„Jsem opravdu nervózní,“ připouští mladá hudebnice, která jako celý její orchestr a tisíce dalších hudebníků v Německu nemohla hrát od té doby, co byly kvůli pandemii covidu-19 zavřeny koncertní sály a divadla. „Máme radost, že můžeme zase hrát spolu i přes tento omezený rámec, a myslím, že si toho obecenstvo také bude vážit,“ říká.
Sektor kultury musí zapojit fantazii, aby mohl vystupovat před veřejností i přes omezení daná koronavirem, a dvory budov jsou jen jedním z mnoha příkladů. Knihovny, muzea a galerie mohly s omezeními v dubnu otevřít, ale zvláště divadla, koncertní sály, opery a kina čelí velkým výzvám.
V květnu byly vydány předpisy, podle nichž může být v hledišti jen limitovaný počet diváků a mezi nimi musí být vzdálenost 1.5 metru. To drasticky snižuje počet vstupenek, které lze prodat. Navíc na scéně musí být omezený počet umělců.
Počátkem května Berlínská filharmonie nastínila, jak by mohl vypadat svět kultury po pandemii, když uspořádala koncert s pouhými patnácti hudebníky.
Německá opera, jedna ze tří berlínských oper, zorganizovala představení na parkovišti a Deutsches Symphonie-Orchester Berlin hrál na střeše autobusu.
Syndikát německých orchestrů (DOV) však požaduje, aby se mohly koncerty postupně konat v celém Německu.
„Pro nezávislé hudebníky to je otázka přežití,“ říká Gerald Mertens stojící v čele DOV. „Menší orchestry, zvláště v kostelech, by měly mít co možná nejdříve možnost znovu hrát,“ tvrdí.
Syndikát kritizuje skutečnost, že v letadlech mohou být obsazena všechna sedadla, zatímco v koncertních sálech může být obsazeno jen 30 procent míst. „Naši členové chtějí znovu na scénu. Chtějí znovu hrát před publikem,“ prohlašuje Mertens.
Díky štědrému systému státních subvencí hrozí kulturní sféře v Německu menší nebezpečí než v jiných evropských zemích. Německá vláda navíc přišla s plánem pomoci ve výši miliardy eur (26,6 miliardy Kč) pro sektor kultury, zejména pro divadla a kina.
Podle názoru mnohých to však je jen kapka v moři. „Ukazuje to, jaká cena je přikládána kultuře, například ve srovnání s pomocí ve výši devíti miliard eur (239,4 miliardy Kč) pro jednu leteckou společnost,“ uvádí Klaus Lederer, který má na berlínské radnici na starosti kulturu. Německý stát musel přispěchat na pomoc společnosti Lufthansa, jejíž letadla nemohla z větší části startovat.
Dvůr budovy ve čtvrti Charlottenburg na západě metropole má jen několik míst pro publikum, protože je zatím třeba dodržovat vzdálenost 1.5 metru mezi dvěma osobami. Šťastnější jsou nájemníci z vyšších pater, kteří se usadili u oken s pivem v ruce.
Sedmasedmdesátiletá Ursula Dyckhoffová bydlí v prvním patře. „Bylo to úžasné, akustika i výhled,“ říká nadšeně.
