravit. A to není legrace. Já jsem po celý svůj život docela trémistka, takže je pro mě každý večer v roli Turandot nesmírně náročný a cítím se na konci hodně vyčerpaná…

Vy ale máte za sebou ve své kariéře tolik velkých rolí: Carmen, Tosca, Santuzza, Abigail… Copak třeba tolik obávaný part Abigail je pro vás lehčí ve srovnání s Turandot?

Magda Málková: Pro mě osobně byla Abigail opravdu jednodušší. Nemůžu si pomoct, ale oba výstupy Turandot jsou skutečně náročné, protože z vás vysají hodně energie. Obě role, Abigail i Turandot, zpívám už dlouho. Abigail jsem tady v Olomouci zpívala více než deset roků, Turandot zpívám stejně dlouho a svůj názor nezměním. Víte, během operní kariéry dostáváte role jako výzvy. Je dobré, pokud jsou ty výzvy vždycky tak trochu jedna nad druhou. Vy se pak s každou další posunete o trochu výš. Pro mě je Turandot na samém vrcholu, dál už se nemohu dostat. Paradoxem je, že jsem ji začala zpívat nejprve ve Státní opeře v Praze, pak v Plzni a teprve teď v Olomouci, takže postupuji z největšího jeviště na nejmenší, místo aby to bylo obráceně. (smích)

Dana Pěnkava Koklesová: Já jsem za Turandot moc vděčná. Byla jsem v Olomouci předzpívat už před rokem a nabídka právě této role mě více než potěšila! Pro mě osobně je totiž Puccini skladatel číslo jedna! Jeho hudba je úžasná! A já s ním začínám právě v Turandot. Ta role je náročná především proto, že ze sebe musím v krátké době vydat to nejlepší. Přesně tak, jak to říká kolegyně. Umím ten part už osm roků, pracuji na něm opravdu dlouho a snad nejtěžší u něj je, abyste se neustále kontrolovala, dobře si technicky rozložila síly. Instrumentace je v některých pasážích poměrně „hutná“ a je třeba myslet na to, aby se hlas pěkně nesl nad orchestrem, aby šel hodně dopředu, byl průrazný. Také se mi stalo, že jsem se dříve během jeho zkoušení „ukřikla“ tak, že jsem druhý den nemohla zpívat. V tom je jeho veliké úskalí, nenechat se strhnout. Já dokonce přemýšlím, co a kdy mohu ještě sníst, než jdu na zkoušku.Paní Málková, pro vás je nová olomoucká inscenace vlastně opakováním, protože je přenesena z Plzně, kde jste v ní už zpívala. Je i přesto něčím jiná?

Magda Málková: Asi vás překvapím, ale je pro mě úplně nová! Je od plzeňské dosti odlišná. Vše je především o prostoru a o vzdálenostech od partnerů. Kostým už mám samozřejmě vyzkoušený, ale vyrobili mně novou korunu na hlavu a je tu další menší problém: Zdá se mi docela těžká a budu si muset na ni zvyknout.

Nejednoho z operních fanoušků určitě také napadne, zda je Turandot vůbec pro oblastní divadlo olomouckého formátu vhodná…

Magda Málková: Rozhodně ano! Myslím si, že je pro soubor dobré uvést takový velký titul! Vždyť od premiéry Nabucca před více než deseti lety opera podobného formátu na olomouckém jevišti nebyla. Máme přitom v souboru pro Turandot jedno kompletní obsazení! Samozřejmě je to velká výzva, ale jedině na takovýchto výzvách může celý soubor růst.Jak se v této inscenaci cítíte vy, paní Koklesová?

Dana Pěnkava Koklesová: Pro mě je vše samozřejmě naprosto nové a jedinečné. Třeba kostýmy pana Jelínka jsou nádherné, vzdušné, jen tu korunu na hlavě jsem si ještě ani nevyzkoušela. (smích)

Dámy, je něco, co byste na závěr našeho povídání chtěly dodat? Na co zatím nedošlo?

Magda Málková: Já bych chtěla určitě říct, že mi brzy po premiéře bude pětapadesát. Věk je tady a já jsem se rozhodla, že olomoucká Turandot bude důstojným ukončením mé prvooborové operní kariéry. Myslím si, že by si každý umělec měl sám uvědomit, kdy je čas skončit. Víte, jako posluchačka konzervatoře jsem kdysi viděla Prodanou nevěstu, ve které měla představitelka Mařenky svá nejlepší léta dávno za sebou. V podstatě si z toho představení moc nepamatuji, protože jsme se s kamarádkou pořád smály… Už tehdy ve mně nazrála myšlenka na včasný odchod. Turandot v mých pětapadesáti je přece krásné rozloučení!

Dana Pěnkava Koklesová: Já bych zase chtěla moc poděkovat své učitelce paní Elen Radičevě. S ní jsem na Turandot několik roků pilně pracovala a doufám, že jí i lidem v hledišti udělám radost!

Děkuji vám oběma za rozhovor, zlomte vaz!

Vizitky:
Magda Málková je absolventkou brněnské konzervatoře. Sólovou dráhu začala ve Slezském divadle Opava. Od roku 1990 je sólistkou opery a operety Moravského divadla v Olomouci, kde zpívá stěžejní role svého oboru – dramatický soprán.

V roce 2005  se stala stálým hostem Státní opery Praha (Abigail – Nabucco, Turandot ve stejnojmenné Pucciniho opeře, Cizí kněžna – Dvořákova Rusalka). Dále hostovala v Janáčkově opeře Brno (Abigail), Divadle J. K. Tyla Plzeň (Turandot).

Za vrchol své kariéry pěvkyně považuje účast na Opera Festival Salzburger Kulturtage v říjnu 2008, kde se představila v titulní roli Pucciniho Turandot.

V roce 1999 získala hlavní cenu Jednoty hudebního divadla „Libuška“ za roli Anežky ve Smetanových Dvou vdovách. Dvakrát byla nominována na Cenu Thálie za roli Abigail (Giuseppe Verdi: Nabucco) a Alžběty anglické (Gaetano Donizetti: Maria Stuarda).

Dana Pěnkava Koklesová pochází ze Slovenska, je absolventkou Košické státní konzervatoře v oboru operní zpěv a muzikálové herectví (1986–1992). Operní zpěv studovala u paní Elišky Pappové a Emílie Chudovské. Po ukončení studií působila v Hudebním divadle Reduta v Brně, na Nové scéně v Bratislavě, byla sólistkou zpěvohry Divadla Jonáša Záborského v Prešově a v Divadle Josefa Gregora Tajovského ve Zvoleně a ve Státní opeře Praha. Účinkovala v muzikálových produkcích Jesus Christ Superstar, Dracula a ve Mši Leonarda Bernsteina.

V letech 2000 až 2008 jako členka operního sboru se Státní operou Praha absolvovala turné v Dánsku, třikrát turné po Japonsku v představeních Kouzelná flétna jako První dáma, La Traviata jako Annina, Tosca jako Il pastore a Aida jako Kněžka.

V roce 2002 postoupila do druhého kola Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, v roce 2008 se zúčastnila mezinárodní pěvecké soutěže Ottavio Ziino v Římě.

Sólově debutovala rolí Violetty Valéry v Severočeském divadle v Ústí nad Labem a ve stejné roli vystoupila jako host v roce 2008 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Jako Micaela  vystoupila v Carmen v Státní opeře Praha, Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem a jako první dáma v Mozartově Kouzelné flétně se představila v Státní opeře Praha i v korejském Soulu v roce 2005.

V letech 2007 a 2008 spolupracovala na letních stagione Opery Mozart v roli donny Anny v Donu Giovannim. Dále účinkovala v Státní opeře Praha a Národním divadle v Brně v roli Anny v opeře Nabucco, v Brittenově Smrti v Benátkách v roli Prodavačky jahod, v Griegově Peeru Gyntovi jako Salašnice v rámci hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. V Státní opeře Praha nastudovala pod režijním vedením Zdeňka Trošky roli První žínky ve Dvořákově Rusalce.

Giacomo Puccini:
Turandot
Hudební nastudování: Petr Šumník
Dirigent: Petr Šumník
Režie: Václav Málek
Scéna a kostýmy: Josef Jelínek
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Choreografie: Robert Balogh
Orchestr, sbor a balet Moravského divadla Olomouc
Premiéra 16. a 17. května 2014 Moravské divadlo Olomouc

Turandot – Magda Málková / Dana Pěnkava Koklesová
Altoum – Ondřej Doležal / Václav Málek
Timur – Jiří Přibyl / David Szendiuch
Kalaf – Jakub Rousek / Nikolaj Višnjakov
Liù – Lucie Janderková / Lea Vítková
Ping – Martin Štolba / Jakub Tolaš
Pang – Ondřej Koplík / Juraj Nociar
Pong – Petr Martínek / Milan Vlček
Mandarin – Vladimír Třebický / Vladislav Zápražný

www.moravskedivadlo.cz

Foto SND, MD Olomouc, ND Praha, archiv