Střet jedince a společnosti. Kuře melancholik v České filharmonii

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Pražský rodák Jan Ryant Dřízal je výrazný mladý skladatel. Nejprve studoval skladbu na Pražské konzervatoři u Otomara Kvěcha, současně také obor Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Následovalo studium skladby na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze u Hanuše Bartoně, během něhož absolvoval půlroční studijní stáže na Estonské hudební akademii v Tallinnu a na Royal College of Music v Londýně. V loňském roce vyhrál skladatelskou soutěž České filharmonie se skladbou Kuře melancholik, která bude v premiéře provedena Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka v pražském Rudolfinu právě dnes, a pak ještě ve čtvrtek a v pátek, při opakování koncertu.
Jan Ryant Dřízal
Při prvním kontaktu s vaším jménem vytane na mysli asi každému dotaz na vaše prostřední jméno – Ryant. Můžete čtenářům Opery Plus vysvětlit původ tohoto jména?

Prostřední jméno Ryant je rodné příjmení po mé matce, které jsem začal používat bezprostředně po rozvodu svých rodičů. Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl nosit toto příjmení, je fakt, že by rod Ryantů vymřel po přeslici, neboť má matka je jedináček. Tím, že jsem toto jméno připojil ke svému rodnému příjmení, jsem se snažil vyjádřit rovnocennou spřízněnost s oběma rodovými liniemi. Narážím ale často na nesprávnou výslovnost a komolení. Moderní pravopis bohužel neumožňuje obě příjmení spojit pomlčkou, proto se asi spousta lidí domnívá, že se jedná o přezdívku či umělecký pseudonym. Přestože je původ tohoto jména francouzský („riant“ – usměvavý, rodinná legenda vypráví o francouzském vojákovi zatoulaném do Čech), dnešní podoba už je počeštěná, a tak se vyslovuje tuzemsky tvrdě.

Přejděme k aktuální události, ke světové premiéře vaší skladby Kuře melancholik, která bude provedena Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka ve středu 7. října v pražském Rudolfinu a která zvítězila ve skladatelské soutěži České filharmonie. Můžete nám říci něco o této skladbě i o samotné soutěži?

Domnívám se, že každá skladba by měla mít sílu promlouvat sama za sebe bez dodatečných komentářů, prozradím však, že se jedná o hudební alegorii, symbolizující střet jedince a společnosti. Soutěž byla podmíněna instrumentálním obsazením skladby, maximální délkou patnáct minut a věkem autora do pětatřiceti let. Vyhodnocování partitur odbornou porotou probíhalo v několika kolech za účasti pana šéfdirigenta Bělohlávka. Cením si zvláště toho, že Česká filharmonie nevyžadovala za účast v soutěži žádný poplatek, čímž dala najevo skutečnou podporu nového umění. Rád bych vyjádřil velké poděkování za to, že se orchestr rozhodl takovýmto způsobem podpořit mladou českou hudbu a „vtáhnout ji do hry“. Přál bych si, aby se podobných počinů odvážily i další orchestry a daly tak šanci talentovaným tuzemským skladatelům.Jan Ryant Dřízal a Jiří BělohlávekÚspěšně jste absolvoval více skladatelských soutěží. Jaký máte vůbec názor na soutěžní klání v uměleckých disciplínách? Podle jakých kritérií vlastně hodnotí porota dané skladby?

Nejsem zcela přesvědčen o tom, že soutěžní úspěchy nutně zároveň vždy vypovídají i o kvalitě vítězných skladeb, neboť motivace jejich výběru bývají různé. Pro mladého umělce je však dnes nanejvýš užitečné obohatit svůj životopis o nejrůznější stáže, kurzy a ocenění. I když mohou být tyto věci iluzorní, pomáhají zadavatelům zakázek, orchestrům či mecenášům orientovat se v obrovském množství talentovaných lidí; mně mimo jiné cena dopomohla ke studiu skladby v Londýně, které bych si jinak nemohl dovolit. Vážím si výsledku této soutěže o to víc, když vím, že předseda poroty Miroslav Srnka trval na zvolení partitury, která přináší určitou vizi do budoucnosti, nikoliv pouze zvládnuté řemeslo. Dobře si však uvědomuji, že kdyby v den rozhodování svítilo slunce trochu jinak, výsledek by mohl být jiný. Tak to v soutěžích chodí.

Ve svém životopisu uvádíte, že od roku 2013 rozvíjíte vlastní kompoziční koncept, který volně nazýváte „organická hudba“. Co je podstatou tohoto konceptu?

Organická hudba v mé interpretaci není jen souborem skladatelských technik či estetických názorů, je to celostní pohled na kompozici jako na živý organismus, zvukový objekt, pohybující se v čase. Přemýšlím o své hudbě jako o rozpohybované, homogenní architektuře, která není funkcionalisticky hranatá, ale spíše organicky biomorfní. Například taková Kaplického Chobotnice by mohla sloužit jako velice zajímavý půdorys pro organickou skladbu. Nejedná se však pouze o převod přírodních křivek do hudební kompozice, organická hudba postupem času získává i svou sémantickou, emocionální a spirituální rovinu.

Jaká je podle vás budoucnost oboru skladba? Myslíte si, že se v současné době může absolvent skladby například z HAMU uživit jako skladatel?

V této otázce shledávám určitý rozpor, neboť rozeznávám dvě rozdílné polohy, totiž „hudbou se živit“ a „svobodně tvořit“. Pokud se kompozicí chcete pouze živit, nutně se vlivem nedostatku času umělecky rozmělňujete, ztrácíte koncentraci, brzy nemáte co říct a stává se z vás pouhý „dělník umění“. Oproti tomu existuje svobodná tvorba sama pro sebe, je motivovaná pocitem vnitřní nutnosti, nikoliv finanční potřebou. Aby druhá z variant přinesla své plody, je zapotřebí nezištné podpory a kvalitních podmínek. Záleží ovšem na každém skladateli, jak se rozhodne, kam až je ochoten zajít v kompromisu, nakolik bude konformní, a nakolik ustoupí ze svých uměleckých předsevzetí, má-li nějaká. To je etika skladby – umění.

A budoucnost skladby jako oboru? O tu bych se nebál, neboť dokud tu budou kreativní lidé toužící po poznání, obdivující mistrovská díla minulosti, lidé, které neuspokojí pouze komerční balast v médiích, dotud tu bude i skladba jakožto nezastupitelný společenský fenomén.Jan Ryant Dřízal
V rámci studia na pražské Hudební akademii múzických umění jste absolvoval studijní pobyt v Tallinnu a estonskou hudbou se zabýváte dlouhodobě. Čím vás tato hudba zaujala?

Například jedinečnou a spontánní reflexí přírody a její morfologie, prací s hudebním časem a odvahou být lapidární.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentujte

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na