Rozhovor s manželi Válkovými: Bacha na Mozarta! už po deváté

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Soubor Czech Ensemble Baroque v Brně již devátou sezonu nabízí klasicistní a barokní hudbu I. jakosti v oblíbeném cyklu Bacha na Mozarta! O koncertech, které potěší v sezóně 2020/2021 hudební část vaší duše, jsme si povídali s manželi Válkovými, dramaturgy cyklu, kteří jsou zároveň i dirigentem a sbormistryní.
Bach s Mozartem v Besedním domě (foto Tino Kratochvil)

Cyklus v Brně nabízíte už po deváté a loni vám opět stoupl počet abonentů, což svědčí o úspěchu. Čím si jej vysvětlujete?
R: Cyklus a jeho prezentace přináší návštěvníkům, doufáme, přesně to, co nenabízí komerční sféra. Premiéry znovuobjevených skladeb, neotřelé provedení, zajímavé prostory. Jsme přesvědčeni, že tzv. autentická interpretace promlouvá na současné posluchače snad zapomenutým, ale překvapivě živým jazykem, jenž svou sdělností funguje i napříč staletími a snad i srozumitelněji než velkolepá symfonická hudba romantismu.

T: Snažíme se také, aby naše hudba příjemně naladila a pobavila, a proto jsou naše produkce možná trošku „uvolněnější“, protože „vážná“ hudba, nemusí být vždycky vážná. K tomu přispívají již osm let také pánové Bach a Mozart, kteří se neváhají s diváky podělit o svůj profesionální názor na kolegu skladatele, způsob interpretace, nebo třeba možnosti parkování dostavníku v Brně.

Když se ohlédnete za těmi osmi lety, které zážitky pro vás byly ty nej?
R: Jednoznačně Handelův Saul. Stát s Andreasem Schollem na jednom pódiu, to jsme si před osmi lety vůbec neuměli představit.

T: Musím souhlasit s manželem, to byl opravdu jeden z vrcholů naší umělecké činnosti, ale bez jakýchkoliv klišé musím říct, že si užíváme opravdu každý koncert a nepřestává nás mile překvapovat, jak se lidem naše produkce líbí.

Na zahájení 9. sezóny slibujete Haydnovo divadelní fantasy. Co si pod tím představit?
R: Jde o zcela neznámý balet/pantomimu Michaela Haydna, jež je uvozen slovy „nic bláznivějšího jste ještě neviděli“. V tomto případě vize blouznivce 18. století nahradí sen zcela moderní – na podiu ožije svět vzpomínek a humorných  představ  legendárního herce, glosátora a režiséra ztvárněný překrásnou hudbou a souborem mimů.

Válkovi na koncertě (foto Jana Šuplerová)

A přijde i Arnošt Goldflam?
T: Právě on bude tím blouznivcem. Máme se na co těšit.

V Besedním domě se v následující sezoně konají dva koncerty. Ten zahajovací, o kterém už jsme mluvili, a vánoční, který nabídne…?
R: …posluchačům známou barokní mši Edmunda Paschy Harmonia pastoralis. My ji zahrajeme ve vlastním aranžmá blížícím se možnostem autora, jímž je však podle moderních výzkumů páter Georgius Zrunek. V každém případě se můžeme těšit na prolnutí baroka a lidových vlivů moravskoslovenského pomezí, jež je zejména Moravanům tak blízké. Tak proč neustále nadržovat Rožmitálu? (úsměv)

T: Vánoční koncert se většinou snažíme uskutečnit v Besedním domě, abychom si radostnou předvánoční atmosféru mohli vychutnat i se skleničkou vína – tedy posluchači.

Dalších 6 koncertů posluchači navštíví v nádherném barokním kostele sv. Janů. Čím si vás tento chrám získal?
R: Mým prvním velkým projektem před mnoha lety bylo překrásné oratorium G. F .Handela Izrael v Egyptě. Volba padla právě na chrám sv. Janů. Sčítá se zde výjimečná akustika s monumentální barokní architekturou, všichni tehdy odpadli z toho, co umíme zahrát a zazpívat a ještě v jakém prostoru.

T: Vybrat v Brně chrám s vhodnou akustikou, přijatelným provozem a vstřícným jednáním je veliký problém a my jsme velmi šťastni, že se po menší odmlce můžeme do tohoto kostela vrátit. Koncertní prostor se stává při produkci samotným hudebním nástrojem; může zvuk kantáty zcela zničit, nebo naopak nesmírně pozdvihnout. Kdybych to přirovnala k houslistovi: virtuóz může zahrát sebenáročnější skladbu, ale když bude vrzat na skřipky za pět šedesát, stejně nebude výsledek nikdy stoprocentní. Ale chrám sv. Janů, to jsou takové „stradivárky“. Většina našich koncertů zkrátka do kostela patří – nejen proto, že si zde hudba lebedí, ale jistě zde může plně „zaznít“ mimohudební, nebo „nadhudební“ sdělení chrámové tvorby.

Momentka Roman Válek s Adamem Plachetkou (foto Jana Šuplerová)

Vystoupí zde s vámi například světoznámý tenorista Krystian Adam. S jakým programem?
R: Kristian je dnes v kondici, kdy si může stoupnout směle na kterékoli světové jeviště. Jeho polské srdce je velmi vášnivé a spolupráce s Eliotem Gardinerem mu zase dala exaktnost a prvotřídní profesionalitu. Po zkušenostech se Saulem, kde stál po boku Adama Plachetky a Andrease Scholla jsme se rozhodli dát mu větší prostor. Tím ideálním tenorovým dílem je fascinující oratorium Alexandrova Slavnost G. F. Händela.

Na které další sólisty se můžeme v 9. sezoně těšit?
T: Vedle světových hvězd se snažíme neustále dávat příležitost také těm, kterým jejich hvězdná kariéra teprve startuje, a jsme moc rádi, že jsme u toho startu s nimi. Jsou to kmenoví členové našeho souboru Romana Kružíková, Markéta Böhmová, Pavla Radostová, Lucie Netušilová Karafiátová, Martin Ptáček, Jakub Kubín, Ondřej Holub, Jiří Miroslav Procházka a mnozí další. Snad mi odpustí všichni nejmenovaní a stejně zářící.

Po F. X. Richterovi se vaším pilotním skladatelem, kterého budete objevovat ve spolupráci s hrabětem Františkem Kinským, stává F. I. Tůma. Co od něj představíte jako první?
R: Půjdeme podobnou cestou jako u Františka Richtera. Bude to Tůmovo Requiem a v každém následujícím roce další oblíbené formy: Te Deum, Magnificat atd. Chtěli bychom vytvořit autentický zvuk Tůmovy kapely královské kaple ve Vídni, jejímž byl Tůma dirigentem, ale také gambistou a theorbistou.

T: Jsme moc zvědaví, zda bude mít podobně silné ohlasy v zahraničí, jako měl Richter. Já osobně na Tůmu sázím – jeho harmonické postupy jsou velmi neotřelé, inspirativní, silné… Moc se na Ignáce těšíme.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat